close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

NEBO, PEKLO, RAJ... - 2. část

11. prosince 2011 v 14:10 |  Fan fiction





Název: NEBO, PEKLO, RAJ... - 2. část

Autor: Majisek183







V noci nás probudí zvuky ozývající se někde blízko. Teda aspoň mě. Zní to jako kroky a klučičí hlasy. Můj odhad mi potvrdí smích nějakých kluků. Šťouchnu Davida loktem mezi žebra. "Anetko teď ne....nechme si to na ráno..." zamumlá ospale a otočí se na druhý bok. "Vstávej ty bagoune! Venku někdo je!" "Co by tam asi tak kdo dělal?" zeptá se ironicky, ale vysouká se ze spacáku a vystrčí hlavu ze stanu. "Hele vetřelci..." slyším ho jak osloví někoho venku. "Jaj...Nevedeli sme že už tu je plno. Nebolo vás vidieť z cesty. Len sme mysleli že tu s chalanami prespíme...." odpoví mu příjemný klučičí hlas. Wow slováci jsou sexy! napadne mě a vystrčím hlavu ven za Davidem. "Ahoj...Mrzí nás že sme vás vyrušili....." pozdraví mě jeden ze tří kluků se smíchem. Vidím z nich jen temné siluety. "Hele tak tu klidně taky zůstaňte místa je tu dost...." uzavře to David a zatáhne mě zpátky do stanu. Nasoukám se do spacáku a snažím se ignorovat Davidův nechápavý pohled. "To nic nebude?" podívá se na mě smutně. "Ne...." usměju se na něho roztomile. "No tááák Anetkooo...ty jsi nikdy přece nebyla lakomá..." obejme mě kolem pasu. "Ekonomická krize chápeš....Nechme si to na ráno...možná..." odpovím mu nevinně a otočím se k němu zády. David to vzdá, zaleze do spacáku a po chvilce už slyším jak klidně oddechuje. Dlouho nemůžu usnout, rozptylujou mě nejdřív cizí hlasy venku, potom zvuky nočního lesa za náma. Nakonec ale usnu jako nemluvně. Probudí mě ráno David. Leze ze stanu tak neohrabaně, že mi kolenem zamáčkne nohu. "AAuuu!! Ty seš takovej vůl!" vyjedu na něho a vysoukám se za ním ze stanu. "No tak promiň....Ale nemůžu bejt dokonalej..." zazubí se na mě nevinně. Až teď zaregistruju že venku nejsme sami. Ostatní z party ještě spí ale naproti sedí před stanem kluk s barevným čírem rozčepýřeným na všechny strany. "Dobre ranko..." usměje se na mě když zaregistruje můj pohled. "Jak pro koho..." zavrčím a změřím si Davida vražedným pohledem. Kecnu si na podlážku před naším stanem a z batohu vyhrabu mobil. Je půl desáté. Nic moc...pomyslím si překvapeně. "Co bude na snídani?" otočí se na mě David. Tázavě zvednu obočí. "A já jsem tady snad mistr kuchař? Já budu mít oschlej rohlík a ty se jdi klidně napást trávy je tu dost. A nebo když bys radši seno šli jsme kolem posečenýho pole..." usměju se na něho roztomile a vytáhnu z báglu poslední dva rohlíky. Do jednoho se zakousnu. Přesně jak jsem čekala, oschlý a tvrdý fuj. Ze stanu naproti mě se vyhrabe další neznámý kluk. "Dobré ranko..." usměje se na nás. "Hmm...dobrí.. Hele my se ještě ani neznáme. Já jsem Aneta." představím se jim s úsměvem. "David..." napodobí mě. "Ja som Jaro." představí se nám punkáč a kluk co zívá na celé kolo je Tomi. Nasnídám se, dám vědět domů že s Monikou žijeme a zalezu do stanu abych natáhla kostkované růžové šortky a čisté bílé tirčko. Vylezu ven a nazuju tenisky. Blaženě se protáhnu a vydám se prozkoumat okolí. Třeba budu mít