
Název: Devil - 2. část - Zajímaví kamarádi
Autor: MillieBeer
Nebudete tomu věřit, ale za týden za mnou přišel a objednal si pivo‼Kdo by to byl čekal, že? Dva měsíce si zde objednával jen minerálku a najednou si dá si pivo… S údivem jsem mu nalila zlatavý nápoj a když odcházel, chytla jsem ho za paži.
"Proč si tak ničíš život?" Zeptala jsem se.
"Je to droga, je to na piču. Nerieš ma…" Zavrtěl hlavou a odešel. Přemýšlela jsem nad jeho slovy. Chci mu pomoct. Je to zvláštní, ale nikomu z tohohle baru bych nepomohla, kromě Mira.
Na další den jsem si připravila speciální řeč: "Chci ti pomoct, netuším, jaký to je, ale mám ponětí o tom, že ti to ubližuje. Sám jsi mi říkal, že je to droga a já se chci snažit, tu drogu zahnat pryč!"
Seděla jsem za barem a svýma šedýma očima pozorovala celý non-stop. Do obličeje mi spadla moje fialová ofina. Snažila jsem se ji odfouknout, nešlo to. Odfukovala jsem ji tam asi dalších pět minut. Pak se rozrazily dveře a dovnitř vešel Miro s nějakými kluky. Při mém štěstí jsem si jich nevšimla a dál se snažila odfouknout ofinu, která mi spadávala do obličeje. Pochopitelně si hned všimli, jak balancuji za barem a foukám do své ofiny. Představte si to‼ Jsem fialově-růžovo-černo-modro-vlasá holka s černým tričkem a modrými kraťasy. Už to chápete? Já, taková kočka, která si ráda hraje, jsem tam odfoukávala ofinu, která měla purpurový odstín a "baletila" okolo židliček.
"Ehm," odkašlal si. Lekla jsem se a vrazila do židle, na které jsem předtím seděla. Skřípějící zvuk nadsvětelně rychle se odstrkující židle se rozvalil do celé místnosti. Pár lidí vzhlédlo od stolků a automatů.
"Co si přejete?" Stydlivě jsem se usmála a rukou si odstranila ofinu.
"Čičina!" Ozval se tmavovlasý kluk.
"Adam, prestaň. Vieš predsa, kvoli čemu tu sme‼" Zamračil se a upřeně mě pozoroval. Nervozita ve mně stoupala. Miro, lásko, pověz mi, o co jde.
"Hm?" Zvedla jsem obočí a sledovala tři kluky.
"Musíš ísť s námi," vzal mě prudce za paži a tahal mě směrem k východu.
"To teda nemusím!" Vytrhla jsem se mu a běžela zpátky za bar. Několik závisláků si odkašlalo. Asi nechtěli být rušeni při důležité věci. Hlavně, že jim nevadila muzika, která řvala hodně nahlas…
"Musíš, Miro tě potřebuje," vložil se do toho třetí kluk.
"Áno, potrebujem," smutně se na mě díval. Ještě chvilku měj tenhle pohled a skočím ti okolo krku… "Prosím!" Vzal mě za ruku. Kde je moje slavnostní řeč, že mu chci pomoct?
"Tak počkejte," sklopila jsem hlavu a odešla se převléknout. Stejně jsem už měla přesčas…
















Héy :) moc hezky píšeš! ..