12. února 2012 v 14:20
|
Název: Síla lásky - 3. část
Autor: Nikys
Zatímco Tadeášek kouká na pohádky, já trávím sobotní ráno v kuchyni přípravou oběda. Kolem desáté se rozdrnčí domovní zvonek. Kdo to může být? Nikoho nečekám. Pomyslím si, cestou ke dveřím. Když otevřu, hrkne ve mně. Přede dveřmi není totiž nikdo jiný, než Miro.
"Ahojte Ellinka." pozdraví mě, a než stihnu cokoliv říct, přiřítí se Tadeášek a skočí Mirovi kolem krku. Mlčky pozoruji, jak Miro k sobě Tadeáška něžně a láskyplně tiskne. Když ho postaví zpět na zem, Tadeášek ho chytne za ruku a táhne do pokojíčku. Zavřu vchodové dveře a vrátím se do kuchyně, kde se opřu o linku a zůstanu stát.
"Ellinka, potrebujem s tebou hovoriť. Ja... chcel by som si Tadeáška vziať na víkend k sebe."
"A k ní, že?" Zeptám se podrážděně.
"Ellinka, ja s ňou nie som a nikdy som ani nebol a na Tadeáška mám rovnaké právo ako ty, som jeho ocko." dodá a já moc dobře vím, že má pravdu.
"Tak dobře, jdu mu zabalit." špitnu, aniž bych se na něj podívala. Tadeášek je z toho nadšený, než mu zabalím Miro mu pomůže se obléknout. Rozloučím se s ním a ještě hodnou chvíli potom, co odjedou se dívám před sebe na cestu. Nechce se mi vůbec nic dělat, ani dovařit ten oběd. Sesunu se do sedačky a po tvářích se mi začnou koulet slzy. Vůbec nevím, co tu budu sama celý víkend dělat a pak jsem si vzpomněla na Jarina. Tak jsem se rozhodla mu hned zavolat.
"Ahoj, Jari, to jsem já, Ella, neruším?"
"Ellinka ako ťa to mohlo napadnúť? Ty nerušíš nikdy, rozprávaj, čo sa deje?"
"Jari, prosím tě, nemohl by si přijet?" Zeptám se ho.
"Jasne, že mohol, tak za pol hodiny som tam." Položím mobil na stolek a rozhodnu se dovařit ten oběd. Když mám konečně hotovo, opět se rozezvoní domovní zvonek. Sundám si zástěru a jdu otevřít. Jakmile spatřím Jariho, pevně ho objemu.
"Děkuju ti, že si přišel."
"Ellinka, neďakuj mi, to je predsa samozrejmosť."
"Pojď dál." usměji se na něj. "Jedl si vůbec něco? Vařila jsem rajskou. "
"To je dobrý, najprv mi povedz, čo sa deje?" Posadíme se do sedačky v obýváku a já mu všechno řeknu.
"Dneska tu byl Miro. On přišel si pro Tadeáška. Jari, já mám strach, když jsem viděla, jak byl Tadeášek z Mira nadšenej, napadlo mě, co když bude chtít s Mirem zůstat, nebo co když mi ho bude chtít Miro vzít? Já vůbec nevím, co bych si bez něho počala."
"Ellinka, upokoj sa, to bude dobré. Neboj sa, Miro ti Tadeáška nevezme, moc dobre vie, že Tadeáško potrebuje hlavne matku a navyše Tadeáško ťa má rád. Vieš čo? Zájdeme si do kina na nejaký film a vôbec, urobíme si pekný deň."
"Jari, já nevím, mě se nikam nechce, nenecháme to na jindy?"
"Ellinka, to nie je návrh, to je rozkaz!" usměje se na mě Jari a mě je jasné, že nemám na výběr.
"Dobře, ale musíš počkat, než se převléknu, takto nemohu nikam jít."
"Nie je problém, tu sa posadím a počkám," usměje se na mě Jarin. Jdu tedy do ložnice, kde si vyberu, co si vezmu na sebe, vlasy nechám rozpuštěné jen je přečešu a lehce se nalíčím.
"Teda moc ti to sluší. Si krásna baba. Teraz si vedľa teba budem pripadať ako nýmand."
"Jarine, víš, že pěkně kecáš?" usměji se na něj a z legrace ho plácnu po rameni.
"Nekecám a teraz už musíme ísť, inak to kino nestihneme." Nic nenamítám, obujeme se a vyrazíme. Jarin pro nás koupil vstupenky na film Rozbřesk. Při Bellině a Edwardově svatebním obřadu jsem si vzpomněla na ten náš s Mirem. Ten den pro mě byl tím nejkrásnějším dnem v mém životě. Krátce se podívám na Jara, kterého děj filmu absolutně pohltil a znovu se také do děje zaberu. Po kině pozvu Jariho k sobě na večeři. Když už jsem se s tou rajskou patlala.
"Hm, bolo to vynikajúce." pochválí můj výtvor potom, co zblajzne desátý knedlík a přitáhne si mě k sobě. Dlouze mi hledí do očí a oba mlčíme. Najednou se jeho rty lehce dotknou těch mých a Jaro mě políbí. Cítím vášeň a touhu, která z toho polibku sálá, ale uvědomuji si, že je to pouze z Jarinovy strany. Vysmeknu se z jeho sevření a odstoupím od něj.
"Prepáč, ja... nemohol som si pomôcť. Musel som to urobiť. Vieš, strašne moc sa mi páčiš a ja asi som sa zaľúbil."
"Jari, nemusíš se mi omlouvat, chápu tě, ale pochop taky ty mě. Jsem čerstvě rozvedená a mám v hlavě zmatek. Potřebuji si to všechno srovnat. Dej mi prosím čas."
"Ellinka, ty ho stále ľúbiš, že je to tak?"
"Miluji ho i přesto, co mi udělal a nedokážu si ho vyhnat z hlavy. Miluji ho!" opakuji a cítím jak mi po tvářích padají slzy. "Jari, prosím tě, pomož mi na Mira zapomenout."
"Neplakaj, zase bude dobre." šeptá mi Jaro do ucha, zatímco mě objímá. Uvědomuji si, že zapomenout na Mira bude těžké, ale věřím tomu, že díky Jarovi to zvládnu...
Nikys patří mezi moje nejoblíbenější! :-)