close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Vždy to budeš ty! - 31. část - Závěrečná část

5. prosince 2011 v 17:40 |  Fan fiction





Název: Vždy to budeš ty! - 31. část - Závěrečná část

Autor: Majisek183







Otevřu oči a zmateně se rozhlížím po pokoji. Někde za mnou se ozývá pravidelné pípání. Cítím se strašně malátná a ospalá. Oči se mi zase zavírají. Nakonec zase usnu. Mám pocit že sotva zavřu oči už mě zase něco vytrhne ze spánku. Někdo mě chytí za ruku. Líně otevřu oči. Nad sebou uvidím Jara. Úlevně se na mě usměje. "Konečne....Už som si myslel že sa mi ani neprebereš...." zašeptá smutně. Nechápavě se na něho podívám. "Asi tri dni si bola v kóme...." Vykulím oči. Vůbec nic si nepamatuju. "Co se stalo?" zeptám se zmateně. "Zkolabovala si nám....Len tak, z ničoho nič si sa zosypala....Mal som o teba strašný strach...." podívá se na mě něžně. "Proč jsem se sesypala?" nechápu pořád. "Vraj si mala strašne nízky tlak....Poriadne mi to tiež nevysvetlili....." odpoví mi dotčeně. "A asi by si mala vedieť ešte niečo.....Máš dcérku...." oznámí mi. "Co?!" vykulím oči překvapeně. Sjedu rukama na břicho a překvapeně zjistím že je ploché skoro jako dřív. "Kdy se narodila?! A je v pořádku?!" "Ukludni sa.....hej je absolutne v poriadku a narodila sa pred troma dňami.....Teraz by som ale asi mal zavolať sestru že si hore....." koukne na mě váhavě a vyjde na chodbu. Po chvíli se vrátí i se setřičkou v patách. "Á tak ste sa prebrala...." usměje se na mě mateřsky. "Musím svami teraz vybaviť nejaké papiere.....Takže....Máte zdravé dievčatko.....Váži 2,7 kilogramov a meria 43 centimetrov. A volá sa....?" podívá se na mě tázavě. Zarazím se. "Julie...." rozhodnu se nakonec. "A ďalej? Kocianová?" Do očí se mi nahrnou slzy. "Belajová...." opravím ji šeptem. "A chcete uviesť otca? Tatko si tým moc istý nebol...." otočí se se smíchem na Jara. Odkašlu si. "Ano chci. Igor Belaj." sestra si něco naškrábe do papírů. "A potrebovala by som nejaký doklad..." otočí se zase na Jara. "Tak to po mne chcete moc.....Ja niesom tatko...." přizná smutně. "Ježiš tak to sa ospravedlňujem......" podívá se na nás omluvně. "No s tím to bude trochu komplikovanější....Budu muset dát vědět jeho rodičům. Nešlo by s tím chvíli počkat?" "Ale jasne....Potom to vyplníme..." usměje se na mě "Asi chcete vidieť bábätko...." Jen přikývnu a sestra vyjde z pokoje. Sáhnu po mobilu a vytočím číslo co jsem nepoužila už věky. Přesně podle očekávání mi ho po chvíli zvedne Igorova mamka. "Dobrí den paní Belajová....To jsem já Eliška.....Já...Potřebovala bych nějaké Igorovy doklady, chci ho uvést jako otce...." vysypu na ni. "Ahoj Eliška. Dobre ja ti ich prinesiem. A ty už máš bábätko?" zeptá se překvapeně. "Jo. Je to holčička. Julie." dodám a slyším jak Igorova mamka na druhé straně popotáhne. "Prinesiem ti ich." slíbí mi a rozloučí se semnou. "Julia? Myslel som že si stejne šialena ako Denisa, čakal som niečo ako treba Evelína, Nataša....Valentýna...." kouká na mě překvapeně. "Haha..." ušklíbnu se ironicky. "Přece takhle nezničím život někomu kdo za nic nemůže" zasměju se. V tu chvíli ale do pokoje vejde sestra s miminem v peřince v náručí. "Tak tu ju máte mamina..." usměje se na mě, podá mi ten uzlíček a vycouvá z pokoje. Vykuleně si prohlížím to prďavé stvoření. Nemůžu tomu uvěřit. Tenhle prcek s čokoládovýma očima a hustými hnědými vlásky je můj! "Tak toto je pohľad za všetko...." usměje se na mě Jaro. Zvednu hlavu a kulím na něho oči. "Chápeš to? Já a mimino!" vydechnu fascinovaně. Jaro mě chytne za ruku a nakloní se ke mně. "Nie ja už nechápem nič....Len to že ťa strašne moc ľubim. A chcem byť stebou..." pousměje se na mě vážně. "Já tě taky miluju....A vlastně jsem nikdy nepřestala. Ale....Uvědomuješ si že já mám prcka s jiným?" "Hej uvedomujem. Mimochodom s mojim dobrým kamaratom. A nevidím v tom problém. Tak sa budeme ľubiť všetci traja....." podívá se na mě něžně. Pomalu se ke mně nakloní a naše rty se po nekonečně dlouhé době, po všech těch problémech a překážkách KONEČNĚ zase setkají.

