close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

NEBO, PEKLO, RAJ... - 9. část

26. prosince 2011 v 14:29 |  Fan fiction





Název: NEBO, PEKLO, RAJ... - 9. část

Autor: Majisek183







Vylítnu do sedu jako píchnutá vosou. Nechápavě se rozhlížím kolem sebe. Všude je tma jak v pytli. Našmatrám pod spacákem mobil. 3:03. Adam vedle mě se překulí na druhý bok a nechápavě na mě zamžourá. "Deje sa niečo?" "Ne nic. Jen jsem měla hnusnej sen....Klidně spi dál." zašeptám a štrachám se ven ze stanu. "Kam ideš?" "Na záchod..." zamumlám přes rameno a zapnu za sebou stan. Natáhnu botasky a vyrazím spícím kempem na toalety. Skoro všude je tma, dokonalé ticho ruší jen zvuky blízkého lesa a tichý hovor ze stanu kolem kterého zrovna procházím. Vykonám svoji potřebu, opláchnu si ruce a obličej. Zamyšleně se prohlížím v zrcadle. Co to mělo sakra znamenat? Před čím mě ve snu přišla varovat babička, po Monice jediná osoba co mě neměla za vyvrhela? Co mi věřila? Vždycky mě měla ráda a podporovala mě? Co sakra neskončí dobře? Mrtvým co se nám zjeví ve snu by jsme prý měli věřit.......Aneto prober se jsi pověrčivá trubka! okřiknu se a padám zpátky. Potichu zalezu do stanu a zachumlám se do spacáku. Spát ale nemůžu, jen zamyšleně zírám na stanové plátno.

Ráno nás ze stanu násilím vytáhnou ostatní. Vybalí na nás šílený nápad vyrazit na výlet na nedaleký hrad kde se mají konat nějaké středověké trhy nebo co. Neochotně navleču žluté sultánky pod kolena a černé krátké tílko. Nazuju conversky a vyštrachám se ze stanu. Pročešu si dlouhé blond vlásky a vrhnu se na snídani složenou z hromady koblihů a mléka. "Hele tak mě napadlo...Co kdyby jsme to tu už zabalili a z hradu se přesunuli dál? Stejně to tak bylo v plánu, dýl jak týden by jsme tu nezůstali takže podle mě není co řešit.....A vlastně by jsme jen slezli z toho kopce druhou stranou a zkrátili by jsme si to tak zhruba o 6 kiláků..." snaží se nás přesvědčit. Nakonec nás ukecá, lenivě sbalíme stany a s bágly a ostatním bordelem se vydáme nejdřív na recepci zaplatit a potom směrem do města. Po chvilce nás ale Petr svede na lesní cestičku a celých deset kiláků se štracháme i s těžkým nákladem do kopce jak blázen. "Já končím! Užijte si to tam.....Kdyby jste mi řekli včas že se pohrabeme do kopce jak kráva tak zůstanu v kempu...." vydechnu zničeně. Plácám se jako poslední daleko vzadu za ostatníma. "No a to sme práve nechceli.....Nemožeme ťa tam predsa nechať samotnú. Kdo vie čo by si tam vyvádzala...." směje se Jaro. Jen na něho vypláznu jazyk a dál se šourám sama úplně vzadu. Po chvilce se nade mnou slituje Adam, počká na mě, vezme mě za ruku a přizpůsobí se mému šnečímu tempu. Po další čtrthodince pochoďáku se před náma konečně objeví vysoká brána hradu. Zacvakáme stupné a vmícháme se mezi davy lidí. Po celém nádvoří jsou stánky s prodavači v dobových kostýmech, mezi lidma se proplétají další trhovci. Připadám si skutečně jako ve středověku. Jen škoda ze mám na sobě vytahané tepláky a ne šaty jako princezna. Prošmejdíme snad všechno, od dřevěných vařeček, přes stánek s medovinou, až po kováře, který všem předvádí výrobu kroužkového brnění. Vedle ve stánku prodávají rúzné výrobky z kovu, náramky řetízky a různé přívěsky. "Jéééé..." vyvalím nadšeně oči. Na tyhle tretky jsem ujetá. Koupím si zvláštně proplétaný náramek a fofruju za ostatníma než se mi ztratí v davu. Zakotvíme u rychlého občerstvení a vyčerpaně se svalíme na lavici. "Kde je Adam?" všimnu si až teď že nám někdo chybí. "Tam je." kývne Alena směrem do davu. Adam se procpe až k nám, shodí batoh, kecne si vedle mě a z kapsy vyloví na kožené šňúrce zavěšené dva přívěsky ve tvaru polovičního srdce. Položí mi je do dlaně vedle sebe. Až teď si uvědomím, že do sebe přesně zapadají."Páči sa ti?" "No jasně jsou úžasný..." políbím ho na nos a nechám si přívěsek omotat kolem krku. Potom Adamovi zavážu já tu druhou polovinu. "Teraz už si moja." usměje se na mě lišácky. "Nevadí." vypláznu na něho jazyk. "To je tááák dojemné..." poznamená naoko dojatě Miro. "Nevaž se. Odvaž se!" rýpne si David. "No tebe by něco takovýho nenapadlo co?" podívá se Monika vyčítavě na Tomáše. "No tak pojď taky no..." čapne ji za ruku a se smíchem ji vede zpátky ke stánku. Po chvilce se vrátí Mony vrátí s přísvěskem ve tvaru T na krku a Tom prozměnu s písmenem M. Vyplázne na mě jazyk, zdviženým prostředníčkem jí chci ukázat kde ji mám, ale nějak to poletu a místo prostředníku se vytasím s ukazovákem. Ostatní jsou ze mě mrtví smíchy. Jen nad nima mávnu rukou a radši se přitulím k Adamovi. Na oběd si dáme bramborové placky u jednoho stánku a hodinku si počkáme na představení šermířů. Čekala jsem pupkaté pantáty co si hrajou na hrdiny, překvapí mě že jsou to víceméně mladí kluci. Fascinuje mě jak šikovně se ohání mečem. Po představení sesbíráme saky paky a vyrazíme za Petrem ven z nádvoří a lesní cestou na opačnou stranu, než odkud jsme přišli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám Mirův první singl Last forever?

Ano
Ne
Ještě jsem neslyšel/a

Komentáře

1 XoXo Graphic XoXo Graphic | Web | 26. prosince 2011 v 14:41 | Reagovat

Další, další, další, další!!! :-D

2 Alena Alena | 26. prosince 2011 v 14:52 | Reagovat

Super:) tak další, čekáme! :D

3 Miška Miška | Web | 26. prosince 2011 v 15:50 | Reagovat

Super :)))

4 Teriga Teriga | 26. prosince 2011 v 16:14 | Reagovat

Miro zavidí? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Optimalizované pro Mozillu Firefox | Official www.mirosmajda.com | © miro-smajda-daily.blog.cz 2009-2017