close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Před pravdou neutečeš - 3. část

6. prosince 2011 v 19:40 |  Fan fiction





Název: Před pravdou neutečeš - 3. část

Autor: Teriga







Stála jsem před zrcadlem v chodbě a chystala si řeč, když v tom mi přišla na mobil zpráva od Mira. Ptal se mě v ní, jestli jsem nezapomněla, co je dnes za den a dotaz, zdali má pro nás na večer zarezervovat stůl v naší oblíbené restauraci. Byla jsem z jeho zprávy chvíli zmatená. Otevřela jsem kabelku, vynadala z ní diář a zjistila, že je prvního března, a to je den, kdy jsme se spolu poprvé seznámili. Každý rok, v tento den společně oslavujeme. Ale teď? Jak jsem jenom na to mohla zapomenout?
AHOJ MIRO, ZUSTANEME DOMA. UDELAM TVOJE OBLIBENE JIDLO A UDELAME SI HEZKY VECER. EDITA odepsala jsem a prostřela sůl bílým, krajkovaným ubrusem, který jsme používali jen při slavnostních příležitostech. Uprostřed stolu se hned nato krásně vyjímal svícen z broušeného skla, do kterého jsem zasadila tři dlouhé, červené svíčky a připravila skleničky na červené víno. Později mi přišla odpověď od manžela, že se bude moc těšit a víno, že koupí cestou.
Odpoledne jsem strávila tak, že jsem se šla ven najíst, koupila Mirovi krásný dárek - červenou košili a navečer jsem pomalu začala připravovat specialitu ze zeleniny a hub, kterou mě on sám naučil vařit. Kolem šesté jsem odložila zástěru, přičísla si vlasy a čekala. Zanedlouho zarachotil klíč v zámku a do dveří vešel Miro, vracející se ze zkušebny.
" Pre teba." podal mi do ruky kytici.
" Ta je ale krásná, děkuji." s radostí jsem ji přijala a dala mu za ní pusu na tvář. Dala jsem ji do připravené vázy s vodou a na okamžik jsem zmizela v ložnici, odkud jsem se vrátila s košilí v ruce. Miro si ji hned vyzkoušel. Padla mu jako ulitá.
" Ešte pre teba niečo mám." usmál se tajemně a přinutil mě zavřít oči.
Když jsem je otevřela, zdobil můj krk krásný přívěšek ve tvaru srdce.
" Ten je nádherný!" vyjekla jsem překvapením a začala ho líbat. Najednou se zdálo vše, jako dřív.
" Musím ti něco říct. Konečně jsem si našla práci. V jedné firmě. Zítra si to půjdu vyzkoušet." oznámila jsem mu.
" To je naozaj skvelé, lásko." zaradoval se, a to bylo všechno, co mi k tomu řekl. Na nic se dál neptal, nic ho nezajímalo, o nic se nestaral. Místo toho mě chytil kolem pasu, políbil a rozepnul sponu, kterou jsem měla sepnuté vlasy.
" Moje vlasy." řekla jsem, aniž bych přemýšlela, jestli to, co říkám dává vůbec nějaký smysl.
Miro je rozprostřel kolem mého obličeje. Miloval tuhle volnost.
" Sú tak krásne. Mala by si ich nosiť rozpustené." poradil mi.
" Měla bych je pořád v očích." namítla jsem s úsměvem.
" Ale ja ich chcem mať stále na očiach." nedal se a jeho rty se začali pomalu přibližovat k mým ústům.
Jazykem přejel po smyslné křivce mých rtů. Pootevřela jsem je a začala mu oplácet polibky. Vyhrnul mi šaty až ke krku a na okamžik mě přestal líbat, aby mi je mohl přetáhnout přes hlavu. To stejné jsem udělala s jeho novou košilí. Jeho rty se pomalu začali přesouvat k mému hrdlu a ruce bloudily po mých zádech, aby mi mohly rozepnout podprsenku a mohla z ní vyklouznout moje plná ňadra. Jak se otřela o jeho mužnou hruď, zasténala jsem vzrušením.
" Rozepni si kalhoty." zašeptala jsem a Miro to udělal.
Posunula jsem jeho boxerky kousek dolů a začala hladit jeho mužství. Netrvalo dlouho a se sténáním mě chytil za zápěstí.
" Už by som to nevydržal, miláčik." vysvětlil mi a odnesl mě do naší manželské postele, kde mi jedním tahem stáhl kalhotky, aby mě mohl polaskat na bříšku a ještě níž. Svíjela jsem se, kroutila, sténala jsem a Miro se jen škodolibě díval, jak to nemůžu vydržet.
" Vezmi si mě už, Miro." poprosila jsem ho.
Svlékl si jedinou část oblečení, co měl stále ještě na sobě a něžně si mě vzal. Proměnila jsem se ve svůdnici a začala ho dráždit pohyby svých boků. Líbilo se mu to, protože naše milování rázem nabralo na intenzitě a tak tomu bylo až do chvíle, dokud jsme oba nedosáhli vrcholu.
Když bylo po všem a já ležela v jeho náručí a poslouchala jeho srdce, dokud se neustálilo na hladině klidu, zařekla jsem se, že zítra řeknu Soni, že tu práci, kterou mi nabídla nepřijmu. Ať si to dělá někdo jiný. Po tom, co jsem dnes s Mirem prožila to vzít zkrátka nešlo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám Mirův nový videoklip Loneliness?

Ano
Ne
Ještě jsem neviděl(a)...

Komentáře

1 XoXo Graphic XoXo Graphic | Web | 6. prosince 2011 v 20:02 | Reagovat

Určitě tam ale bude jedno velké ALE! :-D Honem další...

2 Alena Alena | 6. prosince 2011 v 20:12 | Reagovat

To bylo pěkné, krásný dílek :)

3 Miška Miška | Web | 6. prosince 2011 v 20:43 | Reagovat

Krásné :)

4 Teriga Teriga | 7. prosince 2011 v 18:20 | Reagovat

XoXo se trefila, je tam jedno velké ALE a Alena má taky pravdu. Tohle bylo pěkné, ale asi naposledy :-( Hl. hrdinka se nechce snažit:-)

5 Miss MuciceQ Miss MuciceQ | Web | 7. prosince 2011 v 18:56 | Reagovat

pekná povídka

6 Vendy Vendy | 8. prosince 2011 v 17:07 | Reagovat

Krásný dílek. :-) Píšeš moc krásně Teri.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Optimalizované pro Mozillu Firefox | Official www.mirosmajda.com | © miro-smajda-daily.blog.cz 2009-2017