
Miro se mnou poklidně posnídal a vyrazil do televize, která si ho pozvala jako hosta a potom opět do zkušebny.
" Přeji ti pěkný den." popřála jsem mu.
" Ja tebe taky. Nech sa ti darí. Vieš, že prvý deň v práci býva kritický, nie?" zeptal se mě.
" Až moc." odpověděla jsem, ale on už to neslyšel.
Zanedlouho po jeho odchodu dorazila Soňa.
" Ahoj, pojď dál." pozvala jsem ji.
Vkročila dovnitř v elegantním kostýmku a hned na mě začala chrlit spoustu věcí.
" Tak, tady máš novou občanku, udělal ti ji jeden můj známý a tady máš oblečení." podala mi jednu velkou tašku.
Napřed jsem si prohlížela občanský průkaz, na kterém se skvělo moje jméno za svobodna - Edita Gregorová a napadlo mě, že ho Miro nesmí nikdy najít. Pak jsem nahlédla do tašky, ve které byla spousta spodního prádla.
" Těch podprsenek jsem ti vzala hned několik." vysvětlovala Soňa. " Někteří chlapi jsou totiž hrozní. Všechno prádlo rozervou." odfrkla si pohoršeně a já ji konečně přerušila.
" Soňo, já ti musím něco říct. Já tu práci nevezmu."
" Co jsi to říkala?" podívala se na mě nevěřícně.
" Že tu práci nevezmu. Nezlob se."
Chvíli mlčela a pak se mě jedovatě zeptala.
" Čím tě Miro přesvědčil, aby jsi změnila názor?"
Nelíbilo se mi, jak to řekla.
" Nemusí mě přesvědčovat. Je to můj manžel." odsekla jsem.
" Pěkný manžel, když dělá tohle!" vyštěkla Soňa a vytáhla z kabelky noviny, bulvární plátek a ukázala na titulní stranu.
Byl na ní vyfocený můj manžel s neznámou dívkou a červený, velký nápis hlásal: Fanynka zhřešila se Šmajdou
" Čti." pobídla mě Soňa a já uchopila noviny do rukou a začala polohlasně předčítat.
" Blonďatý Košičan Miro Šmajda velmi rád klame o svých frajerkách a známostech na jednu noc. Před měsícem však byl spatřen v jednom pražském baru v objetí s neznámou dívkou. Chvíli spolu jen tak flirtovali a najednou byla ruka v rukávě, respektive jazyk v puse. Když se nad ránem, oba v podnapilém stavu vraceli taxíkem domů, jejich společná cesta skončila v dívčině bytě. Co se odehrávalo za jeho dveřmi, si určitě dokážete představit.
" Ja si z tej noci vôbec nič nepamätám." vysvětloval deníku Blesk Miro."
Dál jsem nečetla. Místo toho jsem rázně zavelela:
" Jdeme!" a pak, ani nevím, jak se to všechno vlastně seběhlo, jsem se ocitla v budově denního a zároveň i nočního klubu, kde mě jeho majitel seznámil s podmínkami a dal mi smlouvu k podepsání. Na okamžik jsem zaváhala, ale pak jsem přece jen podepsala. Jeden by řekl, že jsem se upsala krví ďáblu a skutečně mi to tak přišlo. Že jsem skončila v pekle a za pomocí Soni, která mi radila s oblékáním a líčením se začala měnit v ďáblici. Pak jsem musela společně s ostatními čekat na to, až přijde první zákazník a na to, koho si vybere. Vybral si mě, protože jsem tu byla nová a zaplatil si mě hned na dvě hodiny.
Proti své vůli jsem s ním musela odejít na pokoj, kde mi zaplatil a pak si na mě vymyslel, že to budeme dělat ve vaně. Šla jsem ji napustit, přidala do ní pěnu a vedle, na malý stoleček nachystala krabičku prezervativů, které tu museli zákazníci povinně používat. Jediná útěcha pro mě, že neotěhotním a ničím se nenakazím. Svlečená jsem vklouzla do vody, která trochu zahalila moje rozpaky. Můj zákazník se mezitím svlékl do půl těla a v džínách si stoupl na okraj vany, jakoby se chystal za mnou skočit. Pro zatím se na mě pouze díval. I já si ho prohlížela. Byl docela podobný Mirovi, ale....Ale nebyl to můj Miro.
















pěkné :))
na mém logu je soutěž o nejhezčí zvíře .. pokud se chceš zapojit tak se přihlas ..jinak jsou hezký ceny pro každého zúčastněného