O pět let později

Kráčíme s Jarem ruku v ruce po vyšlapaném chodníčku na hřbitově. Láskyplným pohledem sleduju pětiletou holčičku s dlouhýma hnědýma vlasama stočenýma do prstýnků, která pár kroků před náma pobíhá s jorkšírem na vodítku. "Juli! Tu!" zavolám ji zpátky. Podám jí malý věneček ze šišek. "Prišli sme za tatkom nie?" kouknu na ni vyčítavě. Vezmu si od ní vodítko a sleduju ji jak vyleze na hrob a doprostřed položí věnec. Takhle to děláme na dušičky každý rok. Chytne mě za ruku a podívá se na mě čokoládově hnědýma kukadlama. Je úplnou kopií svého otce. Škoda že ji nikdy nepozná. "Mami a skutočne sa na mňa otecko pozerá?" zeptá se zvědavě. "Ano pozerá. A stráži ťa aby sa ti nestalo nič zlé." usměju se na ni. "A to sa pozerá stále?" "Stále." "Aj keď som zlá?" zeptá se zklamaně. "Stále. Aj keď nás zlobíš. Ale niečo ti teraz poviem. Ocko je na teba hrdý. A vieš prečo? Pretože má tu najkrajšiu a najšikovnejšiu dcéru akú si mohol priať.." políbím ji na čelo. "A já mám tu najkrajšiu a najšikovnejšiu babu pod slnkom..." pošeptá mi Jaro do ucha, vysadí si Julii na záda, chytí mě za ruku a společně se vrátíme do auta. Jsem teď dokonale šťastná. S Jarem jsme se před rokem vzali, žijeme v Bratislavě a teď spolu dokonce čekáme mimčo. Igora jsem milovala ale vždycky jsem věděla že to není ten pravý. To je totiž Jaro. Vím to. Vždycky byl. A vždy bude!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám Mirův první singl Last forever?

Ano
Ne
Ještě jsem neslyšel/a

Komentáře

1 DN:* DN:* | Web | 5. prosince 2011 v 17:43 | Reagovat

Krásny blog..

2 Michelle Michelle | E-mail | 5. prosince 2011 v 17:50 | Reagovat

Hezký konec.Přiznám se, že jsem povídku nesledovala od samého začátku, ale i tak mě zaujala a doufám, že autorka bude v psaní povídek pokračovat :)

3 Alena Alena | 5. prosince 2011 v 17:52 | Reagovat

[2]: Souhlasím a taky doufám :)

4 rosemaid-girl rosemaid-girl | 5. prosince 2011 v 18:03 | Reagovat

škoda že už je konec povídky.. :/ ale byla krásná:)

5 Majisek 183 Majisek 183 | 5. prosince 2011 v 18:09 | Reagovat

jsem moc ráda že vás to bavilo :)) a už mám zase pár nápadů takže se nechte překvapit ;))

6 Miss MuciceQ Miss MuciceQ | Web | 5. prosince 2011 v 18:21 | Reagovat

souhlasim bylo to úžasné

7 Miška Miška | Web | 5. prosince 2011 v 18:36 | Reagovat

Nemám slov! Libila se mi! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Optimalizované pro Mozillu Firefox | Official www.mirosmajda.com | © miro-smajda-daily.blog.cz 2009-2017