30. dubna 2013 v 15:09
|
Před několika týdny vydal zpěvák Miro Šmajda své nové album mirosmajda.com, se kterým se po českém turné chystá i do slovenských míst. My jsme si s ním ještě předtím stihli popovídat nejen o nové nahrávce, období po Eurovizi, ale také o médiích, z nichž se prý "člověk nedozví nic, jen blbosti". A byl to opravdu velmi, velmi otevřený rozhovor.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Na tvé facebookové fan page svítí jako aktuální poloha město Praha. Stále si více mimo Slovensko?
Je to pravda. Stále mě tam táhne nějaký magnet a neumím mu odolat. Pro mě je velmi podstatná energie prostředí, ve kterém žiji nebo ve kterém pracuji. Ne, že bych byl nespokojený doma, ale stačí průměrně senzitivní člověk, který vkročí do Prahy a "zabije" ho to. Je tam silná energie, atmosféra, historie, kultura. Je neskutečně inspirativním městem, a hlavně pro mě, jako pro umělce, toto rozhoduje.
Tvůj nový album se jmenuje Mirosmajda.com. Když tuto adresu vložíš do prohlížeče, otevře samozřejmě tvou stránku. Byl to jakýsi netradiční záměr, zvolit tento název?
Byl to velmi jasný záměr, protože jako Mirosmajda.com jsme prezentováni v rámci názvu projektu, názvu webu, alba, turné, zkrátka to všechno je Mirosmajda.com. A prvotní impuls byl ten, že to nikdo přede mnou neudělal.
V recenzích na nové album se neustále skloňuje, že si nasadil svou drsnější polohu. Sedí ti víc?
Mnohem. Poloha na novém albu je jakoby něco mezi tím, co bylo a tím, co bude. Je to mnohem tvrdší album a nedá se srovnat s tím prvním, za kterým si tedy velmi nestojím. Možná jen po textové a melodické stránce, ale to je všechno. Nová deska mirosmajda.com je pro mě prostě "sakra" dobrá a nemám problém to říct. Samozřejmě, pokud nahlas řekneš, že si za něčím stojíš, tak přijde mnoho reakcí á la typické Slovensko a Česko, že jsem namyšlený a podobně. Ale já si za touto prací stojím.
• POKRAČOVÁNÍ V CELÉM ČLÁNKU
Čili při nahrávání ses asi vyhnul dělání kompromisů jako tomu bylo v minulosti...
Nedělal jsem žádné kompromisy. Toto album je takový, jak to cítím vrámci domácí tvorby.
Dospěl jsem k tomu, že nechci znít československy
Když porovnáš práci na debutu a na novince Mirosmajda.com, jak to vnímáš?
Je to strašný rozdíl, protože tuto desku jsem si produkoval komplet celou sám. Aranžoval jsem ji sám, napsal jsem ji sám, otextoval sám. Na té první byly texty mé, hudba a aranžmá spolu s kapelou, ale produkce nebyla moje. Dělal to tehdy Milan Cimfe a já jsem dnes dospěl tam, že nechci znít československy. A v celém Československu počet producentů, o kterých si myslím, že dokáží udělat zvuk, který zní americky, spočítáš na jedné ruce.
Proč si některého z nich tedy neoslovil?
Protože si myslím, že jedním z nich jsem já.
Kteří jsou ti další?
Myslím si, že dobrý rockový zvuk dělá například Maťo Turcer z kapely From Our Hands, velmi šikovný je také Rišo Scheufler, se kterým jsem spolupracoval na tomto novém albu. Já tím teď vůbec nechci říct, že jsem nevím jaký rockový producent. Učím se, i tento můj vlastní album je moje první produkce, ale myslím si, že je zde velmi málo lidí, a já jsem jedním z toho mála, kdo je ochoten se s muzikou "srát" a zabývat se zvukem dlouho, aby to znělo zahraničně. A to mě na Slovensku a v Čechách štve, že je to jakoby rychlá pásová výroba. Jasné, jdeme dělat album, vždyť těm lidem je to jedno, rádiím je to jedno, bude to znít nějak, lidé jsou i tak sprostí a budou si broukat nějaké kraviny. Dokonce už tomu mnozí pomalu i uvěřili a sami ty kraviny chtějí. Z takového přístupu je mi občas na zvracení, neumím se s tím ztotožnit, proto mi záleží na tom, aby se to z různých stran posilovalo, co se týče produkce.