štěstí a najdu aspoň pitomý potok. Navíc nutně potřebuju na záchod. Po chvilce chůze skutečně najdu malinký lesní potůček. Skrčím se do dřepu, opláchnu si ruce a obličej. Cestou zpátky si ještě odskočím do křoví a vrátím se za klukama. "KDe jsi byla?" koukne na mě Monika. "Na WCko a umýt se. Tam kousek v lese je potok..." "Jéé super jdete někdo semnou?" otočí se na ostatní a i s holkama a Tomem vyrazí směrem který jim ukážu. Kecnu si na bobek vedle Davida co sedí u vyhaslého ohniště. Z protějšího stanu vystrčí hlavu střapatý černovlasý kluk. "Áá Adamko sa nám prebral...." směje se mu Tomi. "Čaute..." pozdraví nás a když si mě všimne vedle Davida zatváří se sladce rozpačitě. "Ahoj....Já jsem Aneta.." představím se. "Adam teší ma..." usměje se na mě a vyleze před stan. Slastně se protáhne a vyrazí někde do lesa. "Hele a my dneska co? V kolik tak by jsme mohli dorazit do kempu?" otočím se na Petra. "No....Kolik vůbec je?" "Něco kolem 11...." "Aha....takže v kempu by jsme s tím vašim vražedným tempem mohli být kolem tří...možná čtyř....." sjede Davida s Ondrou ironickým pohledem. To už se ale z lesa vyštrachají i Monika s ostatníma. "Hele tak by jsme to tu mohli zabalit co vy na to?" koukne na nás vyčkávavě Petra. Líně se vyškrábu na nohy a šťouchnu do Davida. "Vstávej balíku.....I ty ses v tom stanu válel..." usměju se na něho roztomile a už tahám ven spacáky. "Kde vy máte vlastně namířeno?" otočím se na Jara. "Tu kúsok by mal byť nejaký kemp...." "Jé tak to by jste mohli jít snáma ne?" usměju se na kluky zářivě. "No keď vám to nebude vadiť....." vrátí mi Adam úsměv. "Nevím jak ostatním ale já budu jen ráda...." mrknu na něho a chudáček Adam z nepochopitelných důvodů zrudne jako rajče. Sbalíme stan a všichni společně se vydáme na cestu. David se mě pokouší chytit za ruku. "Čo ti jebe?" otočím se na něho nechápavě. Jen pohodí rameny a zamračeně si změří Adama. Vypláznu na něho jazyk a schválně se zařadím mezi Tomiho a Adama. Vytáhnu z nich že jsou z Bratislavy, Tomimu je 29 a Adamovi 18, v kempu na ně má čekat ještě parta kámošů. "Aneto? Neměly by jsme zavolat domů?" zavolá na mě ze zadu Monika a já se s otráveným výrazem připojím k ní. Nejdřív se s mamkou vybavuje ona a potom mi přistrčí mobil k uchu. "Ahoj mami..." zacvrlikám roztomile stylem hodná holčička. "Ahoj Anetko....Tak co jak se s Mončou máte?" Achjo na tohle oslovení jsem háklivá. "Mami proboha.....To už ti snad povyprávěla Monika ne?" zeptám se ironicky. "No ale tak můžete mít jednou na něco i jiný názor....."zasměje se. "No tak hlavně že žijete.....dávejte na sebe pozor hlavně ty Aneto Monika už má rozum.....Užijte si to tam páá broučku." rozloučí se semnou. S dotčeným výrazem vrátím mobil Monice. "Prej máš rozum..." ušklíbnu se na ni. "Vy dve ste sestry??" koukne na nás Tomi se zdviženým obočím. Všichni z něho máme legraci že ho to trklo až teď. S Monikou jsme si strašně podobné. Obě modrooké,dlouhonohé a hubené. Jen já mám blond vlasy dorostlé do půlky zad a Monča je nosí pro změnu na krátké mikádo. Jinak ale jako by jsme si z oka vypadly. "To je to tak moc poznat?" vykulím na něho nevěřícně oči. "Nie...len