close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Před pravdou neutečeš - 13.část

21. ledna 2012 v 18:49 |  Fan fiction



Název: Před pravdou neutečeš - 13.část

Autor: Teriga





Nevím, co v tu chvíli dělat, ale jedno mi je naprosto jasné. Musím za Mirem. Okamžitě. Marek se nabídne, že pro mě přijede a pojedeme do nemocnice spolu. Já mám na něj počkat do té doby doma a nedělat nic neuváženého.
" Dobře, Marku. Ale přijeď co nejdřív."
" Budu se snažit." slíbí mi.
Když zavěsí, zhroutím se v slzách na židli a pláču. Do toho mi zapípá příchozí smska. Rozechvělýma rukama ji rozkliknu a přečtu si její obsah.
NAS SEF MEL DNES ODPOLEDNE SMRTELNOU NEHODU. MAM SE ZEPTAT JESTLI MU PUJDES NA POHREB. SONA.
Div netřísknu mobilem o zeď, jak moc mě tato zpráva dopálí. Co si ta Soňa vlastně o sobě vůbec myslí? Tak já mám manžela v nemocnici, nevím, co s ním je a ona mě bude obtěžovat smrtí nějakého parchanta? A co je mi vůbec po tom, sakra? Dobře mu tak, to má za to, jak se ke mně choval. Nechci být sprostá, vlastně to vůbec nemám v povaze, ale v návalu vzteku Soni odepíšu:
NA NEJAKY POHREB TI SERU!! MNE ZAJIMA CO JE S MYM MIREM!
Co je s mým Mirem zase naopak nezajímá Soňu a taky mi to hned vrazí v další zprávě.
NA TVYHO MIRA TI ZASE SERU JA!
Okamžitě zprávu smažu a s ní i Sonino telefonní číslo. Může mi být ukradená. Jsou důležitější věci na světě, než chodit na pohřeb někomu, ke komu nemáte žádný vztah. V tom mě napadne, zdali nehoda mého, teď už bývalého šéfa nemůže nějak souviset s Mirem. Třeba by Marek o tom mohl něco vědět.
Konečně přijede, nasednu do auta a hned se ptám:
" Marku, moc mě nenapínej. Jak se to stalo?"
" Byl už na cestě domů, normálně si jel ve svém pruhu a najednou se na něj vyřítilo nějaké auto, které jelo v protisměru. Miro se mu snažil vyhnout, ale už to nestihl. Naštěstí je tedy v pořádku, no, úplně v pořádku asi ne, ale, co je nejdůležitější, žije. Ten řidič toho auta ne, ten na místě zemřel. Řekl mi to lékař v nemocnici, co přebíral Mira. Věděl to od záchranářů, ale o Mirovi mi nemohl podat žádnou zprávu." řekne smutně a snaží se soustředit na cestu.
" Já vím, nejsi rodinný příslušník. Ale zato jsi kamarád, tak copak nemohli udělat nějakou výjimku?" zlobím se.
" Bohužel." zklame mě Marek. " Ale neboj se, za chvíli budeme v nemocnici a hned se všechno dozvíme."
Svitne ve mě jiskřička naděje.
" Já si myslím, že když mu nic nebude a Miro, že je navíc silný, tak, že ho určitě brzy pustí domů, co říkáš?"
" No určitě." odpoví Marek a netrvá dlouho a už mluvíme v nemocnici s Mirovým ošetřujícím lékařem.
" Pane doktore, jak to s ním, prosím vypadá?" ptám se třesoucím hlasem.
" A vy jste?"
" Edita Šmajdová, manželka. A to je Marek Fryčák, kamarád mého muže. Tomu také můžete s mým dovolením sdělovat jakékoliv zprávy o manželově stavu."
" Dobře. Tak tedy, paní Šmajdová, váš manžel má jenom drobné zranění, jinak je v naprostém pořádku. Krevní krvácení jsme vyloučili, ale musíme si ho zde nechat na pozorování, kdyby měly nastat nějaké komplikace." oznámí mi lékař.
" Rozumím. A smím ho vidět?"
Dovolí mi to, tak vejdu do Mirova pokoje. Miro leží na lůžku a když mě uslyší vejít, okamžitě otevře oči.
" Miro, co mi to děláš?" rozpláču se.
" Editka, tvoj šéf ... To on to bol. On do mňa vrazil" vysvětluje rychle.
" Já vím. Ale na tom teď nezáleží. Jak ti je? Nebolí tě nic?" starám se.
" Nie, nič a neplač, prosím." poprosí mě.
Utiším se a dál se ptám.
" Nemám ti něco přinést, nepotřebuješ něco?"
" Len mi narovnaj ten vankúš, nech sa o neho môžem oprieť a lepšie sa mi s tebou rozprává." požádá mě.
Udělám to, jak on chce, ale, když se opře, tak se hned zarazí. Všimnu si toho a ptám se.
" Miro? Miro, co se děje?"
" Ja neviem, niečo je zle. Ja necítim vôbec nohy."
" Cože?" vyděsím tě.
" Skús ma posteklit." navrhne po chvíli.
Polechtám ho tedy na noze, ale zjistím, že vůbec nereaguje.
" Skús druhú." řekne.
Udělám to samé i na druhé noze, obě také pohladím, ale výsledek je takový, že to Miro vůbec necítí. Už zase spustím stavidla a chci dojít okamžitě pro doktora.
" Kam ideš?" ptá se Miro, který neví, co se s ním děje.
" Přivést doktora." odpovím mu.
Musí mu dát přece naději, říct mu, že existuje řešení, operace třeba, aby mohl ještě někdy chodit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám Mirův první singl Last forever?

Ano
Ne
Ještě jsem neslyšel/a

Komentáře

1 Z* Z* | Web | 21. ledna 2012 v 18:51 | Reagovat

Hezký blog :)

2 XoXo Graphic XoXo Graphic | Web | 21. ledna 2012 v 19:37 | Reagovat

To je smutný.. snad bude v pořádku! :-)

3 Marky_RD Marky_RD | 21. ledna 2012 v 19:51 | Reagovat

krasna povídka :)

4 Miška Miška | Web | 21. ledna 2012 v 20:14 | Reagovat

Doufám že bude chodit!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Optimalizované pro Mozillu Firefox | Official www.mirosmajda.com | © miro-smajda-daily.blog.cz 2009-2017