Jak dlouho si tedy na novém albu dělal ty?
Půl roku. Začal jsem ho psát někdy loni v srpnu a vydán byl koncem února tohoto roku.
Najdou se na něm různé skladby, například Na Na Na je o drsném sexu, Moja zem zase nabízí přímo lyrické vyznání. Byl to tvůj cíl, ukázat posluchačům jakýsi duševní jing a jang Mira Šmajdy?
Nebyl to cíl, ono to tak je. Těch poloh mám zkrátka hodně, protože každý z nás má svou rozmanitost. A nemám rád, když se člověk někam škatulkuje, protože se bojí, že by ho ostatní nepřijali. To je přece blbost. Myslím si, že každý by měl využívat svůj maximální potenciál, ať jde o jakýkoliv směr, nejen umělecký. Například Moja zem - to je song, ve kterém upřímně mluvím o tom, co jsem prožil v dětství, že mi chybí některé momenty, které má ovlivnily. Chtěl jsem napsat o tom, co mám rád. Sex? To je realita. V podstatě popisuji, co vidím, vždyť dnes už je to tak, každý s každým a všude.
V textu Bez lásky žiť používáš celkem kontroverzní slovní spojení o drogách, alkoholu... Podobnou provokaci lze nalézt už i v tvém videoklipu k písni Loneliness. Neobáváš se reakcí?
Problém se dá udělat ze všeho, pokud chceš. Neřeším "hejterské" reakce, vůbec mě nezajímají. Kdyby ano, tak už bych se dávno musel oběsit. Takovým lidem přeji jen hodně štěstí do života, protože ho velmi potřebují.
Co takhle skladba Bullshit? Máme ji chápat jako čistý výsměch?
To není výsměch ... Je to recese. Hrajeme to i na koncertech, a největším paradoxem je, že i když je to recese, má to největší úspěch (smích).
Dá se tedy očekávat, že to bude nový singl...
Ano, Bullshit bude druhý singl. Pokud na něj natočíme videoklip, bude to veselé. Ale upřímně, ještě ani sám nevím, o čem to bude. Je tam více variant a možná i během natáčení nám něco napadne. Ale určitě to nebude něco hrozně umělecké nebo artové, jako byl například klip Don't Close Your Eyes.
Mimochodem, na našem webu se v minulosti fanoušci vyjadřovali k zmiňovanému videu a snažili se vysvětlit, o čem bylo. Mohl by si nyní poskytnout i ty konečné a oficiální vyjádření, ať v tom máme všichni jasno.
Celá skladba, téma a klip jsou o konfliktu. Konflikt dvou světů, temna a dobra. Je to jakoby pojato na dvě osoby, spojení muže a ženy, ale v momentě, kdy nastává rezignace. Temný svět dobývá tu ženu, křehčí duši a přijde tam druhá polovička, muž, který ji zachrání. Je to velmi metaforické. Základem toho vizuálu je vyvolat emoci, v někom ji vyvolá pozitivní a v jiném zas hnus a strach. To je účel.
Když se ještě vrátíme k tvým polohám na albu - kterou z nich fanoušci lépe přijímají? Balady a pomalejší skladby nebo drsné rockové vypalovačky?
Je to velmi vyvážené. Záleží od publika a jeho složení, ale také na tom, zda je to unplugged koncert nebo plnohodnotný s kapelou. No když to vezmu z pohledu nynějšího turné, myslím, že jsme s lidmi docela dobře naladěni, jako bychom tu dramaturgii koncertu složili přesně tak, že jejich vystoupení nezačne nudit. Kdyby k tomu došlo, tak se nad tím zamyslíme a překopeme to.
Všimla jsem si, že s fanoušky velmi aktivně komunikuješ na Facebooku.