trochu..." uklidňuje mě naoko. Do kempu to je pořádná dálka. Slimáčím tempem se tam doploužíme něco po třetí odpoledne. Přesně jak říkal Petr. Vybereme si místečko blízko malého lesíka odkud to nemáme moc daleko k rybníku ani do sprch. Na druhé straně rybníka, v chatové osadě je prý bar kde bývají o prázdinách denně diskotéky. Na nástěnce v recepci, kde se přihlásíme je vyvěšený program akcí. Turnaj ve vybíjené, hasičské závody, soutěž o největšího jedlíka a podobné blbinky. Vedle visí i program letního kina v nedalekém městečku. Tady se očividně nudit nebudeme. Vrátíme se zpátky na místo kde jsme složili svoje saky paky a začneme stavět stany. David automaticky usoudí že spíme zase spolu. "Peťko? Nechceš být semnou ve stanu??" otočím se na kamarádku. "A co já?" koukne na mě pohoršeně David. "Ty budeš s Ondrou. Jednoduše se prohodíte. Začínáš si dělat až moc velké nároky..." vypláznu na něho jazyk. Petra souhlasí, společnýma silama se snažíme postavit stan ale u té snahy to taky zůstane. Nakonec nás musí zachránit Tomáš. "Mám hlad jako vlk...." oznámí nám Monika. "Tak jdem na oběd ne? A cestou by jsme se mohli stavit do té sámošky..." navrhne Alena a už se všichni sbíráme a v hloučku vyrážíme zkratkou po hrázi na druhou stranu rybníka do restauračky. "Jdete snáma?" otočím se na Adama a spol. "Za chvíľu tam prídeme musíme počkať na zbytek...." odpoví mi za něho Tomi. Pokrčím rameny a doběhnu ostatní. Schválně se pověsím Davidovi kolem krku a nenápadně se otočím. Trefa! Přesně jak jsem čekala, Adam nás pozoruje se zamyšleným výrazem. Jen co se mu ztratíme z dohledu vysmeknu se mu a zařadím se vedle ségry. Dopatláme se do restauračky a uhnízdíme se u posledního volného stolu. je tu pěkně narváno. Mladá holka nám každému podá lístek a potom co si objednáme všichni pivo odběhne vyřídit naši objednávku. Po půlhodince nám přinese papáníčko. pohoršeně si změřím řízek s hranolkama co si dali kluci a zabořím vidličku do špaget se sýrem. "Chutná ti mrtvolka?" kouknu na Ondru naproti mě. "Mňam..." olízne se až za ušima. Zhruba před rokem jsem se dala na vegetariánství. Ostatní ze mě mají legraci, ale mě je to jedno, zvířátka prostě nejím. Všimnu si Adama, Jara a Tomiho jak se blíží k restauračce ještě snějakým klukem a jednou holkou. Zamračeným pohledem si prohlížím tu nádheru se kterou se Adam vybavuje a něčemu se smějí. Dlouhé blond vlasy, víc toho nejsem schopná takhle na dálku poznat. Zamávám na kluky a ukážu na stůl naproti nám co se před chvílí uvolnil. Nasáčkujou se tam a kluci nás představí. Kluk se střapatou blond hřívou je Miro, blondýna Martina. Nacpeme se k prasknutí, chvíli ještě sedíme a čekáme na ostatní. Společně se potom vydáme zpátky do našeho tábora. Zařadím se vedle Adama a snažím se ho zatáhnout do hovoru. Adamko je celkem stydlivý, ale po chvilce se chytne. Vypadne z něho že jsou všichni z jedné skupiny, on hraje na kytaru a Martina je jejich pravá ruka a webmasterka. Když se ho začnu víc vyptávat na to jaký styl hrají a podobně, konečně se trošku rozjede. Po návratu zalezu do stanu a natáhnu bikiny. Vylezu s ručníkem v ruce a kouknu na ostaní. "Jdete se