
Název: Vždy to budeš ty! - 23. část
Autor: Majisek183
V sobotu si kluci s Deny vymyslí totální šílenost. Příjdou s návrhnem, že si večer skočíme na dízu do toho hotelu, který jsme minule neúspěšně hledali. Bohužel nás přehlasujou, takže na sjezdovku vyrazíme jen dopoledne, skočíme si na oběd protože se nikomu nechce vařit a vrátíme se na chatu. Celé odpoledne se neskutečně nudím. Podaří se mi vytáhnout Deny s Romanem a Mirem ven kde postavíme dalšího sněhuláka. Teda sněhulačku. Roman si usmyslí že tu přece nemůžou stát dva buzeranti, tak mu nakonec místo kámoše uplácáme hóódně vyvinutou kámošku. Z konečného díla jsme mrtví smíchy. Všichni se pak snažíme roztát u krbu. Po večeři (pěkně hnusné instantní polívce) si umyju hlavu a vlasy si natočím do pravidelných lokýnek. Zrovna si rýsuju linky na horní víčko když mi do koupelny vpadne Janka s Deny v patách. "Hele už seš tu přes čas vysmahni..." směje se Deny. "Veď to stejne nepotrebuješ, presne ako vravel Roman, najlepšie vyzeráš po ránu." usměje se na mě Janka roztomile. "Ale já chci vypadat ještě líp." vrátím jí usměv a ty dvě se můžou zvencnout když si bez ohledu na jejich protesty dolíčím oči a líně se vynesu z koupelny. Až do obýváku slyšíme jak se ty dvě hádají která půjde první. Nakonec vyhraje Denisa, Jana s nasupeným výrazem vydupe po schodech nahoru a práskne za sebou dveřim. Všichni se sehraně odmlčíme a jako na povel vyprskneme smíchy. Po deseti minutách z koupelny vyleze deny se spokojeným výrazem. Vyhopkám po schodech nahoru a zavřu se v pokoji. S hlavou ve skříni se se zoufalým výrazem prohrabuju svojí skromnou garderobou. Nakonec na postel vyházím červené džíny, topík na jedno rameno se stříbrnými flitry a svetr. Zrovna se jen ve spodním prádle kriticky prohlížím v zrcadle. Určitě jsem zase zhubla. Díky atletice, které jsem se věnovala zhruba od šesté třídy jsem byla vždycky štíhlá ale teď si připadám přímo hubená. Vyskočím úlekem když se otevřou dveře a do pokoje se nahrne Jana s Jarem v patách. Závistivě si změří moji siluetu. Jen ať závidí holčička, kozy má sice pořádný ale mezi zrovna hubené teda nepatří...pomyslím si škodolibě. Pomalu si natáhnu kalhoty a triko a seběhnu za ostatníma dolů. "Wooow....si sexy... usměje se na mě Igor. "Wooow ďakujem..." usměju se na něho. "Woooow z tohoto ani neusnem...." přidá se Roman a všichni vybuchneme smíchy. Když jsou konečne všichni hotoví natáhneme budny a vyrazíme. Tentokrát mají kluci naštěstí rozum a naženou nás do aut. Můžeme se potrhat smíchy když se nakonec ukáže, že jsme minule šli na úplně opačnou stranu. "Jááj no bože tak stane sa no.....Asi som bol trocha pomotaný keď sme tu boli cez leto..." kouká na nás dotčeně Roman. Rozesměje nás tím ještě víc. Vysmátí jak leča zaplatíme vstupné a zabereme poslední volný box v celém sálu. Na parketu u se svíjí několik odvážlivců, Dj celkem válí. "Čo budeš piť?" koukne na mě Igor. "Třeba vodku s džusem..." usměju se na něho a on odběhne k baru aby se po chvíli vrátil i s pitím. Sedme si vedle mě a obejme mě kolem ramen. Z druhé strany se mi vecpe Deny. Taky dobře. Aha takže ne...pomyslím si když se naproti mě ke stolu natlačí Janka i s Jarinem. Společně se bavíme než přibyde tančících odvážlivců, potom se všichni společně nahrneme na parket. Řádíme celou sérii rychlých písniček, při první ploužáku si mě k Igorově nelibosti zabere Miro. Zavěsím se mu kolem krku a protančíme spolu celé tři písničky a super si popovídáme. Potom si odběhne pro pití a mě čapne Roman dřív než se ke mně Igor dostane. Udělá na mě zoufalý obličej, jen pobaveně pokrčím rameny a až do konce série ploužáků se s Romanem pořád něčemu smějeme. Nejdříve třeba Markovi s Paťou, kteří už oba v hóóódně dobré náladě kousek od nás plouží spolu. Pak nás zase pobaví pohled na příšerně zmalovanou puberťačku rudou v obličeji které po tváři tečou barvičky z očí proudem. Ke stolu se vrátím v senzační náladě. Přisednu si k Deny se Zuzkou a dlouhou dobu si povídáme o všem možném. Potom mě vytáhne Igor na parket a já se do něho blaženě zavěsím a pustím se ho až když si oblékáme bundy a vyrážíme zpátky na chatu. Dám si sprchu a zapadnu do postele. Usnu ještě něž se z koupelny vrátí Igor.