Je to tak. Pro mě je spojení s nimi základ. A proč to dělám? Zajímají mě jejich reakce.
Nemáš dojem, že větší základnu aktivních podporovatelů máš spíše v Čechách?
Určitě. Je to realita, není to jen dojem. Je to větší krajina, dvakrát více lidí a možná i trochu rockovější kultura, což je normální při tom počtu obyvatel. Ale vlastně teď obecně bojujeme, resp. snažíme se vydobýt si své místo na scéně kvalitou a poctivou tvrdou prací bez ohledu na území. Jedna skupinka muzikantů nás tak nyní např. po posledním koncertě ve Znojmě označila za najpodceňovanejšieho interpreta roku. Nevnímám příliš, jestli to je pravda, ale dobře jsme se na tom zasmáli. Každopádně, neskutečně mě to motivuje. Stojí za to zažít, pokud má někdo předsudky, a po koncertě a vyslechnutí desky svůj názor radikálně změní. Velmi si cením, když si fakt někdo neudělá ten omezený názor na základě hloupostí z bulváru, neodsoudí to, ale přijde natvrdo na koncert, a pak vynese verdikt, když zažije live show a vyslechne si novou desku.
Máš za sebou část turné, kterou si odehrál právě v českých městech. Jaký máš zatím pocit?
Víš co, zatím to bylo dobré. Beru to reálně, nebudu říkat, že vše bylo neuvěřitelně vyprodáno, nemíním lhát. Realita je ta, že celý rok 2012 jsem víceméně nehrál, a je to trochu cítit. Lidé stále objevují projekt mirosmajda.com, a já jsem za to strašně rád. Na jedné straně je to těžší, ale na druhé straně zažívám to, co jsem po Superstar nezažil. Skutečně dřímá a není to jen o tom, že někdo si nás objedná, zaplatí, my něco odehrajeme a jdeme do prdele. Je to tvrdá práce, a co se týče návštěvnosti, zatím je to půl na půl. Jeden koncert mnoho lidí, druhý koncert méně. Střídá se to.
Co očekáváš od slovenské části turné, která přijde v květnu?
Myslím, že to bude velmi podobné jako v Čechách. Až tak se ty publikace neliší. Budou však jen tři koncerty, protože je zde mnohem méně klubů, v nichž jsou dobré podmínky. Zároveň se při turné také zjišťuje, kam lidé chodí a kam ne. Paradoxně v Košicích, v mém rodném městě, nám v jednom klubu řekli, že jsem na ně velmi tvrdý, ve druhém zase, že jsem příliš komerční. Vždy budu asi trošku jako koprovka. Taková je realita.
Kdybych neměl peníze, půjdu hrát na ulici
Přejděme k tvému chystanému projektu, který by měl být v angličtině. Bude mít něco společného s Maxem Jasonem Maiem?
S ním to určitě nebude mít nic společného. Max Jaison Mai spí a bude spát jistě velmi dlouho, tak ho nechme. Byla to prostě sezónní záležitost a řešení, protože jsem nechtěl jít se slovenským jménem na mezinárodní scénu. No tento nový anglický projekt bude určitě pod jiným jménem a bude v něm prezentována i skladba Don't Close Your Eyes, protože si myslím, že na slovenském albu tento song nemá co dělat. Zatím jsou pro tento projekt nahrané dvě skladby, přičemž připravených demo nahrávek je dost. Myslím, že se rýsuje velmi dobrý album.
Si rozhodnut naplno se živit hudbou?
No, výroba botasek by mi asi moc nešla (smích). Kdybych tomu nevěřil, tak to nemůžu dělat a nedokázal bych se postavit před lidi, protože bych měl pocit, že jim lžu, a že lžu sobě. Maximálně tomu věřím, a udělám pro to všechno. I kdyby bylo období, že bych neměl peníze, tak vezmu kytaru a půjdu hrát někde na ulici. Ale vždy budu dělat muziku, protože to je dar, který mám a zahazoval bych ho, kdybych dělal něco jiného.
Jak velký vliv na tvé hudební směřování mělo začlenění se do hudebního showbyznysu po Superstar?