semnou někdo vykoupat?" Zvedne se jen Monika s Tomem a Jaro s Martinou. Vyblbneme se ve vodě a když už mám všeho dost kecnu si na břeh a sleduju ostatní. Po chvilce se ke mně připojí i Martina. "Blázni...." zhodnotí kluky a moji ségru. "Vy jste sestry?" otočí se na mě. "Jo...." "Jste si fakt hrozně podobný....Já mám taky ségru...Super si spolu rozumíme. Je to fakt výhra.." usměje se na mě. "Jo to teda jo. Monča je poklad...Odkud vlastně jsi?" zeptám se když si uvědomím že na rpzdíl od kluků mluví česky. "Z Prahy..." "A to ti z toho nehrabe? Celý čundr jen s klukama?" kouknu na ni zkoumavě. "Ani ne. My se bereme jen jako kamarádi...." koukne na mě povzbudivě. "Hele my už jdeme!" zavolá na mě z opačného konce Monika a s klukama v patách se vrací ke stanu. Posbírám se ze země a i s Martinou se váríme za ostatníma. "Hele co plánujete na večer?" vykoukne z našeho stanu Petra. "No já nevím....Mohli by jsme třeba na tu disku? Nebo jen tak posedět tady u táboráku?" navrhne Petr. "No mě je to jedno.....Hlavně když bude dost piva..." zazubí se na něho David. "No jo to je taky to jediný co tě zajímá...Pivo...." sjedu ho pohoršeným pohledem. "Nééé jediný určitě ne...." usměje se na mě a po čtyřech se přesune ke mně a políbí mě na krk. "Aha tak ještě i sex pardon..." vypláznu na něho jazyk, vysmeknu se mu a zalezu do stanu. Schodím mokré plavky, obleču se a vylezu ven. S Jarem a Tomim vyrazím do lesa na dřevo na oheň, schodli jsme se že na disku vyrazíme zítra a večer si uděláme malý táboráček. Všechno by bylo super až na ty komáry. Sedím zabalená v mikině a dlouhých kalhotech ale stejně mě ty mrchy pořád koušou. "Hele nechci vám kazit radost ale došlo pivo...." oznámí nám Petr a vrátí se k nám s poslední plechovkou. "Skočte někdo do sámošky.....Tam maj do desíti...." přemlouvá nás David. "No já bych tam zašla ale sama určitě ne...." usměju se ironicky a vyčkávavě se podívám na Adama. Snad ho to ťukne trumberu. Nikomu se nechce, Ondra má dost, Petr a Miro se bez piva obejdou a Jarovi s Tomim stačí borovička. Tomáš už se zvedá ale naštěstí mám natolik chápavou sestru že ho stáhne zpátky a nenápadně zavrtí hlavou. Zamaskuje to tím, že se natahuje pro mikinu a zazubí se na mě "Já se taky obejdu bez piva..." "No dobře kotě já tam s tebou zajdu..." prohlásí David a neohrabaně se škrábe na nohy. "No ty bys mi pomohl....." změřím si ho pohrdavým pohledem. "Ja s tebou zajdem..." zvedne se Adam a společně vyrazíme na protější břeh rybníka do obchůdku. Teď po tmě musíme obejít celý půlkruh, jít po hrázi by nebyl dobrý nápad. Strčím ruce do kapes mikiny a mlčky kráčím i s Adamem po úzké cestě kolem rybníka. Když už si myslím, že snad fakt oněměl konečně se k něčemu dokope. "Odkial ty si?" koukne na mě se zájmem. "Z Ostravy..." "To ste tu mali kúsok..." "No rozhodně blíž než vy z Bratislavy..." zasměju se. "No to asi hej..." zase se odmlčí. Rozhodnu se mu pomoct. "Co ty děláš za školu?" "Obchodku....Vy ste vraj ze zdrávky?" překvapeně se na něho otočím. "Petra vravela keď ste sa boli kúpať....." usměje se. "Aha..." hlesnu jen. "Sestrička je náročné zamestnanie.....Na takú školu musíš mať asi