
Název: Melodie tvého srdce - 10. část
Autor: Vendy
Oba dva s Lenou nadskočíme leknutím, pak se otočíme a koukáme, kdo to mohl křičet a před dveřma stojí dívka. Chvilku na sebe koukáme, mlčíme, pak Miro přijde blíž ke mně něco mi potichu pošeptá. Já pochopím, že mám jít vedle do knihovny a tam chvilku mám být, že si chce popovídat o samotě s tou dívkou. Poslechnu, zavřu se v knihovně, sednu si ke stolku a přečtu si nějakou knihu, co leží na stole.
Stojím před dveřma, pak se otočím, dveře opatrně zavřu a jdu k Mirovi. U Mira se zastavím, kouknu přímo na něho.
"No čo ty tu? A prečo tak kričíš, keď sa nič nestalo. Ja potrebujem pracovať a nemám náladu na vtipy."
"Tak co to bylo s tou dívkou, jak ses s ní objímal?!" odpovím.
"To bola len moja pomocná ruka. Potrebovala utešiť, pretože sa jej niečo stalo, tak som jej objal, nič v tom nehľadaj. Vlastne prečo ti to tu hovorím. Ale ty si sa na to pýtala, tak ti hovorím ako to je. A čo vlastne potřebudeš, keď seš už tu, hm?!"
"Já - já bych tě chtěla pozvat k sobě na večeři, jestli to není nějaké divné tě zvát na večeři." odpovím trochu rozklepaně.
"Ty by si ma chcela pozvať na večeru? A to k sebe domov?"
"Ano k sobě domů a vařila bych já, když tě zvu. Tak co, přijdeš dneska večer?"
"To je práve dnes? Dneska ja nemôžem, máme firemnú schôdzku, tak tam potrebujem byť."
"To nevadí, já na tebe počkám a pak, až bys skončil tak můžeš jít ke mně."
"No tak dobre, suhlasim."
Rozloučím se s Mirem, zavřu za sebou dveře a jdu k sobě domů. A jsem ráda, že souhlasil, a že přijde na večeři až ke mně domů. Doma přemýšlím, jak tu večeři naplánuji a co si vezmu na sebe. Tak co si vezmu na sebe? Mám si vzít kalhoty nebo radši sukni? V sukni bych vypadala dobře, ale není to moc divné si brát sukni? No, nakonec si vezmu černé kalhoty a k tomu fialkové tričko. To bude mnohem lepší, pak si udělám obyčejný culík a budu vypadat hezky. Jdu si napustit plnou vanu pěny. Vysvleču ze sebe veškteré oblečení, co mám na sobě a ponořím se do vany. Pustím si rádio a tak na půl hodiny budu ležet ve vaně. A budu čekat, až se ozve Miro. No, spíš až mi písne smsku, abych byla připravená, že už je u mých dveří.
Rozloučím se s Mirem, zavřu za sebou dveře a jdu k sobě domů. A jsem ráda, že souhlasil, a že přijde na večeři až ke mně domů. Doma přemýšlím, jak tu večeři naplánuji a co si vezmu na sebe. Tak co si vezmu na sebe? Mám si vzít kalhoty nebo radši sukni? V sukni bych vypadala dobře, ale není to moc divné si brát sukni? No, nakonec si vezmu černé kalhoty a k tomu fialkové tričko. To bude mnohem lepší, pak si udělám obyčejný culík a budu vypadat hezky. Jdu si napustit plnou vanu pěny. Vysvleču ze sebe veškteré oblečení, co mám na sobě a ponořím se do vany. Pustím si rádio a tak na půl hodiny budu ležet ve vaně. A budu čekat, až se ozve Miro. No, spíš až mi písne smsku, abych byla připravená, že už je u mých dveří.
















Zas tam mám bordel v těch pohledech různých...