
Název: Vždy to budeš ty! - Vánoční bonus :))
Autor: Majisek183
"A keď budeš celý ďeň hodná a vydržíš nepapať, tak uvidíš zlaté prasiatko." mrkne Jaro na Julii. Julča na něho vykulí překvapeně oči. "A to nám buďe behať po obyvačke?" Smíchy se lámu v pase. "To by maminka nemala radosť....." vrtí zklamaně hlavou. "To nemala. Ale maminka ho neuvidí. Lebo ona určite nevydrží byť celý ďeň hodná. Takže prasiatko uvidíš iba ty a ja." mrkne na ni spiklenecky. "Jé darčeky!" ukáže Julie nadšeně na obrovské zabalené krabice pod svítícím stromem na náměstí. Zrovna se vracíme domů, byly jsme se mrknout na kluky do zkušebny. "Ty sú určite pre mňa!" ujistí ji Jaro smrtelně vážně. "No tak to určite nie!" odporuju mu se smíchem. "Darčeky nosí Ježiško iba tomu, kto celý rok nezlobil." vypláznu na něho jazyk. "Chacha takže u nás dostanem darčeky iba ja!" vyjekne nadšeně Julie. "Ty si snaď celý rok bola hodná?" zvednu překvapeně obočí. "No dobre tak nebola.....Ale tatko sa s Ježiškom určite pozná a on ho presvedčí, že si niečo zaslúžim." protočí otráveně oči. Na tohle nějak nemám co říct, jen ji pocuchám ve vlasech. Vyměníme si s Jarem starostlivé pohledy a k tématu dárečků se už nevracíme.
Večer se Jaro vytasí s ozdobama a Julii se fanaticky rozzáří oči. "Jé možem ti pomocť?" upře na něho psí oči. "No jasne. Veď by som to sám nenazdobil." mrkne na ni a společně se ji nakonec podaří prďavou jedličku ozdobit. Jaro si nakonec posadí Julku na záda a podá ji hvězdu, kterou nakřivo umístí na špičku stromku. Po večeři se všichni společně koukáme na Shreka. Julie nám usne na gauči, Jaro ji přenese do postele a potom co nadělíme pod stromeček pár dárků se uložíme do postele. Jari mě obejme kolem pasu a zašeptá mi do vlasů. "A čo darček pre mňa?" políbí mě škádlivě zezadu na krk. "Vánoce jsou až zítra....." "Si zlá." ujistí mě zklamaně a odvalí se na svoji půlku postele.
Ráno nás probudí Julie, která se vřítí do ložnioce jako velká voda, skočí nám do postele tak šikovně, že mi přimáčkne nohy a nadšeně vříská. "Mamíí Ježíšek tu v noci bol!" "Hmm..." zamručím rozespale. "Tatíí Ježíšek tu v noci bol." zkusí to u Jara. "Kecáš!" koukne na ni nevěřícně. "No jasne že nie!" ujistí ho uraženě a za ruku se ho snaží vytáhnout z postele. Vsadila na správného koně, Jaro jí přistoupí fakt na každou kravinu co si vymyslí, Julina ho zbožňuje, a líně se za ní škrábe ven z pelechu. Protáhnu se a dotlapkám za nima do obýváku. Julča sedí na zemi pod stromkem a zkoumá dárečky, Jaro už kuchtí snídani.
"Juli choď sa obliecť ideme na letisko pre babku." pobídnu ji po snídani. Poslušně odběhne do pokojíku a všichni společně už po chvíli nasedáme do auta a míříme na letiště, kde nás má čekat moje mamka. Mamka už nás čeká před budovou, naskočí si za Julčou na sedačku dozadu, ta se jí hned pověsí kolem krku a detailně jí popisuje jaké dárky už má pod stromečkem. V půlce se najednou zarazí a vystrašeně se otočí na Jara. "Tatíí ja neuvidím prasiatko!" Pobaveně vyprsknu smíchy, mamka si nás všechny tři měří nechápavým pohledem. "Aspoň nám nebude robiť bordel v obyvačke." otočím se na ni s úsměvem. "No vidíš. A ja hej. Já ti ho potom odfotím." mrkne na ni.
Odpoledne všichni společně vyrazíme k Jarovým rodičům kde Julie vyfasuje hromadu dárků co jí tam prý nechal Ježíšek. S nadšeným výrazem je odnosí do auta a pak už jen posloucháme že chce domů na večeři. Nakonec nás ukecá a vyrazíme domů. Julina se usadí s Jarem u telky a mastí pexeso a my s mamkou se plácáme s řízkama. když máme stůl prostřený a papáníčko hotové, pobídnu Julii ať se jde převléct a všichni se usadíme u stolu. Nacpeme si břicha a Julie se může zvencnout, když Jaro schválně zdržuje a pořád si přidává. Konečně se s nadšeným výrazem vrhne ke stromku a vybírá dárky, které jsou její. S jiskřičkama v očích začne stráhávat papír z krabic. "Jééé to je ta čo som ju videla v obchode a mamina mi ju nechcela kúpiť!" mává nadšeně nad hlavou barbínou. Strašně mě baví ji pozorovat, jak se spontáně raduje z každé maličkosti. Nakonec rozbalíme dárky i my a večer vyrazíme do kostela. Julina cestou domů usne na zadním sedadle, Jaro ji před domem popadne do náruče a položí ji nahoře do postele. Stáhnu jí čepici, šálu a boty a pozoruju její nevinný spící obličej. Škoda že ji její táta nikdy nepozná.....Povzdechnu si a svlíknu jí bundu a rukavice. Zhasnu lampičku a přivřu dveře na chodbu. Chvíli ještě sedíme v obýváku a povídáme si, potom se už zvedneme a necháme mámu spát. Vyčerpaně sebou prásknu do postele, Jaro padne naznak vedle mě. "Tak a máme po vianocach...." pousměje se. "Né ještě né." mrknu na něho. "No vlastne! Ješte mi dlhuješ jeden darček." vzpomene si, překulí se na mě a vyčkávavě mi koukne do očí. "Se ti divím, že se ti teď ještě chce." zavrtím nechápavě hlavou. "Toto sa mi chce vždy!" ujistí mě s mrknutím a políbíme se.
