close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Vždy to budeš ty! - 2. část

23. listopadu 2011 v 16:09 |  Fan fiction



Název: Vždy to budeš ty! - 2. část

Autor: Majisek183





Hned jak jsem vystoupila z busu vrhla se ke mě holka s dlouhými blond vlasy, v růžové mini a sněhově bílém tílku-Denisa, moje duševní dvojče. Všichni z nás mají vždycky legraci. Já-rockerka ona-panenka barbie a přitom si s ní rozumím jako s nikým. "Elí proboha ja se tak těším!" jančila nadšeně celou cestu na zimák kde měl Miro vystupovat v rámci jedné akce. Čím víc jsme se blížily k areálu tím víc jsem se divila jaký mraky lidí se tu sešly. Procpaly jsme si cestu kolem hloučku kluků, kteří si neodpustili hloupé poznámky, zaplatily vstupné a cpaly se úplně dopředu před podium. Deny jen upřela zasněný pohled na podium, ale tohle mě teda fakt nebavilo. "Hele ty tu klidně koukej doblba ale já jdu na záchod a skočím nám pro něco k pití" oznámila jsem jí. "Co? Kdo? jo aha jo jdi jasně......" odpověděla mi zmateně. Jen jsem nad ní mávla rukou.Procpala jsem se davem pryč od podia a vyrazila skoro liduprázdnou chodbou na wecka. Myslela jsme na Honzu a nevnímala okolní svět když najednou...prásk...najednou jsme skončila na zadku na zemi. Odevzdaně jsem zvedla hlavu abych se podívala do čeho jsem to vrazila a překvapeně zírala na kluka v červených kalhotách s barevným čírem na hlavě jak na mě zírá. "Sakra! Nemůžeš koukat na cestu?!" vyjela jsem na něho. "Prepáč nejako som sa zamyslel a nedával som pozor.....ospravedlňujem sa ti." "No to mi tak pomůže! Mám sukni jako čuně!" začala jsem se sbírat ze země a úmyslně přehlídla jeho nabízenou ruku."Náhodou ti pristane...." usměje se na mě nevinně a ve mě se v té chvíli vaří krev. "ty...!!!" "Ale...princezná je nejaká jedovata...." pousměje se. Kouknu mu do očí s úmyslem ho zabít pohledem ale jakmile to udělám všechen vztek mě přejde....Má ty nejnádhernější modré oči jaké jsem kdy viděla. "Ako sa voláš?" zeptá se se zájmem. "Eliška..." kňuknu dřív než si to rozmyslím. Sakra! Proč jsem ho neposlala do patřičných mezí?! "Pekné meno...také dievčenské...nežné.....moc na teba nesedí" pokusí se o vtip. "Tssss..." odfrknu si jen a pokračuju chodbou na záchody. "Počkaj..!!!!!" volá za mnou punkáč ale já ho nevnímám.

Za Denisou se procpu asi pět minut před začátkem koncertu. Kluci vylezou na podium a zahájí koncert písničkou Čo sa týká lásky. Já jen nevěřícně zírám na kluka za bicíma. I když se tam snažím celý koncert nedívat nepodaří se mi to. Není to nic lehkého, pro bubeníky mám slabost, a on fakt válí to mu musím přiznat, a když se s ním párkrát střetnu pohledem a místo abych honem ucukla jen bez dechu zírám do těch jeho nádherných očí ve kterých bych se utopila nejradši bych si nafackovala! Na konci koncertu Miro představí všechny členy skupiny. Černovlasý střapatý nápadně hezký kluk s černou kytarou je Adam Noška, basák v červených teniskách a kiltu je Tomi Belicza, a punkáč se jmenuje Jaro Žigo.

Po koncertě následuje autogramiáda-davové šílenství. S Denisou nás dav rozdělí hned na začátku. Neřeším to zavolám ji pak kde je a teď ji nechám ať v klidu loví své idoly. Rozhodnu se že se taky zkusím procpat pro podpis aspoň k Mirovi. Podaří se mi to a usměju se na něho "Podepíšeš se mi prosím na bříško?" "Jasne kočka" mrkne na mě Mirko. Pak se s ním ještě vyfotím, je ho hlavu větší než já se svými 163mi cenťáky. Pak se cpu davem dál k Tomimu. I od něho získám podpis a fotku. Adam se mi s nadšeným výrazem podepíše do výstřihu. Se spokojeným výrazem odcházím a nevnímám okolí a do někoho narazím. "Nezabudla si na niekoho?" usměje se na mě Jaro sladce. Sladce?! Co to plácám?! Arogantně to je to správné slovo! "Ty to určitě přežiješ zájemkyň je víc než dost..." "Prečo si na mňa tak protivna?"zeptá se mě nečekaně. "Pfff..." "Veď som sa ti ospravedlnil...a mimochodom...teraz si vrazila aj ty do mňa takže je to vyrovnané....." mrkne na mě. Ironicky se na něho podívám což ho rozesměje, otočím se na patě a razím pryč.

