
Název: Který je ten pravý? - 2. část
Autor: Vendulka
O půl sedmé jsme již byly na místě a tlačily se do přední řady. Klárka pořád kecala cosi o jejich kytaristovi Adamovi. Moc jsem jí neposlouchala, protože jak jsem znala její vkus na kluky…. No jak bych to řekla nebyl moc dobrý. "Miro si dává načas". Prohlásila jsem při pohledu na hodinky. "Tak chce aby to bylo napínavější, tak jak to dělaj celebrity." Pořád nikdo na podium nevylezl a dav dokola křičel: "Miro, Miro!" a tak jsem se sbalila a šla se upravit na záchod. Na záchodech nikdo nebyl a tak jsem je měla sama pro sebe a začala si pomalu zdokonalovat make-up. Když jsem byla asi v půlce mého díla někdo rozrazil dveře a s úplně klidným obličejem prohodil "Ahoj jsi tu sama?" "Ty nevidíš cedulku? Je na ní obrázek ženy jestli jsi si nevšiml! A jak se na tebe tak dívám tak ty žena asi nebudeš viď?" "No to máš pravdu, ale naše záchody jsou zabrané Mirem, to víš celebrita." Ha ha… "No nevadí já už stejně jdu." "Tak ahoj". Drala jsem se přes dav zase zpátky a právě včas. Na podium vběhl kluk s čírem a smál se na celé kolo a pak prohodil. "sorry ale Mirovi to strašne dlho trvá." Všichni se začali hlasitě smát. Nevěnovala jsem pozornost řvoucímu davu a popisovala Kláře co jsem potkala za pěkného debila. Chvíli po tom co jsem to dovykládala se konečně na pódiu objevil Šmajda. Málem mi jsme se dostala do mdlob když jsme viděla kdo jde za ním. Drbla jsem do Kláry a než jsem stačila říct že je toten debil ze záchodů vyhrkla na mě. "tak co na něj říkáš? To je ten Adam o kterém jsme ti vykládala." "Cože? To je on? No to snad ne," Tentokrát jsem musela uznat že měla dobrej čmuch. Celou dobu koncíku se na mě Adam neustále umíval a dělal na mě ksichty a já si začala uvědomovat že mezi námi to pěkně jiskří. Miro se zastavil aby se napil a mezitím mu něco Adam zašeptal do ucha.Pak Miro opět usedl na svou stoličku a spustil svůj proslov. "tak a teraz si dáme jednu spomienkovú..." A začal zpívat. Tu písničku jsem znala ze superstar. Všichni začaly natahovat a křičet " Miro Miro vyber si mě" Až později jsem pochopila že při téhle písničce si Miro vždy jednu vybere a pozve ji na podium. Já pozornost zrovna nevyhledávám a tak jsem se snažila dělat nenápadnou. No přiznejme si že v první řadě to moc nejde. A taky nevyšlo.Miro přede mě natáhl ruku a mě nezbývalo nic jiného než jít nahoru. Cosi prohodil že jsem moc pěkně oblečená a začal zpívat. Tančil se mnou a pak na konci si mě ovinul kolem pasu a dal mi pusu na tvář i když z pohledu divaček to muselo vypadat jinak. Pak mi zašeptal do ucha ať se po koncertě stavím u nich v šatně. Doklopýtala jsem zpátky na své místo a než jsem se stačila nadechnout už na mě visela Klára a banda bláznivých faninek.. Koncert skončil a já po nekonečném vysvětlování měla klid. V tom jsem si vzpomněla že mám jít do šatny. Kláře jsem dala echo kam jdu a rozloučily se. Domluvily jsme se že se pak sama dopravím k ní domů. Před šatnou jsem se upravila a lehce zaklepala. Otevřela jsem dveře a vlezla dovnitř. "Ahoj". Řekla jsem rozpačitě. Vtom jsem se podívala na Mira a on tam přede mnou stál v klidu bez trička a podával mi ruku. "Čauko". A nádherně mě objal. Moje meno asi poznáš že?. Jo a jen lehce přikývla. A tvoje meno? Já jsem Vendula tedy Wendy. Připadal jsem si tak strašně trapně. Já vůbec nevím co mám vykládat. říkala jsem si v duchu. Miro to na mně asi vycítil a chopil se iniciativy. "Ako sa ti páčil koncert?" Jo, docela ušel." "Docela ušel?" " No dobře byl skvělej." "To mě přivází k otázce. Co tu vlastně dělám?" No mám ťa zabaviť ako ti dôjde sms. Ale to som asi hovoriť nemal však?" "Aha" A v ten moment mi v kapse zavibroval mobil. Poď k baru čakám tam na teba. Adam. "ehhh" "V pohode, len pokojne bež" Usmál se Šmajda a dal mi pusu na rozloučenou. "Ahoj" Takže celá cesta mě čekala znova. Než jsem se prodrala k baru tvralo to pěknou řádku minut. "Ahoj" řekla jsem když jsem byla konečně u Adama. "Ahoj, pristane ti to. Jé, děkuju. "Sadnem si?" "Jo jasně" . S Adamem jsem si povídali hrozně dlouho a bylo to vidět na tancujících. Ti se teď pohodlně váleli v křeslech. "To je moja obľúbená pesnička. Ideme tancovať?" Byla jsem trochu v náladě a tak jsem nad tím ani nepřemýšlela a na nabídku kývla. Byl to ploužák a tak jsem se k sobě přitisknuly a začaly ploužit. Asi po třech protancovanejch písničkách jsem Adam rukama o trochu níž. V první moment jsem to nevnímala ale pak jel ještě níž a já ho klidně nechala. Po chvíli se ke mně naklonil a lehce mě políbil. Věděla jsem že to přijde a ani jsem se tomu nebránila, ba naopak. Bylo to úžasné, ale věděla jsem že je to jen povrchní protože toho máme oba hodně v sobě. Asi po půl druhé jsme vypadli z baru a Adam mě táhl za ruku do nějaké uličky. "Počkej , co tady chceš dělat?" "No čo myslíš?" "NE ne ne… Oba toho v sobě máme moc takže tohle fakt ne. Pojď pudem ke Kláře domů a oba se každej zvlášť prospíme." "No dobře. Idem." Došli jsme až přede dveře a já si vzpomněla že nemám klíče. Natáhla jsem ruku že zazvoním ale Adam mě zarazila a začal vášnivě líbat. Vůbec mi to nevadilo a tak jsem ho v tom jenom podporovala. Po nekonečné době se ode mě odlepil a já konečně mohla natáhnout ruku a zazvonit. Ovšem byla jsem tak opilá že jak jsem zazvonila dostali jsme s Adamem strašnej výbuch smíchu a já si až po tom co na mě houkla Klára uvědomila že jsem pořád opřená o zvonek. "Bože co zvoníš jak na lesy?" "Jé ahoj Klárko, nevadí že ti vedu návštěvu?" "No co s tebou mám dělat teď ho nepošlem zpátky, tak pojďte oba. A honem než sousedi zavolaj našim. "Ustelu vám v ložnici, dohromady. Nevadí?" Ani jsem nestačila protestovat a Adam už mě táhl za ruku a plácal u toho nějaké nesmysly. U Klér v pokoji jsem si vzala pyžamo a ujistila ji že to zvládnu a nevyvedu žádnou hloupost. Dala jsem ji pusu na tvář, pořádně objala a poděkovala že tu vůbec mohu být a ještě ke všemu sní. Poté jsem se odtočila do ložnice jejich rodičů a spokojeně zalehla vedle chrápajícího Adama.
















wow ... nemám slov! Honem pokráčko XD