close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

NEBO, PEKLO, RAJ... - 6. část

20. prosince 2011 v 14:49 |  Fan fiction





Název: NEBO, PEKLO, RAJ... - 6. část

Autor: Majisek183







Ráno mě probudí ostatní co se venku vesele vybavujou. Vyjedu zipem zhruba do poloviny a vystrčím ven hlavu. Mhouřím oči do ostrého slunečního světla. "No hurá...je skoro poledne sestřičko." vyplázne na mě Monika jazyk. Vyhrabu se ze stanu a prohrábnu si rukou rozcuchané blond vlasy. Se zívnutím se protáhnu. "Chytej bagoune!" hodí po mě sáček s poslední koblihou. "Jé ty jsi zlato. A mlíko by se nenašlo?" "Nenašlo. To už stáhly ty kyseliny." odpoví mi se smíchem a zaleze do stanu. Usadím se na bobek před stanem a z batohu vytáhnu lahev s vodou. Spapám koblížek a vyštrachám mobil. Odpovím kamarádce na SMS a vytočím mamčino číslo. Dneska jsem na řadě s hlášením já. "Ahoj Anetko." osloví mě podle tradice. Vrrr zas ta její Anetka!!! Copak je mi pět?! "Ahoj mami..." "Tak co jak se tam máte? Žijete? Jste v pohodě?" zavalí mě lavinou otázek. "Jo žijeme máme se fajn a jsme v pohodě." odpovím otráveně. "No to je dobře." "Jo je. Končím ahoj." rozloučím se a utnu hovor. Zvednu oči a narazím na Adamův zkoumavý pohled. Už se nadechuje aby něco řekl ale já jen zavrtím hlavou. Vyskočím na nohy a sednu si vedle něho. Obejmu ho kolem krku a jemně políbím na rty. Vyvalí na mě oči a tázavě zvedne obočí. "Nehľadaj, nepátraj, čo by ťa to stálo, vo mne nájdeš vraj: NEBO, PEKLO, RAJ..." usměju se na něho. Usměje se na mě a polibek mi vrátí. "Chutíš po koblihách..." usměje se na mě. Vypláznu na něho jazyk a po čtyřech se dopatlám zpátky do stanu. Zatáhnu za sebou zip a převleču se do plavek. Natáhnu džínové šortky, popadnu ručník a vrátím se ven. "Jdeš semnou k vodě?" "Okej tak chvíľu počkaj..." Za chvíli už spolu míříme k rybníku. Stáhnu kraťasy a rozběhnu se do vody. Bez osmělování zajedu pod hladinu, Adam mě hned následuje. Chvíli po sobě cákáme ve vodě a když nás to přestane bavit vrátíme se na sucho. Rozplácnu se na ručník a jak to mám ve zvyku stáhnu horní díl bikin. Natáhnu se na záda a nechám se vyhřívat sluníčkem. Po chvilce otevřu oči a kouknu na Adama. Ucukne pohledem a zrudne. "Achjo...Kdo by to byl řekl že zrovna ty budeš takovej stydlín...." zasměju se. Adam se jen pousměje a dál to nekomentuje. "Řekni mi něco o sobě...." "Čo by si chcela vedieť?" "Já nevím.....cokoliv....Kámoši, kámošky, rodina nebo třeba oblíbená značka trenýrek mě je to jedno...." usměju se na něho. S povzdechem se otočím na záda a nadzvednu se na loktech. "Máš nějaké sourozence?" "Nie...Žijem iba s mamou. Otca som vlastne nikdy nepoznal. Má inú rodinku a žije v česku. Vraj by som mal mať dve sestry." pousměje se smutně. "Proč od vás odešel?" "Neodišel....Mama bola iba bokovka...." pousměje se smutně. "Máš doma nějakého mazlíka?" plácnu první kravinu co mě napadne ve snaze změnit rychle téma. "Iba asi tri rybičky v akvárku...." zasměje se. "Teda tak to seš chovatel...." hvízdnu uznale. "No rob si zomňa srandu no...." koukne na mě naoko dotčeně. "Co vy dva tu vyvádíte?!" ozve se za náma Petra. Dorazí i s Ondrou a Davidem, který už je zase úplně v pohodě. Pivko po ránu a po kocovině ani stopy.....Změří si mě vyčítavým pohledem a zamíří i s ostatníma do vody. "Prečo ho teraz nemožem ani cítiť?" otočí se na mě Adam nechápavě. "Hm no já nevím.....Nemůže to být třeba tím že žárlíš?" navrhnu pobaveně. "Ja a žiarliť? Ako si prišla na takú sprostotu?! No počkaj tak za toto mi zaplatíš!" slíbí mi a už se škrábe na nohy. Dojde mi co má