close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Který je ten pravý? - 4. část

17. prosince 2011 v 14:00 |  Fan fiction





Název: Který je ten pravý? - 4. část

Autor: Vendulka







Brečela jsem dlouho do noci, ale až později jsem byla schopna mluvit.b Bylo pozdě v noci a komu jinému jsem mohla zavolat než Klárce. Šmátrala jsem po telefonu a se zamlženýma očima hledala její telefonní číslo v adresáři. Vytočila jsem ho a čekala na odpověď. "Ano Wendy. Co se děje?" "Já, já musím s tebou mluvit." "Počkej za chvíli jsem u tebe." "Ale počkej, vždyť jsou dvě v noci." Na to jsem odpověď nedostala, ale slyšela jen hlasité tů,tů,tů. Asi o půl třetí jsem zaslechla cinkání kamínků. Otevřela jsem okno a dole čekala Klárka. Hodila jsem ji klíče a za několik málo minut jsem seděly u mě na posteli a já jí vysvětlovala co se stalo a proč potřebuji tak zoufale pomoct. "To se spraví neboj, a počkej na dvacátého devátého prosince, pořádně to rozjedeme." "Když já ani nevím jestli se mi tam teď chce." "To ani neříkej, přece si to nenecháme zkazit. A dost výmluv, teď tu u tebe přespím a uděláme si zítra holčičí den. Zajdem na nákupy a uvidíš že na to přestneš myslet." "Ale…" "Žádný ale." "Klárko, mám tě moc ráda a doufám že nám to vydrží na celý život." "Já tě nemám ráda, já tě miluju a nikdy nás nic nerozdělí." A ten večer jsem měla opravdu pocit že na mě někomu záleží. Ráno jsem se probrala později jak Klér a čekala na mě snídaně do postele a začínal jeden z nejhezčích dní mého života. "Zlatíčko ty jsi tak výborná kuchařka a po několika letech si dávám pořádnou snídani." "tak pohni v devět nám jde autobus. A musím tě ještě zkrášlit" vyslovila jsem prosté děkuji, na víc jsem se nezmohla protože do očí se mi zase draly slzy. Klárka to asi vycítila a pěvně mě objala. "Tak pojď a nemysli na něj." "Kláry pojď už domů, mě už vážně bolí nohy." "Tak pojď , kousek je kavárna. Sedem si a dáme si kafčo nebo horkou čokoládu." Všechny protesty již byly marné, protože Klára už mě táhla za kabelku cestou ke kavárně. Došly jsem do útulné a nádherně provoněné kavárny. Už při příchodu jsem si všimla že u baru sedí jeden hrozně pěknej kluk. Až po příchodu blíž jsem si všimla že to je náš zlatej Šmajda. Letmo se na mě usmál a já mu úsměv s radostí opětovala. Zasedly jsem s Klárkou ke stolku pro dvě s radostí jsem obě brouzdaly v moři nápojů a hledaly ten pravý. Za chvíli k nám blížila servírka ale vypadalo to že se spletla. Nesla totiž k našemu stolku rudou růži se vzkazem. Když přišla blíž otočila se na Mira a ten jen lehce kývnul. Na tenhle popud mi růži mi předala. Seděla jsem tam jak opařená a napjatě otevírala cedulku. Na papírku bylo krasopisem napsáno." Milá, krásna neznáma. Od prvého momentu som sa do teba zamiloval a tak dúfam že taky veríš na láskou na prvý pohľad. "Pod tím byl jeho facebook a telefonní číslo. Bože, do mě se zamiloval Miro a ještě ke všemu mi dal svoje telefonní číslo. Jakmile jsem Klárce řekla kdo mi to poslal málem začala křičet. "Bože to snad není pravda. Do tebe se zamiloval Miro. To není fér. Musíš mě pak seznámit." Za chvíli mě někdo zezadu objal a pošeptal do ucha něco ve stylu "hrozne ti to pristane." Pak si přisunul židli a bez dovolení si přisedl. No né že by mi to vadilo ale i tak se měl zeptat. Hajzlík. S Mirem a Klárkou jsem si povídali hrozně dlouho ale pak si Klárka vzpomněla že musí domů. Rozloučili jsme se a já zůstala v u stolu sedět s Mirem u stolu. Na konec našeho nekonečného rozhovoru