
Název: Útěk - 2. část
Autor: rosemaid-girl
Tuto scénu dnes budeme natáčet už po 12 a doufám, že tentokrát tu vázu chytne! :D
"Akce." oznámil znuděně režisér a uvelebil se na židli. Připravila jsem si vyplašený výraz a čekala, až se přede mnou objeví Adam, ale on nikde! Znovu vyvolali jeho jméno, ale nedošel... kde by mohl být? Vždyť šel těsně za mnou.. možná si ještě odskočil na záchod. Podívala jsem se na hodinky. Už mě neviděl 3 minuty! Tohle se mu nepodobá, musím ho najít.
"Jdu se podívat po Adamovi." oznámila jsem režisérovi a rozběhla se k šatně. Dveře byly zavřené. Zkusila jsem je otevřít, ale byly zamčené.
"Adame!!" zakřičela jsem a zabouchala na dveře. Ze šatny se ozval tříštivý zvuk, pravděpodobně sklo. "Já vím, že tam jsi! Otevři!!" řekla jsem, ale nic se nestalo. Rozhodla jsem se zaběhnout za ochrankou, aby rozrazili dveře.
"Co se stalo?" zeptal se velitel ochranky, když jsem je dotáhla před svou šatnu.
"To Adam! Zamkl se tam a neodpovídá, a taky se tam něco rozbilo.." oznámila jsem jim už skoro hysterickýmhlasem.
"Na tři!" zavelel a začal odpočítáva. "Jedna, dva tři!" Dva chlápci se vrhli proti dveřím a vyrazili je. Nakoukla jsem dovnitř a na pohovce jsem uviděla pobodaného Adámka. Padla jsem vedle něho na kolena a začala brečet.
"Ano, máme tu pobodaného muže.. jmenuje se Adam Noška..ano.. dobře rozumím.. přijeďte co nejdřív!" zaslechla jsem jak velitel ochranky mluví s záchranářem. Chytila jsem Áďovu ruku.
"Budou tady hned, neboj, budeš v pořádku!" šeptala jsem mu pořád dokola. Jeho tep se stále zpomaloval a mě zase chytal ten hysterismus!
"Kde sakra jsou tak dlouho!" zakřičela jsem a v tu chvíli se objevili záchranáři ve dveřích. Odstrčili mě od jeho slábnoucího těla a pustili se do svojí práce. Dívala jsem se na něj uplakanýma očima a přemýšlela nad tím, kdo to mohl udělat. Rozhlídla jsem se po šatně a uviděla, že v koupelně mám rozbité okno!
"Tak to byl ten tříštivý zvuk!" řekla jsem si pro sebe. Vydala jsem se to blíže prozkoumat. Na rozbitém skle byla krev, doufám, že to bylo toho idiota, co Áďu pobodal! Prohlídla jsem si celou místnost a hledala ještě nějakou stopu.Aaaaa! Bingo! Ve sprchovém koutě byly další skvrny od krve a taky tam ležel nůž.
"Asi nebyl moc chytrý.. jestli ho nenajde policie, tak já určitě!" šla jsem zpátky do šatny a Adama už nakládali na nosítka a odnášeli pryč. "Přijedu za tebou, hned jak se z tadyma dostanu! Slibuju!" řekla jsem mu a šla jsem se zeptat, jestli už někdo volal policii. Naštěstí je to i napadlo.. takže za pár minut už tady byli. Převyprávěla jsem jim všechno, co jsem věděla a ukázala jsem jim i stopy, na které jsem narazila. Poděkovali mi a řekli, že už můžu jít, ale nemám odjíždět z města, pro případné dotazy..
Vystřelila jsem ven k mému autu a rozjela se za Adámkem do nemocnice. Nebylo to daleko, takže jsem tam byla za 15 minut.. zamířila jsem si to na informace, abych zjistila, kam mám vůbec jít.
"Dobrý den, mohla byste mi říct kde je Adam Noška? Před chvílí ho sem dovezli." Obrátila jsem se s prosbou na sestřičku.
"Samozřejmě, právě ho odvezli na sál, druhé patro hned nalevo. Můžete tam počkat." mile se usmála a já už jsem letěla nahoru po schodech. Sedla jsem si tam na židli a čekala, až doktor vyjde ze sálu. Trvalo to přes 2 hodiny. Až nakonec doktor vylezl ze sálu.
"Dobrý den, jak je Adamovi? Bude v pořádku?" bombardovala jsem ho otázkami.
"No radši se posaďte!" řekl mi a já na něj udiveně zírala.
"On to nepřežil?" zasýpala jsem a nebyla jsem si jistá, jestli mi vůbec rozumněl..
"No, ehm.."
















Vypadá to zajímavě někdy si to určitě přečtu celé..