Bylo tam strašně mnoho různých názorů. Mnohé, s nimiž jsem se neztotožňoval, jen mi potvrdili to, co jsem si myslel, ale také mnoho zajímavých rad a zjištění o lidech, kteří mi byli sympatičtí a cením si, že jsem je poznal. Hodně mi to dalo, obohatilo mě to, namotivovalo a posunulo. A všechny tyto dojmy a rady jsem doplnil o to moje, co chci dělat a co si myslím.
Jak ses cítil, když ses během eurovizního šílenství stal terčem bulváru?
Jako vždy, když se stanu terčem. Spíše to tak zobecňuji. Někdy mi spadne čelist z toho, kam se to celé dostalo. Jsou tu lidé, hudebníci, malíři, umělci, vědci, kteří opravdu dělají něco pro tento svět. A ve všech médiích se řeší strašné k*kotiny! Už i lidi naučili řešit to, zda je Šmajda buzík, jaké má vlasy, jestli má přítelkyni, zda zhubl, zda je satanista, zda si píchá steroidy... Já kdybych si jako muzikant nebo fanoušek muziky přečetl deset článků o Šmajdovi, tak se z osmi nebo devíti dozvím všechno, jen o muzice nic. Je mi z toho fakt někdy nagrc. Dívám se na to z pohledu muzikanta a fanouška tvrdé práce a poctivosti. Někdy mě to tíží a bolí, protože musí být strašné, když se chce někdo něco dozvědět, ale vlastně se nedozví nic, jen blbosti. Nebudu zkrátka odpovídat na nesmyslné otázky. Jsem muzikant, ne celebrita, co si promenáduje prdel na večírcích.
Je pravda, že když jsem si o tobě hledala informace o tvém albu pro účel tohoto rozhovoru, využila jsem především tvou stránku a naši.
Jasné. Hudba.sk je jeden z mála portálů, které píší o hudbě. Fakt díky moc, že neřešíte k*kotiny a líbí se mi, že je to zkrátka objektivní ke každému, tak jak to je. Neřeší se, zda ten je takový a ten onaký, je to přímý, jednoduchý, pragmatický pohled na témata, a proto je to super portál.
Tak za tohle velký dík, budeme se snažit. Pojďme zpět k Eurovizi. Kdybys věděl předtím, co to všechno obnáší a jak do soutěže zasahuje politika, lobby a vyšší zájmy, přehodnotil bys účast?
Ano. A nešel bych tam. Nebylo to špatné, byla to dobrá zkušenost, určitě mi hodně dala. Ale kdybych věděl, o čem to bude, určitě ty peníze investuji někam jinam.
Jak velký kontrast je v tom, jaká byla realita a jak o tom celém informovali média?
Bylo to úplně jinak. Úplně. Možná i proto to pobuřovalo veřejnost, protože když se mě na to někdo zeptal, vyjadřoval jsem se pravdivě. A oni to slyšet nechtěli. Všechno muselo být vyšperkované, lákavé a honosné, ale bylo to často jinak.
V konečném důsledku se však našlo více těch lidí, kteří tvou snahu potopili, než by se snažili ji ocenit.
Ale to mě vůbec nepřekvapuje! Tak to je ve všem na Slovensku. Stačí, když se podíváme na sportovce. No nemluvím o tom, že jsem nešťastný, protože jsem nedoceněný, to ne. Já na to seru, dělám si své a budu to dělat navždy. Ale opravdu nejsem překvapený, protože jsem jen jedním z tisíců dalších, kteří musí čelit této realitě. Bohužel. Vůbec se nedivím mnohým, které to táhne odsud někam pryč. Neboť i mě to táhne.
Co říkáš na vítězku Eurovize Loreen?
Nechci to posuzovat, ať si každý dělá, co chce a má rád. Má své fanoušky, vydělává tím, je to úspěšné - a to je dobře. Je to jiný styl muziky, a já to respektuji. Nejsem tady na to, abych někoho posuzoval.
Foto: www.mirosmajda.com, www.karelkriz.net)
Rozhovor připravila Michaela Žureková
(zdroj: www.hudba.sk)
úžasný ;)