mě Miro vášnivě políbil. "Ne ,Miro počkej!" "Urobil som niečo zle? Nepáčilo sa ti to?" "Ne bylo to úžasné, ale na mě až moc rychlé. A taky je mezi námi větší věkový rozdíl." "To nevadí, vek je len číslo." A znova se na mě něžně vrhl. Tentokrát byly všechny protesty a námitky zbytečné a tak jsem se oddávala dorážejícímu jazyku. Tahle hra mě neskutečně bavila a trvala pěkných pár minut dokud Mira nevyrušila jedna z fanynek že chce podpis. Dostala jsem strašnej záchvat smíchu. "Miro je to s tebou hrozně fajn ale já už musím domů" Začala jsem se pomalu zvedat , ale Mirko mě zarazil. "Počkaj, čo blázniš. Ja ťa odveziem, teda či môžem." "To nemusíš, jede mi tu kousek autobus." "Ale ja chcem" Chytil mě za ruku a vyšli jsem z kavárny. Došly jsem k jeho krásnému černému autíčku. "Nasedej" Nenechala jsem se pobízet a za okamžik už jsme jeli. Cesta byla úžasná. Miro mě celou cestu jízdy nenechal chvíli v klidu a místo toho aby se věnoval řízení se věnoval flirtování se mnou. Když jsme dojely k nám před barák chvíli jsem ještě seděly v autě a povídaly. Pak se mi zadíval do očí a začal mě znova a vášnivě líbat. "Miro… Miro, já se ještě pořádně nevzpamatovala z jednoho vztahu a hned do druhého nemůžu." V hlavě sem zase musela myslet na Adama a na ten pohled v jeho profilu. "Adam je ve vztahu s uživatelkou….." Došla jsem domů a odtančila do pokoje. Tentokrát jsem ani nevnímala že mamka není doma , ba naopak docela mi to bodlo, že ji nemusím vysvětlovat kde a s kým jsem byla a hlavně co jsem jedla. V pokoji jsem po nekonečné době a velkém přemáhání otevřela notebook a zapla face. Jak první se na mě nahrnula nekonečná lavina upozornění a hned po tom několik zpráv od Adama a od Klárky. Se slzami v očích jsem prvně otevřela ty o Adama. Některé jsem si přečetla, ale pak už jsem nemohla a dala "odstranit vše". Pak jsem se vrhla na tu veselejší část a to zprávy o Klárky. No na co jiného se mohla ptát než na to jak to dopadlo. Všechno jsem jí povyprávěla a byla jsem šťastná že to někomu můžu říct. Za chvíli jse počítač vypnula. Zalehla jsem do postele a už pomalu usínala ,když mě vzbudil zvuk drnčícího telefonu. Rozklikla jsem esemesku a málem mě trefil šlak. Kdo jiný mi mohl psát než-li Miro! "Wendy moc ti ďakujem dnešný deň a prajem ti krásne sladké a hlavne romantické sny. zajtra ťa vyzdvihnem a zájde na večeru. napíš v koľko a kde. pusu Miro" Bože… Ani jsem si neuvědomila že jsem mu řekla své telefonní číslo. Zítra je podělí a to máme už školu, a pak mám balet, lae musím uznat že to byl krásnej víkend. "Miro, zítra můžu až v sedm večer. "Předtím mám školu a balet, tak mě můžeš vyzvednout třeba tam." Poslala jsem textovku a spokojeně usnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám Mirův první singl Last forever?

Ano
Ne
Ještě jsem neslyšel/a

Komentáře

1 Diary Diary | Web | 17. prosince 2011 v 14:02 | Reagovat

Najdu někde první část? Nebo je to smazáno?

2 miro-smajda-daily miro-smajda-daily | Web | 17. prosince 2011 v 14:04 | Reagovat

[1]: Projeď si rubriku Fan fiction ;-)

3 Diary Diary | Web | 17. prosince 2011 v 14:06 | Reagovat

Dííky.. :D

4 Miška Miška | Web | 17. prosince 2011 v 14:06 | Reagovat

Krásnééé :)

5 Romča Romča | 17. prosince 2011 v 14:35 | Reagovat

Konecne s mirem!!!!!!!

6 Verča Verča | Web | 20. prosince 2011 v 16:57 | Reagovat

Nádhera:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Optimalizované pro Mozillu Firefox | Official www.mirosmajda.com | © miro-smajda-daily.blog.cz 2009-2017