Spokojeně mu usínám v náručí a poslední myšlenka která mi rpoběhne hlavou je, že ho miluju k zbláznění.
Večer se Jaro vytasí s ozdobama a Julii se fanaticky rozzáří oči. "Jé možem ti pomocť?" upře na něho psí oči. "No jasne. Veď by som to sám nenazdobil." mrkne na ni a společně se ji nakonec podaří prďavou jedličku ozdobit. Jaro si nakonec posadí Julku na záda a podá ji hvězdu, kterou nakřivo umístí na špičku stromku. Po večeři se všichni společně koukáme na Shreka. Julie nám usne na gauči, Jaro ji přenese do postele a potom co nadělíme pod stromeček pár dárků se uložíme do postele. Jari mě obejme kolem pasu a zašeptá mi do vlasů. "A čo darček pre mňa?" políbí mě škádlivě zezadu na krk. "Vánoce jsou až zítra....." "Si zlá." ujistí mě zklamaně a odvalí se na svoji půlku postele.
Ráno nás probudí Julie, která se vřítí do ložnioce jako velká voda, skočí nám do postele tak šikovně, že mi přimáčkne nohy a nadšeně vříská. "Mamíí Ježíšek tu v noci bol!" "Hmm..." zamručím rozespale. "Tatíí Ježíšek tu v noci bol." zkusí to u Jara. "Kecáš!" koukne na ni nevěřícně. "No jasne že nie!" ujistí ho uraženě a za ruku se ho snaží vytáhnout z postele. Vsadila na správného koně, Jaro jí přistoupí fakt na každou kravinu co si vymyslí, Julina ho zbožňuje, a líně se za ní škrábe ven z pelechu. Protáhnu se a dotlapkám za nima do obýváku. Julča sedí na zemi pod stromkem a zkoumá dárečky, Jaro už kuchtí snídani.
"Juli choď sa obliecť ideme na letisko pre babku." pobídnu ji po snídani. Poslušně odběhne do pokojíku a všichni společně už po chvíli nasedáme do auta a míříme na letiště, kde nás má čekat moje mamka. Mamka už nás čeká před budovou, naskočí si za Julčou na sedačku dozadu, ta se jí hned pověsí kolem krku a detailně jí popisuje jaké dárky už má pod stromečkem. V půlce se najednou zarazí a vystrašeně se otočí na Jara. "Tatíí ja neuvidím prasiatko!" Pobaveně vyprsknu smíchy, mamka si nás všechny tři měří nechápavým pohledem. "Aspoň nám nebude robiť bordel v obyvačke." otočím se na ni s úsměvem. "No vidíš. A ja hej. Já ti ho potom odfotím." mrkne na ni.
Odpoledne všichni společně vyrazíme k Jarovým rodičům kde Julie vyfasuje hromadu dárků co jí tam prý nechal Ježíšek. S nadšeným výrazem je odnosí do auta a pak už jen posloucháme že chce domů na večeři. Nakonec nás ukecá a vyrazíme domů. Julina se usadí s Jarem u telky a mastí pexeso a my s mamkou se plácáme s řízkama. když máme stůl prostřený a papáníčko hotové, pobídnu Julii ať se jde převléct a všichni se usadíme u stolu. Nacpeme si břicha a Julie se může zvencnout, když Jaro schválně zdržuje a pořád si přidává. Konečně se s nadšeným výrazem vrhne ke stromku a vybírá dárky, které jsou její. S jiskřičkama v očích začne stráhávat papír z krabic. "Jééé to je ta čo som ju videla v obchode a mamina mi ju nechcela kúpiť!" mává nadšeně nad hlavou barbínou. Strašně mě baví ji pozorovat, jak se spontáně raduje z každé maličkosti. Nakonec rozbalíme dárky i my a večer vyrazíme do kostela. Julina cestou domů usne na zadním sedadle, Jaro ji před domem popadne do náruče a položí ji nahoře do postele. Stáhnu jí čepici, šálu a boty a pozoruju její nevinný spící obličej. Škoda že ji její táta nikdy nepozná.....Povzdechnu si a svlíknu jí bundu a rukavice. Zhasnu lampičku a přivřu dveře na chodbu. Chvíli ještě sedíme v obýváku a povídáme si, potom se už zvedneme a necháme mámu spát. Vyčerpaně sebou prásknu do postele, Jaro padne naznak vedle mě. "Tak a máme po vianocach...." pousměje se. "Né ještě né." mrknu na něho. "No vlastne! Ješte mi dlhuješ jeden darček." vzpomene si, překulí se na mě a vyčkávavě mi koukne do očí. "Se ti divím, že se ti teď ještě chce." zavrtím nechápavě hlavou. "Toto sa mi chce vždy!" ujistí mě s mrknutím a políbíme se.
Spokojeně mu usínám v náručí a poslední myšlenka která mi rpoběhne hlavou je, že ho miluju k zbláznění.
















Super..někdy si to snad přečtu..:)