close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Který je ten pravý? - 8. část

24. prosince 2011 v 21:34 |  Fan fiction





Název: Který je ten pravý? - 8. část

Autor: Vendulka







Během několika sekund mi došla odpověď od Mira. "Miláčik, počkaj pätnásť minút a som u teba." "Miroušu, hlavně nespěchej, nic ti neuteče a já o tebe nechci přít." Odešla jsem do kuchyně, že
Mirovi nachystám nějakou dobrotu, ale můj pohled se zadrhnul na stolním kalendáři. Pane bože, jak jsem jen mohla zapomenout že pozítří jsou vánoce? Pro rodinu dárky mám už od minulých vánoc, ale nemám nic pro Mira! Běžela jsem k sobě do pokojíku div jsem se nepřerazila, jak jsem drala ty schody po dvou. Otevřela jsem jeden ze šuplíků vytáhla balící papíry a různé stužky. Když se můj balící maraton blížil ke konci, rozezněl se domovní zvonek a já věděla že už je to Miro. Seběhla jsem po schodech a na sekundu jsem se zastavila u zrcadla, abych se upravila. Pohled do zrcadla mě vyděsil. Měla jsem pocit, že na mě kouká spíš lední medvěd před zimou než já. Otevřela jsem dveře a padla Mirovi do náručí. "Tak ma tu máš. celého a natěšeného! Se smíchem jsem se odvalili do obýváku a padly na pohovku. Opět jsem si dopřávala Mirovy jemné dotyky a jeho smyslné rty. Miro se nade mě naklonil dal mi pusu a podíval se po celém obýváku. "Vendulka, Ako to že nemáš ešte vianočný stromček? Veď Vianoce sú už zajtra." "To má na starosti mamka, ale jak musela odjet tak měla jiné starosti a na vánoce úplně zapomněla. Stejně jako já! "Tak to musíme napraviť. Obleč sa a ideme." "Počkej! Kam jdeme?" "No predsa na vianočný stromček a nákupy." "Miro, já tě mám tak ráda…" "Len rada? Vendulka, ja ťa milujem!" Hupsla jsem Mirovi na klín a ještě na chvíli se oddávala jeho dotykům. Za chvíli už jsme běhali od obchodu k obchodu a pořádně provětrali, teda hlavně Miro… kreditky. Miro se zdržel v obchodě s kytarami a domluvili jsme se že si dáme za patnáct minut sraz u meka. Procházela jsem se v obchoďáku a na moment jsem se zastavila u výlohy se šperky. Za chvíli jsem už oba seděli naproti sobě u meka a Miro do sebe cpal hamburger. Skvěle jsme si popovídali a já v sobě zase cítila ten pocit štěstí a lásky. Nakonec jsme se s Mirem domluvili, že si žádné dárky na Vánoce dávat nebudeme, a že je oslavíme pěkně u nás doma sami dva. Venku už bylo šero a tak Miro zavelel, že už je čas jít koupit vánoční stromeček. Došli jsme ke stánku a Miro se pomořil do vybírání. Stála jsem kousek dál a pozorovala jsem ho jak si to plně užívá. Najednou jsem se cítila tak dospěle a cítila jaké je to mít rodinu a né být pořád sama. Ale na druhou stranu vždyť mě je teprve šestnáct a Mirovi je třiadvacet! Viděla jsme jak se na nás všichni otáčeli v tom obchodním domě a najednou mě přepadla depka. "Ktorý je lepší?" Podívala jsem se na Mira a nechápala o čem mluví. "Ktorý stromček je lepší?" Konečně jsem pochopila co chtěl Miro vědět. Podívala jsem se na dva stromky na které ukázal a chvilku si je prohlížela. "Ten vpravo" řekla jsem po chvíli. Miro mi dal pusu a šel zaplatit mnou vybraný stromek. Nahodila jsem úsměv alá nic se neděje a čekala až se vrátí. Pak jsem ještě skočili koupit kuře, protože ani jeden z nás nejí ryby. Domů jsme došli až za tmy. Miro postavil stromeček do koutku v obýváku a já už hledala vánoční ozdoby. Chvíli jsme zdobili stromeček, druhou se mazlili a tak to šlo pořád dokola. Za celý život jsem se nikdy tak nenasmála jak za jediný večer. Nakonec jsem šla do kuchyně dělat večeři. "Co si dáš?" Houkla jsem na Mira z kuchyně. "To je jedno" "Tak fajn něco vytáhnu" Otevřela jsem ledničku a vytáhla jednu z krabiček. Ani jsem nezkoumala obsah a vysypala jsem ji na talíř. Co jiného to mohlo být než těstoviny a dušená zelenina. Při pohledu na jídlo se mi zvedal žaludek a tak jsme se rozhodla ho vynechat. Miro se podíval na talíř a s obrovským úsměvem řekl. "Zdravá strava. Tu milujem. Jo a ešte jednu vec milujem, teba!" "Aji já tebe!" Po chvíli jsem opět cítila Mirovi smyslné rty. Miro mě začínal pomalu svlékat. Vymanila jsem se z jeho obětí a zeptala se, jestli se mnou bude spát v ložnici nebo si ustele na gauči a nebo si lehne u mě v pokojíku na zem. Chvíli se rozmýšlel a pak si mě chytl okolo pasu a prohlásil. "Dnes už je neskoro. Ustelie si u teba." Naposledy jsem Mira políbila a odtančila jsem do koupelny. Převlékla sem se do mini noční košilky a odhupkala za Mirem. Svalila jsem se vedle něho na gauč a oba dva jsme zažraně sledovali pohádku. Pohádka byla tak vyčerpávající že jsem u ní málem usnula. Zvedla jsem se a šla jsem si lehnout do své vyhřáté postýlky. Za chvíli za mnou přišel i Miro a já se dnes už po několikáté ponořila do jeho lásky. Za chvíli jsme oba usnuli a já si ve snech přemítala dnešní den.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám Mirův nový videoklip Loneliness?

Ano
Ne
Ještě jsem neviděl(a)...

Komentáře

1 Miška Miška | Web | 24. prosince 2011 v 21:39 | Reagovat

Pěkné :)

2 Alena Alena | 24. prosince 2011 v 21:41 | Reagovat

Je to krásné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Optimalizované pro Mozillu Firefox | Official www.mirosmajda.com | © miro-smajda-daily.blog.cz 2009-2017