
Název: Který je ten pravý? - 3. část
Autor: Vendulka
Ráno jsem spala jako malá mrtvolka, ale dlouho jsem spát nevydržela. Bylo něco okolo šesté hodiny ranní a já měla obrovitánskou kocovinu. Dál jsem už neusla ale jelikož bylo moc brzy abych všechny zbudil zvolila jsem vyčkávací plán. Chvíli na to se začal probouzet i Adam." Ahoj. Neviem čo sa včera stalo ale keď sa tak na teba pozerám muselo to byť super". "Dobré ráno. Z toho co si pamatuju si moc veklé naděje nedělej, protože včera se až tak nic moc záživného nedělo." Po pronesení téhle věty sem se neubránila výbuchu smíchu při pohledu na Adama. Vypadal jak kdyby mu někdo právě řekl že Ježíšek neexistuje. "To je ale škoda. To by sme to mali napraviť." Přetočil se na mě a něžně mě políbil. "Hmmm… už si začínám vzpomínat ,ale chtělo by to ještě jednou abych si byla jistá.!" Nemusela jsem dlouho čekat a už jsme na sobě byli jako dvě přísavky. Po nekonečně dlouhém a vášnivém polibku jsem se vymanila z Adámkova sevření. "už ti niekto povedal že nádherne bozkávaš?" "To víš praxe" A s úsměvem na tváři jsem na Adama vyplázla jazyk. "Tak tú praxi by si mala poskytnúť aj mňa!" "Není problém, stačí říct." A zase jsem se ponořila do hluboké studny vášně. A možná bych se v té studni topila až do teď kdyby nás nevyrušila chechtající Klárka. "Ahojte vy dva! Co to tu provádíte.?" "Tu Wendy mi dává praxi bozkávanie." "Jasně … Takže já vás už nebudu rušit. Jen pro případ že by vás přepadl hlad tak v kuchyni máte rohlíky. Já jdu na nákup ať mamka nenadává že jsme tady nic neudělala." Věnovala jsem Adamovi ještě jeden krátký polibek a hrabala se z postele. "Počkaj kam ideš?" "Kam asi. Je ráno a já musím domů" Chňapla jsem Adama za nohu a táhla ho taky ven. Hodil po mě vražedej pohled a chytil mě okolo pasu. "Láska, smiem ťa odprevadiť domov?" "No jest-li se ti chce, já ti bránit nebudu." "A už polez ať tady nestrašíme do oběda." Odhopkala jsem se do kuchyně a zasedla za stůl. "Chceš kafe,čaj nebo jenom vodu?" Houkla jsem na Adama. "Chcem teba" "Tak polez z tý postele a poď si pro mě." Skoro jsem to nestihla doříct a Áda už stál u mě a koukal na mě těma svejma nádhernýma očkama. Vlepil mi pusu na tvář a tak trochu rozpačitě se zeptal. "Vendulka nevieš kde tu majú kúpeľňu?" "Jasně, druhé dveře v pravo." "Vďaka." Nasnídala jsem se a odcupitala do Klářina pokoje pro svoje věci. Naházela jsem je do Kabele a hodila jsem ji ke dveřím. Strašně jsme se lekla když mě někdo chytil za pas. Otočila jsem se a kdo jiný mohl stát za mnou něž Adam kterej z toho měl druhé vánoce.Nahodila jsem uraženej obličej a čekala až se Adam omluví. Přitáhl si mě k sobě a zahrnoval mě neskutečnou porcí lásky. "Už pojď nebo mi ujede autobus a máti bude šílet". Ve dveřích jsme se potkali Klárkou a já se sní stihla narychlo rozloučit a poděkovat za azil. Na nádr jsme dorazily právě včas. Nasedli jsem do autobusu a užívala si cestu s Adamem. Cesta mi tentokrát utekla tak rychle že mi to bylo i líto. Od nádru je to jen kousek k nám domů a tak jsem doma byli coby dup. Odemkla jsem dveře od domu a… To je divný. Není zamčeno. Mezi dveřmi nás přivítala moje mamka. "Ahoj. Proč jsi mi ani nezavolala?" "Jééé já na to zapomněla." Adam asi vycítil že to doma zrovna ok nebude a tak se mnou rozloučil jen krátkou ale vášnivou pusou a odešel. Doma mě čekal pěkně křížovej výslech. Mamku ani nezajímalo kdo to byl ale spíš co jsem jedla a jestli jsem cvičila. "Mami ty jsi tou vidinou baletky úplně posedlá" "Vendulo ty chceš zahodit svůj sen?" "Mami to není můj sen ale tvůj." To jsme asi trochu přehnala…. Odkráčela jsme do pokoje a lehla k počítači. První stránka kam jsem mířila byl samo sebou Facebook. Po otevření hlavní stránky na mě čekalo velmi milé překvapení. Adam si mě chce přidat? Wow super.
Uběhlo několik týdnů a my si s Adamem neustále psali ale… V pátek večer jsme málem dostala Infarkt.Málem jsem se zhroutila. Nedokázala jsem se na to dívat. Počítač vypnula a šla se vybulet do peřin.
Uběhlo několik týdnů a my si s Adamem neustále psali ale… V pátek večer jsme málem dostala Infarkt.Málem jsem se zhroutila. Nedokázala jsem se na to dívat. Počítač vypnula a šla se vybulet do peřin.
















Těch povídek tady máte celkem dost a já furt nemám čas, abych je všechny přečetla..:D snad si někdy čas najdu