
Název: Melodie tvého srdce - 13. část
Autor: Vendy
Nakouknu znovu do dveří a nikoho tam nevidím. Srdce se mi silně rozbuší a hned si uvědomím, že jsem spadla do pasti. Musím se vzpamatovat a rychle se vymámit a jít pryč. Otočím se a jsem přesvědčená, že půjdu pryč. Udělám jeden krok a
všimnu si Mira, že se na mě kouká. Když si všimnu toho, že se na mě dívá, tak se zpátky otočím a rychle něco řeknu.
"Co to má znamenat, že jsme tady sami? To tady nikdo není nebo ani nebude?" zeptám se Mira. Miro na mě koukne a přistoupí blíž.
"No nie, oni ešte len prídu. Sme tu prvý. Chvíľku tu posedíme sami a potom oni prídu."
všimnu si Mira, že se na mě kouká. Když si všimnu toho, že se na mě dívá, tak se zpátky otočím a rychle něco řeknu.
"Co to má znamenat, že jsme tady sami? To tady nikdo není nebo ani nebude?" zeptám se Mira. Miro na mě koukne a přistoupí blíž.
"No nie, oni ešte len prídu. Sme tu prvý. Chvíľku tu posedíme sami a potom oni prídu."
"Aha." odpovm narychlo. Jinak se mi to moc nezdá, ale co nadělám, počkám ještě chvilku a pak už opravdu půjdu pryč.
"Len sa neboj, nič sa ti nestane. Ja na teba dám pozor, ma môžeš dôverovať a keby sa ti to zdalo divné tak toho necháme." odpoviem.
"No tak dobře, a můžeme jít teda dovnitř nebo budeme stát na chodbě ještě dlouho?"
"Len sa neboj, nič sa ti nestane. Ja na teba dám pozor, ma môžeš dôverovať a keby sa ti to zdalo divné tak toho necháme." odpoviem.
"No tak dobře, a můžeme jít teda dovnitř nebo budeme stát na chodbě ještě dlouho?"
"Jasne, ideme. Môžeš vojsť prvý dovnútra."
Já vejdu do místnosti, hned za mnou vejde Miro, zavře za sebou dveře a oba stojíme za dveřmi. Stojím kousek od Mira a on ode mne a koukáme se vzájemně do očí. Ve prostřed místnosti stojí kancelářský stůl a židle. Před stolem jsou dvě židle. Kancelář je docela velká a prostorná, po straně jsou dvě velká okna. Celková kancelář je krásná. Celá v hnědých barvách. Stojím kousek od něho a ani se nehnu. Pak trošku popojdu dopředu a zamířím si to rovnou k oknu. U okna se zastavím a přemýšlím, jestli mi opravdu jen nekecal a budeme tady sami dva. Znovu se otočím, chci se kouknout, jestli tam Miro ještě stojí a nikde ho nevidím. Kouknu po celé místnosti a nikde není. Tak se půjdu posadit na židli a počkat, jestli přijde.
Tak musím zohnať nejaké sviečky, potom zohnať nejaké dobré šampanské a ešte jahody. Potom deku a to je všetko. A rýchla ísť zase za Lenou. Kde to všetko zohnať? Jo, už viem, zájdem do kuchyne, tam to budú mať. Zájdem do kuchyne, obstarám všetky potrebné veci a idem naspäť za ňou.
Já vejdu do místnosti, hned za mnou vejde Miro, zavře za sebou dveře a oba stojíme za dveřmi. Stojím kousek od Mira a on ode mne a koukáme se vzájemně do očí. Ve prostřed místnosti stojí kancelářský stůl a židle. Před stolem jsou dvě židle. Kancelář je docela velká a prostorná, po straně jsou dvě velká okna. Celková kancelář je krásná. Celá v hnědých barvách. Stojím kousek od něho a ani se nehnu. Pak trošku popojdu dopředu a zamířím si to rovnou k oknu. U okna se zastavím a přemýšlím, jestli mi opravdu jen nekecal a budeme tady sami dva. Znovu se otočím, chci se kouknout, jestli tam Miro ještě stojí a nikde ho nevidím. Kouknu po celé místnosti a nikde není. Tak se půjdu posadit na židli a počkat, jestli přijde.
Tak musím zohnať nejaké sviečky, potom zohnať nejaké dobré šampanské a ešte jahody. Potom deku a to je všetko. A rýchla ísť zase za Lenou. Kde to všetko zohnať? Jo, už viem, zájdem do kuchyne, tam to budú mať. Zájdem do kuchyne, obstarám všetky potrebné veci a idem naspäť za ňou.
















pěkný