v plánu, vyskočím a fofrem běžím do vody. Adam mě po chvilce dohoní, chytí kolem pasu a táhne směrem na hráz. "Nééé tam už ne!!" kvílím a bráním se mu. "Tak to odvolaj!" směje se mi. "Nene vždyť je to pravda!" "No to sice hej ale stejne to odvolaj!" "Dobře tak to odvolávám no!" Postaví mě zpátky na nohy a se spokojeným výrazem se mi zadívá do očí. "Ale stejně žárlíš..." vypláznu na něho provokativně jazyk. "Vieš čo už som ti vymyslel iný trest..." usměje se na mě sladce a políbí mě. "To je všechno?" zeptám se zklamaně. "Nie to bol iba začiatok..." usměje se a naše rty se znovu spojí. Přitisknu se k němu a líbáme se čím dál vášnivěji. Adam se po chvilce odtáhne. Zklamaně si povzdechnu. "A ešte detail..." pousměje se nevinně, zamává mi před očima vrchním dílem mých opalovaček a dřív než mu je stihnu vytrhnout rozběhne se po hrázi a skočí ukázkovou šipku. Nevzrušeně dokráčím za ním a vyčkávavě se na něho podívám. "No ideš si pre to alebo nie?" koukne na mě nevinně. Povzdechnu si a hopnu za ním do vody. Adam na mě nečeká, hnusák jeden, plave pryč do míst kde se rybník noří do lesa. Po chvilce se otočí a vyčkávavě se na mě podívá. Líně se převalím na záda a doplácám se za ním motýlkem. Doplavu až k němu a chytnu se ho kolem krku. "Tady bude asi slušná hloubka...." prohodím nejistě. "No celkom hej....Ale veď vieš plavať..." "No to sice jo ale stejně nenávidím ten pocit že je pode mnou pár metrů vody...." "Vidím....." podívá se se smíchem na moje ruce. V tu chvíli si uvědomím že se ho držím jako klíště. Trochu povolím a víc se k němu přitisknu. "Tak co mě bude stát výkupný?" kouknu na něho smutně. "Hmm.....to si musím poriadne premysleť..." kouká mi chvíli do očí. "Niečo by ma možná napadalo...." "No tak ven s tím..." povzdechnu si. Adamko nakloní hlavu ke straně zavře oči a vyčkávavě našpulí rty. Zaměju se, zajedu mu rukama do mokrých vlasů a letmo ho políbím na rty. "To bolo všetko?" koukne na mě zklamaně. "Seš strašně rozežranej..." prohodím naoko otráveně a začnu ho líbat na rty. Nepomáhá mi, nechá to na mě. Nenápadně stáhnu jednu ruku a opatrně mu vyfouknu plavky. Vysmeknu se mu a plácám se k nejbližšímu břehu. Vylezu na uzoučkou písečnou pláž a kecnu si do písku. Adam se za chvíli svalí vedle mě. "To od teba nebolo pekné..." podívá se na mě vyčítavě. "No tak promíň..." kouknu na něho omluvně. "No len tak to nebude.....Budeš mi to musieť vynahradiť..." mrkne na mě. Lehnu si na záda do písku a odevzdaně na něho kouknu. "Jsem tvoje..." povzdechnu si. Adam sebou plácne vedle mě. "Nie....Já som tvoj..." Natáhnu ruku a naše prsty se propletou. "Dál nedosáhnu..." usměju se na něho nevinně. Oba vybuchneme smíchy. Adam vyskočí na nohy, opráší se a podá mi ruku. Chytím se ho a vytáhne mě na nohy. "Vylez mi na chrbát." Nevěřícně na něho kouknu ale neohrabaně se mu vyškrábu na záda. Adam i semnou na zádech vlleze do vody a táhne mě celou cestu až k hrázi. Vylezem z vody, vrátíme se pro osušky a vyrazíme za ostatníma, co se zrovna chystají na oběd.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám Mirův nový videoklip Loneliness?

Ano
Ne
Ještě jsem neviděl(a)...

Komentáře

1 XoXo Graphic XoXo Graphic | Web | 20. prosince 2011 v 15:08 | Reagovat

Jéé, krásný... honem další díl! :-)

2 Miška Miška | Web | 20. prosince 2011 v 17:07 | Reagovat

Krásné :)

3 Alena Alena | 20. prosince 2011 v 19:50 | Reagovat

Pekná povídka honem další díl! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Optimalizované pro Mozillu Firefox | Official www.mirosmajda.com | © miro-smajda-daily.blog.cz 2009-2017