close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jsi můj osud - 15. část

28. prosince 2011 v 16:29 |  Fan fiction





Název: Jsi můj osud - 15. část

Autor: Nikys







O tři roky později...

Mariana
Vyjdu z letadla a pořádně se nadechnu, abych mohla po třech letech konečně nasát ten českej vzduch, co mi v Anglii tak chyběl.
"Po třech letech jsem zase doma." pomyslím si a nastavuji tvář slunečním paprskům, které k tomu přímo vyzývají. Vyjdu z letištní haly s kuframa v rukou a vezmu si jeden z několika čekajících taxíků, který mě doveze až před dům, ve kterém se nachází můj byt. Když odemknu dveře a vejdu do bytu, pohltí mě vzpomínky. Všechno tu je tak, jako to bylo tehdy, když jsem tento byt opouštěla. Ze stolku se na mne v ozdobném rámečku culí roztomilá dvouletá holčička v náručí svého tatínka. Tolik mi oba chybí. Rozhodnu se, že je musím co nejdřív navštívit.

Miro
Dneska má môj malý anjelik piate narodeniny. Rozhodol som sa usporiadať poriadnu oslavu, na ktorú som pozval všetky jej kamarátky, chlapcov z kapely a samozrejme Marianiny rodičia. Chcem, aby na tento deň len tak nezabudla, pretože je pre mňa všetko. Len kvôli nej mám dôvod robiť všetko to, čo robím. Čím je Denisa staršia, tým viac si uvedomujem ako veľmi jej chýba mama a ako moc ju potrebuje aj keď sa jej snažím mamičku nahradiť ako to len ide, je to málo. Karolínu už nám nikto nevráti a Mariana je niekde v Anglicku. Celý tie tri roky som sám. Vlastne jediná ženská v mojom živote za tú dobu je moja dcéra. Z premýšľania ma vytrhne zvuk zvončeka, tak idem otvoriť a presne ako som si myslel, prichádzajúce nie je nikto iný ako Jari.
"Strejdo Jaro!" křičí Deniska a skočí Jarinovi kolem krku. "Já jsem tak ráda, že si přišel. Vyholíš mi dneska ty boky na té hlavě, když mám narozeniny?" Uprie na neho tie svoje očká. Vrhnem na Jarina vražednej pohľad.
"No vieš, Deniska, ja ti urobím číro, ale bez holenie tých bokov, áno?"
"Tak jo no." Povie Denisa rezignovane, chytí Jara za ruku a ťahá ho do svojej izbičky. Ešte než ho odtiahne, zastavím ho a zašeptám mu: "Opováž sa mojej dcére vyholiť jediný vlások a dopadneš zle."
"Bez obáv kámo, nie som kokot." žmurkne na mňa. Zatiaľ čo Jari má za úlohu zabaviť Denisu, ja s ostatnými chalány, ktorí medzitým prišli, vonku pripravujeme záhradnú narodeninovú párty. Keď je všetko pripravené a hostia sú tu, začnem dnešnej oslavu koncertom pre svoju dcéru s iným repertoárom ako obvykle, pretože publikum tvoria malé deti...

Mariana
Pomalu kráčím k Mirovu domu, před kterým stojí několik aut a ze zahrady zní hudba. Okamžitě poznám, že to zpívá Miro. Na ten hlas se nedá zapomenout. Cítím, že se chvěji čím dál víc, opatrně otevřu branku a vejdu do zahrady. Rozhlédnu se okolo sebe.
"Nic se tu nezměnilo." pomyslím si a můj pohled se zastaví na Mirovi, co právě tančí se svou dcerkou na písničku C´est la vie. Tolik vyrostla, proběhne mi hlavou. Najednou se podívá mým směrem a přesto, že byla dost malá, když jsem odjela, bezpečně mě pozná.
"Tetóó Májóó!" křičí a běží ke mne. Sevřu ji pevně v náručí a tisknu k sobě.
"Mariana!" Zvednu hlavu a postavím Denisku na zem. Přitom pohlédnu do jeho lesknoucích se očí.
"Ahoj." špitnu.
"Mariana, si to ty? Si snáď ešte krajšia ako pred tromi rokmi." šeptne a přitiskne mě ke svému tělu. To objetí ve mne vyvolá neskutečné napětí, žár a touhu. "Chýbala si mi." šeptá, zatímco jeho rty vyhledají ty mé. Jeho polibky jsou horké a nenasytné zároveň. Vychutnávam si naplno každičký dotek jeho rtů, ale nakonec se od něho odtrnu.
"Co to děláš?"
"Prepáč, ale nemohol som si pomôcť. Musel som to jednoducho urobiť. Vtedy ako som Ti povedal, že budeme len kamaráti, mal som v hlave zmätok, ale potom, čo si odišla som si začal viac a viac uvedomovať, že mi moc chýbaš. Chápeš to? Keď som večer zaspával, tak za zatvorenými viečkami sa mi prestávala objavovať Karolínina tvár, pretože jej pomaly nahrádzala tá tvoja. Ja ťa milujem, Mariano, počuješ ma? Už som zase schopný znovu milovať a to len vďaka tebe." Vyzná mi Miro lásku. Nevím, co na to říct. Jen stojím a z očí mi kanou slzy. Opatrně je prstem stírá z mé tváře a něžně se přitom na mě dívá…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se vám Mirův nový videoklip Loneliness?

Ano
Ne
Ještě jsem neviděl(a)...

Komentáře

1 n a u g h t y ~ n a u g h t y ~ | Web | 28. prosince 2011 v 16:45 | Reagovat

Ahoj. :-) Prepáč, že ťa (možno) otravujem, ale na blogu som práve dorobila prihlášku do SONC (snáď ti nemusím vysteľovať, čo to je :-D ) a bola by som rada, keby som tam mala čo najviac súťažiacich... ;-) Prosím ťa, prihlas sa tam :-) : http://juicybar.blog.cz/1112/sonc-prihlaska :-) Vopred ti ďakujem... 8-)

2 pupča pupča | 28. prosince 2011 v 17:06 | Reagovat

:) pěkné

3 XoXo Graphic XoXo Graphic | Web | 28. prosince 2011 v 17:11 | Reagovat

je to krásné, honem další Nikys :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Optimalizované pro Mozillu Firefox | Official www.mirosmajda.com | © miro-smajda-daily.blog.cz 2009-2017