Z postele se vyhrabu zhruba kolem poledne. Natáhnu tepláky a triko a odhopkám dolů do koupelny. Odlíčím se, vlasy sepnu do ohonu a vyčistím si zuby. Potom nakouknu do obýváku kde sedí jen Deny, Roman, Igor, Miro a Adam. "Kde jsou ostatní?" vykulím oči. "Marek se tulí k záchodu, Patrik s Palem, Zuzkou a Tomim šli nakoupit a ostatní asi ještě spí nebo mají na práci neco lepšího." seznámí mě Deny pobaveně se situací. V kuchyni ulovím cereálie a mléko a jdu si kecnout k nim. "Dneska to moc nadějně nevypadá že?" zeptám se ne zrovna nadšeně. "No tak ak nás bude aspoň pár chceť ísť tak samozrejme normalne pojdeme......" mrkne na mě Miro. "Hele tak semnou počítejte..." kývnu na něho. "Mám dneska nějak moc energie...." dodám udiveně. "Igorko to ako že si jej nedal viac zabrať?" koukne na něho Adam pohoršeně. "Než som sa osprchoval spala ako drevo...." práskne na mě. "Ty!" oženu se po něm se smíchem. "Aspoň by ti do teho nekecala......" mrkne na něho Miro. "Veď by som si pripadal ako nekrofil....." baví se ti trotli na můj účet. Zrovna Igorovi naznačuju co ho čeká když do obýváku nakoukne Jarino s čírem rozčepýřeným na všechny strany s Janou v patách. Smích mi ztuhne na rtech když si všimnu rudé skvrnky nad její klíční kostí. Ještě že jsem v noci spala jako zabitá. "Hele ale já vás varuju......se tu zblázním celý den zavřená!" stěžuju si. "No keď nás bude aspoň na jedno auto tak ideme na svah....Tiež mám dnes chuť si zajazdiť..." koukne na mě Miro povzbudivě. "Okej.....takže to už jsme dva...." směju se. "Ja by som tiež išiel...." ozve se Jaro. "Tak tři..." počítám. "Tak ja tiež...." opičí se hned Jana. "Ty absolutne nemožeš ísť na čiernu...." zamítne Jaro její nápad. Janka se urazí a odkráčí do kuchyně. "No dobre tak aby v tom nebola Eliška sama svami idem tiež." směje se Roman. "Takže čtyři...." vyčkávavě se podívám na Igora. "Ja neidem.....na mňa nepozeraj..."" směje se. "Tomi sváma možná půjde..." navrhne Deny. Nakonec na sjezdovku vyrazím jen s Mirem, Jarem, Romanem a Tomim. Až do konce denního lyžování řádíme na sjezdovce a potom si skočíme na večeři. Vrátíme se na chatu kde ostatní mastí karty u stolu a očividně se super baví. "Ahóój.." obejmu Igora zezadu kolem krku. "Ahoj zlato..." usměje se na mě. "Doufám že vyhráváš!?" kouknu na něho přísně. "Kulový! Projíždí jednu hru za druhou..." směje se mu Denisa. "Neštěstí ve hře, štěstí v lásce..." usměji se na ni líbezně a vyhopkám nahoru do pokoje. Popadnu ručník, tepláky a triko a zalezu do sprchy. Vrátím se k nim do obýváku a Deny se na mě zašklebí. "Já to říkala že zase prohraje..." "Nevadííí....stejně ho mám ráda..." usměju se na ni líbezně. "No ja neviem ako vy ale já mám strašnú chuť na pivko...." koukne na nás Tomi. Hned se začneme dohadovat kdo všechno půjde do bízké restauračky kterou se nám včera podařilo najít. "Chceš ísť?" koukne na mě Igor. "Já...promiň ale fakt se mi už teď moc nechce..." kouknu na něho omluvně. "V pohode....tak proste neideme no..." usměje se na mě. "Klidně jdi..." namítnu ještě. "Ale ja nechcem... usměje se. "Já chcem byť tu....s tebou.." dodá a hravě mě políbí na špičku nosu. Na chatě nakonec zůstaneme jen já s Igorem, Jaro, Adam se Zuzkou a Marek. Marek si jde lehnout, Jaro něco šmejdí a štrachá v kuchyni, Adam se Zuzkou sedí v rohu u stolu a něco si tiše povídají. Vypadají oba strašně spokojeně. Sedím s Igorem na pohovce a nepřítomně zírám do plamenů. Přetočím se mu v náručí tak abych ho mohla dlouze a něžně políbit. Zblízka koukáme jeden druhému do očí. Pomalu se zvednu a odkráčím nahoru do pokoje. Stoupnu si k oknu, opřu se o parapet, zírám ven na sníh lesknoucí se v měsíčním světle a čekám na Igora. Po chvilce se otevřou dveře a Igi mě zezadu obejme kolem pasu. Otočím se k němu, pověsím se mu kolem krku a začneme se vášnivě líbat. Pomalu se přesuneme do postele, dlouho se mazlíme a nakonec i milujeme. Vyskočím z postele a oblěču se. Pomalu se sešourám po schodech do kuchyně a strčím hlavu do ledničky. Nakonec ulovím jen suchý rohlík a jdu si sednout do obýváku ke krbu. Igor se po chvilce taky vrátí dolů a společně se bavíme s ostatníma. Několikrát na sobě zachytím Jarův zkoumavý pohled. Když mu však kouknu do očí hned ucukne. Musím na něho konečně zapomenout. Jinak se zblázním. Jinak s Igym nikdy nebudu šťastná.
















pěkný blog :))