povahu..." koukne na mě s respektem. Jen se nevesele zasměju. "Já ani ne....Spíš naši. Nejsem dost inteligentní na doktorku tak ze mě bude aspoň sestřička.....Nezájem že mě to tam vůbec nebaví....Praxe přímo nesnáším..." zamračím se. "Tak prečo tam si? Keď ma škola nebaví tak by som išiel inde..." podívá se na mě nechápavě. "No jo...jenže ty neznáš naše.....Táta je ze mě sklamanej. Monika je jeho miláček, chytrá, budoucí paní doktorka.....Já jsem pro něho zklamání. Vždycky mě víc bavily miliony jiných věcí, ale učení jsem flákala.....Ráda jsem kreslila, chodila do hudebky na klavír....Pořád mi jen předhazoval jak je Monika šikovná a já lempl.....No a v pubertě jsem se vykašlala i na ty kroužky. Začali mě zajímat jen kluci a podobně. Na školu jsem kašlala úplně. No a když mě nevzali na gympl úplně nademnou zlomil hůl. Mamka mi zařídila přijetí na zdrávku, zná se s ředitelem.....Vždycky jsem strašně chtěla na hotelovku, nebo něco s cestovním ruchem.....Strašně bych chtěla být letuška.....Ale naši by to nepochopili...." Kouká na mě se zvláštním výrazem. "Co je?" "Nič....Len ma prekvapuje to, že si v tomto prípade s Monikou tak rozumiete.....Skor by som čakal že na ňu budeš žiarliť...." "Ale ne...Monča je skvělá. Vždycky se mě zastávala....Nikdy nevyužívala toho že je tátův mazánek....Mám tu nejskvělejší ségru pod sluncem...." usměju se zamyšleně. Společně se nahrneme do malého obchůdku a vezmeme asi 15 plechovek piva. Adam zaplatí, nejdřív si po něm ale baba za pultem vyžádá občanku a neodpustí si rýpnutí. "Máme v akci kondomy...." Adam zrudne jako rajče, posbírá nákup a pakuje mě ven. Neovládnu se a vybuchnu smíchy. "To vyzerám taký nadržený?" vyvalí na mě nevinně oči. "No jasně....úplnej deviant..." usměju se na něho pobaveně a společně vyrazíme zpátky do tábora. "Kde jste byli tak dlouho proboha?" koukne na mě s úlevou Monika. "V sámošce...." vykulím na ni nevinně oči. "Adam se nemohl rozhodnou.....Prodavačka mu nabídla kondomy v akci...Tak nevěděl jestli jahodu nebo banán...." usměju se na něho přes oheň a on mi úsměv vrátí. Sedíme u ohně dlouho do noci, až když nám dojde dřevo zalezeme všichni do stanů. Nemůžu usnout. Odpoledne jsem zapoměla na jednu dost zásadní věc. Petra strašně chrápe. Proto spala s Ondrou, ten je na tom stejně takže jim to nevadí. Nakonec poraženě sbalím spacák a uložím se venku pod stanem. Je jasno, nemělo by pršet tak nevidím důvod proč bych to nevydržela pod širákem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se ti CD Mira Šmajdy Čo sa týka lásky?

Ano!!
Ne...
Nemám ho...

Komentáře

1 Aori Anne Jeagerjaques Aori Anne Jeagerjaques | Web | 11. prosince 2011 v 14:16 | Reagovat

zajímavý :DD

2 XoXo Graphic XoXo Graphic | Web | 11. prosince 2011 v 14:31 | Reagovat

Je to krásný, honem další! :-)

3 Teriga Teriga | 11. prosince 2011 v 15:26 | Reagovat

To je kluk na úrovni, ten David:-) S Adamem to bude lepší, ne? :-)

4 Miška Miška | Web | 11. prosince 2011 v 18:52 | Reagovat

Uzasné! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Optimalizované pro Mozillu Firefox | Official www.mirosmajda.com | © miro-smajda-daily.blog.cz 2009-2017