V porovnání s dva a půl roku starým debutovým albem Čo sa týka lásky je totiž album mirosmajda.com dost velkým krokem vpřed.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Přistihuju se při tom, jak se zamýšlím nad tím, čím by mě v podstatě měl fascinovat Miro Šmajda (ano, on je už zas Miro Šmajda, žádný Jason nevím jaký)? Vezměme to od podlahy. Otočte obal jeho aktuálního CD na zadní stranu a pochopíte, že rock'n'roll je věčný. Alespoň to ve mně evokuje tato, promiňte, ale trochu nezdařená fotka, na které mi Šmajda připomíná rumunského hraběte Drákulu vyrážejícího na svůj noční šábes.
Toto tedy trochu nevyšlo. Tak co dál? Cihličky na břiše? Dlouhé kadeře? Ani jedno, ani druhé, to ať si chlapec nechá pro fanynky. Zbývá jediné! Vkládám CD do přehrávače. Toto chalanisko dostává jedinou - poslední šanci, aby mi dokázal, že není jen narcis s komerčním duchem, který ví, jak zaujmout vzezřením, skandálek, umí si vytvořit image, umí se prostě prodat, i když zatím mi tam někde stále chybí hudba.
Dávám tedy Mirovi ještě jednu šanci. Je to těžké po polozbabraném debutu. Ale na druhé straně je to výzva po tom, co na Eurosongu dokázal, že chápe co znamená vyčnívat z davu, aby alespoň trochu zaujal. Po jeho světovém metalu však může pro někoho, kdo očekával "rockera Jasona" působit toto album jako krok zpět. Zkuste však zapomenout na Eurosong, na Jasona a pojďme se spolu zaměřit na Mira Šmajdu (zní to jako hájit Dr. Jekkyla a Mr. Hydea).
• POKRAČOVÁNÍ V CELÉM ČLÁNKU