Namyšlený floutek pomyslela jsem si. Jako každý kluk. Rozhodla jsem se zavolat Denise. Mobil jí vyzváněl ale nebrala mi ho. Super. Řekla jsem si že zatím zakotvím do baru a dám si něco k pití a za chvíli jí zkusím zavolat. Objednala jsem si mojito a vyhopla na vysokou barovou židli. Vytáhla jsem mobil. Bylo půl deváté. "Nepohryzeš ma keď si k tebe prisadnem? " ozvalo se za mnou. "Příjde na to…." "Na čo? " zeptal se se zájmem. "Jestli se budeš chovat slušně" usmála jsem se na něho ironicky. "Ok beriem" usmál se a objednal si kolu. "Ja som Jaro" představil se mi. "Eliška" opověděla jsem mu nepřítomně. Pořád jsem musela dumat nad tím kde zmizela Denisa. "Ja viem už som mal tu česť" zasmál se. "Hele proč mi prostě nedáš pokoj? " zeptala jsem se ho bojovně. "Neviem…..ale tiahneš ma k sebe ako magnet…." Odpověděl nečekaně. Překvapeně jsem se na něho podívala. Vypadal že se chystá říct ještě něco ale v té chvíli mi zazvonil mobil. Škoda. Ale proč sakra?! Jsem snad zvědavá na jeho kecy? "D? Kde ses vypařila? " zeptám se jí hned na úvod. "No čau zlato, copak snad jsem ti nechyběla? " zařvala mi do ucha a já hned poznala co se děje. "Ty jsi opilá?! " "Néé kde jsi na takovou blbost přišla? " "Kde jsi?! " ale Deny už mě nejspíš neslyší, v mobilu se ozve její pískot a klučičí smích. Tút tút….."No super…." Zamumlám. "Č osa stalo? " zeptá se Jaro. Úplně jsem zapoměla že ještě sedí vedle mě. "Ztratila se mi kamarádka…musím ji jít hledat…" odpovím mu a už kolem něho mířím pryč, když tu mě chytne za rameno a zkoumavě se na mě podívá a řekne "Idem s tebou" tonem který nepřipouští námitky. "Nemusíš se obtěžovat…..žádnýho kluka nepotřebuju…" zamumlám si už jen pod nosem. "Čo si vravela? " "Ale nic…..tak polez" rezignuju.

Prošmejdíme s Jarem snad celý areál, ale Denisu nikde nenajdeme. Úplně ztrácím naději když ji konečně spatřím v temné uličce v partě kluků. Jeden se jí zrovna snaží přetáhnou tričko přes hlavu, Denisa se brání a bláznivě se směje, ostatní kluci ho povzbuzují. "Deniso!! " zařvu na ni zdálky. "Jééé Eli pojď k nám!! " volá na mě a kluci jí přizvukují. Dojdu k nim, čapnu Denisu pod paží a nsažím se ji odtáhnout pryč. Kluci nás ale samozřejmě nechtějí pustit. "No ták nehraj si na princeznu kočko…." Přemlouvá mě jeden a čapne mě kolem pasu. "Okamžitě mě pusť!!! " zavřískám. "Jo? A pročpak? " zeptá se mě drze. ""Pretože na teba nieje zvedavá. " ozve se za náma a mě se neskutečně uleví. Najednou se cítím v bezpečí. "Co ty se do toho pleteš? Chceš na budku? Slečna nemusí, ale já jsem zvědavej na ni" "Tak to vyzerá že na budku dotane sekto iný, okamžitě ich pusť. " "Jinak co? " zeptá se ho vyzývavě a oba se k sobě přiblíží a ze vzdálenosti pár centimetrů si zírají do očí. "Nějakej problém hoši? " ozve se z druhé strany ulice a já s neskutečnou úlevou zírám na baculatou postavu městského policajta. "Nie všetko je v pozadku už se slečnami odchádzame. " odpoví mu klidně Jaro, čapne Denisu pod jednou paží, já pod druhou a klidíme se z uličky pryč. Nevěděla jsme kam nás Jaro vede. A bylo mi to jedno. Cítila jsem na sobě jeho upřený pohled, ale nedokázala jsem se mu podívat do očí. "Asi budu blít" upozornila nás Denisa, vytrhla se nám a už zalézala za nejbližší roh. "Ta tvoje kamoška je asi pekné číslo. " prohodil Jaro. "A proč jako? Ale že jsou všichni kluci parchanti to už je v pořádku co?! " vyjela jsme na něho. "To som nepovedal......." nic jsem mu na to neřekla..... "A každý taký byť nemusí...." prohodil tiše a když jsem se mu podívala do očí jeho výraz byl vážný. Stáli by jsme tam a zírali na sebe snad celou věčnost kdyby nás nevyrušila Deny, která celá zelená potácivě vylezla zpoza blízkého rohu. "Umírám" oznámila nám zničeně. Jaro se jen pousmál, čapnul Denisu za paži a vedl nás k nedaleké bíle dodávce. otevřel mi dveře u spolujezdce a Denisu naložil dozadu. "No sadaj na čo čakáš?" podíval se na mě překvapeně. