
Název: Beznadějná láska - 6. část
Autor: Elenor
Dva milenci kráčí po krásnem parku a nechávají se unést podzimní krásou. Povídají si, v tu chvíli se zarazí Iveta a říká.
"Poslyš, Mirku, jen tak se tě zeptám."
"Ano Ivetka, poslouchám?"
"Jen, no já nevím jak... ehm, no jo, no nemáš dnes mít ještě službu?" Mirek se podívá a začne přemýšlet a pak mu to dojde.
"Ano vím, víš Iveto, já si to prohodil z důvodů, které ti nemohu říci."
"A proč? Je to tajemství? Neboj, já nic neřeknu, mlčím jako hrob."
"O to nejde, já ti to povím, jen ne dnes, áno andílku?" Iveta se divně podívá a nic mu neříká, přikývne na souhlas a dá mu pusu na tvář. Posadí se na lavičku jen na chvíli. Je už chladno a povídají si, co bylo celé ty tři týdny, co se neviděli. Během rozhovoru si Iveta vzpomněla na to, co jí řekl do telefonu, kdy se uvidí. A najednou i zpozorní Mirek a ptá se.
"Iveto, copak se děje? Jsi celá zaražená. Řekl jsem něco, nebo udělal?"
"No já si tím nejsem tak jistá, pamatuješ na náš rozhovor?"
"Jaký ?" Mirek zapřemýšlí a dá silně najevo. "Nevím, je mi to líto."
"To nevadí, já ti povím. Volal jsi, že máš tři týdny úplně plné a nebude čas se vidět dříve, nežli v neděli večer a dnes je sobota!"
"Aha, vím, kam tím míříš. No víš, došlo k změně na poslední chvíli. Mám volno a půjdu až zítra do služby."
"A proč?Co se stalo? Někdo onemocněl nebo to potřebuješ ty?" Mirek se podívá na nespokojenou Ivetu, trochu se začertí a povídá.
"Iveto, prosím, věř mi. Já ti to řeknu někdy jindy, áno? Promiň mi to."
"Mirku, nečerti se, to ti nesluší. No, když jinak nedáš, tak jo, neboj, nezlobím se. A je chladno, půjdeme dál." Mirek nic neříkal, zvedl se a podal jí ruku a pomohl ji vstát. Iveta přemýšlela nad tím a byla celou dobu nervózní. Jen si musela dát pozor, aby si toho Mirek nevšiml. Pomalu kráčeli překrásným parkem a Mirek vyprávěl o tom, jak ho kluci vyslýchali a nutili ho povědět vše o tom, co bylo v kavárně. Iveta se zarazila a zastavila a náhle se podívá na Mira a ptá se ho.
"A řekl jsi jim vše? Nebo jak to vlastně bylo?"
"Já jim neřekl nic. Teda... skoro nic. Nemusel jsem do detailu.To by nebylo vůči tobě fér."
"Tak ti děkuji, jsi hodný."
Jak tak chodili po parčíku, najednou si uvědomili, že je moc hodin a honem chvátali na tramvaj. Museli si hodně pospíšit, bylo moc hodin. Mirek musel chvátat na večeři, aby nebylo zle. V kasárnách se musí dodržovat Vojenský řád. Během cesty v tramvaji si ještě stihli říci, kdy se znovu potkají.
"Měl bych návrh Iveto, příští víkend mám volno, mohli bychom jít zas na diskotéku nebo do kina. Vyber si ." Iveta přemýšlela a nakonec řekla .
"Raději do toho kina."
"Dobře, půjdeme do kina. A film mám vybrat?"
"Ano, klidně, proč ne." Dojeli na místo a došli tam, kde se sešli. Ještě málo si řekli, políbili se a rozešli se každý svou cestou. Mirek do kasáren a Iveta domů.
















pěkné, romantické :-) má tajemství :-D vím jaké!