close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Vek je iba číslo - BONUS 4

6. ledna 2012 v 15:20 |  Fan fiction



Název: Vek je iba číslo - BONUS 4

Autor: PUPČA




Dny dál plynuly, Miro obrážel republiku se svým turné se záhadným názvem a naše láska se zdála být stále pevnější. Občas jsem na nějaký koncert vyrazila za ním a stále platilo ono pravidlo... nikdy spolu nepřijít, nikdy spolu neodejít. Miro se mě sice pokoušel párkrát přimět k tomu ho zrušit, ale já nechtěla, i tak si už začali všímat, že se ke mně chová trošičku jinak, než by k anonymní fanynce asi měl. A já ho nechtěa vystavovat posměchu, který by se jisto jistě dostavil. A upřímně řečeno, ani sebe nenávisti pubertálních děvčat, která v tomhle ohledu umí být opravdu krutá.
Když měl Miro mezi posledním a předposledním koncertem svého turné několik dní volno, řekli jsme si, že na pár dní vyrazíme mimo civilizaci a zmizíme někam, kde budeme uplně sami bez ohlížení se, kdo nás uvidí nebo jeho pozná. Vyrazili jsme na chatu, která dřiv patřila mému strejdovi a kde já jako děcko trávila snad každé prázdniny. Chatička je blízko lesa, louky, potučku, prostě v nádherné malebné přírodě tak, jak jí Miro zbožňuje a čerpá z ní klid a energii. Není to daleko od Prahy, kousek od Krňan a tak cesta nebyla dlouhá. Ale já jsem ještě před tím musela domu, pro pár nutných věcí, protože stále bydlím tam, kde předtím. Vploužila jsem se potichu do bytu, abych se vyhnula zvídavým pohledum mojí mamky, která už dávno prokoukla, že ne všechno je v mém životě jako před časem. Naštěstí byla zavřená v pokoji a nikdo jiný v bytě nebyl, rychle jsem naházela do tašky co jsem potřebovala, a vykradla se z bytu jako "zloděj". Sjela dolu výtahem a pospíchala k Mirovi do auta.
Když jsme se rozjeli, uviděla jsem na chodníku mého muže, který stál a nevěřícně se za námi díval. Hrklo ve mně a oufala jsem, že Mira nepoznal, neměla jsem nejmenší zájem, aby věděl, s kým se stýkám.
Poodjeli jsme jen několik desítek metrů, když mi pípla SMS. Vůbec se mi nechtělo ji otvírat, bylo mi jasný, od koho bude, ale nakonec jsem to udělala DOROTO počastoval mě muj muž něžným slovíčkem. Zbytek cesty mi pak vrtalo hlavou, jestli Mira viděl nebo ne.
Když jsme dojeli k chatce, už se pomalu stmívalo. Všude bylo nádherné ticho, jen stromy šuměly ve větru. Odemkla jsem branku a nadechla se, nebyla jsem tam už několik let a v duchu děkovala sestřenici, která mi chatu pujčila. Miro vyndal tašky a já odemkla dveře do chatky a nahmatala vypínač ,skoro všechno tam bylo, jak jsem si to pamatovala a mně bylo hrozně hezky. Byla tam jen dost zima, protože tam dlouho nikdo nebyl a venku bylo pěkně sychravo.
Vešli jsme dovnitř, Miro spustil tašky na zem a zadíval se na mě tím svým něžným pohledem, usmála jsem se a objala ho. Cítila jsem se tak volná a spokojená, že víc k tomu není co říct. Miro se po chvíli rozhlédl a jeho zrak padl na krb v koutě místnosti, stavěl ho muj strejda, on byl šikovný a rád si vše zveleboval sám.
"TOTO FUNGUJE?" zeptal se mě Miro.
"SNAD, ASI JO, NEVÍM." Pokrčila jsem rameny.
"ZKÚSIM TO?" tázavě se na mě podíval.
"JASNĚ." řekla jsem.
A tak Miro sundal bundu a začal připravovat krb, koukala jsem na něj a překvapeně zírala, jak mu to jde od ruky. Pak jsem zvedla tašky ze země a odnesla je do malé kuchyňky, a vyndala z nich nějaké jídlo, které jsme si přivezli s sebou.
"CHCEŠ ČAJ?" zeptala jsem se.
"HEJ, A NIEČO K TOMU NA ZAHRIATIE."
A co asi, říkala jsem si v duchu a všimla si, že v tašce je i lahev s alkoholem. A tak jsem nalila do skleničky, udělala čaj a vešla zpátky do pokojíčku, kde už v krbu nádherně praskal oheň a malá místnustka se začla zaplňovat teplem. Sedla jsem si vedle Mira na postel a přitulila se k němu. Bylo mi neskutečně krásně a nejspíš i jemu. Vzal mě kolem ramen a políbil do vlasů.
"JE TO TU PEKNÉ." řekl a napil se ze své skleničky. Pak ji položil na stul, zvedl se a zhasnul. Pokoj se prozářil jen světlem z ohně a praskající dřevo navozovalo kouzelnou atmosféru .Miro si ke mně znova sednul a já cítila, jak v té nádheře jeho ústa hledají ty má, jeho rty se lehce třely o mé a jazyk nesměle dorážel na ten muj.......
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se vám Mirův nový videoklip Loneliness?

Ano
Ne
Ještě jsem neviděl(a)...

Komentáře

1 XoXo Graphic XoXo Graphic | Web | 6. ledna 2012 v 15:32 | Reagovat

Úúúúúžasné :-)

2 laura laura | 6. ledna 2012 v 15:48 | Reagovat

pupco to je tak pekne neda jeste jeden bonusek? :)

3 Simona Simona | E-mail | 6. ledna 2012 v 15:50 | Reagovat

už dneska?...tak to mám radost!...nááádhera,vidím to v barvách...

4 Alena Alena | 6. ledna 2012 v 16:04 | Reagovat

Úžasný PUPČO, piš další, prosím! :)

5 Milusha Milusha | Web | 6. ledna 2012 v 17:46 | Reagovat

Napiš další BONUS! Nebo začni psát rovnou další řadu Vek je iba číslo :D :)

6 Kamca Kamca | 6. ledna 2012 v 19:02 | Reagovat

JOO Milusha ma naprostou pravdu ! dalsi radu vek je iba cislo! prosiiiim! :)))

7 Romča Romča | 6. ledna 2012 v 19:03 | Reagovat

pipco prosim jeste jeden bonusek!!

8 xxxdara.fake xxxdara.fake | 6. ledna 2012 v 19:04 | Reagovat

Pupčo mužu tě poprosit ještě o jeden bonus? Píšeš tak krásně! Máš talent!

9 Diana Diana | E-mail | 6. ledna 2012 v 20:52 | Reagovat

Romantika, tak fotky trochu zabraly na bolavou dušičku, to jsem ráda ;)...moc pěkné Pupi :))

10 Dorota Dorota | 6. ledna 2012 v 22:28 | Reagovat

Njn romantiky neni nikdy dost a kor v podani pupci! krasne pises douam ze bude jeste jeden bonusek protoze tak krasne popisujes tu romantickou atmosferu!! jsi sikovna! :)) Moc jse mi libi tvoje dili(bonusy.cele vek je iba cislo!) :)

11 Miro ja naj! Miro ja naj! | 6. ledna 2012 v 22:29 | Reagovat

Jééééééééé to je tak pekne prosim prosim jeste!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Optimalizované pro Mozillu Firefox | Official www.mirosmajda.com | © miro-smajda-daily.blog.cz 2009-2017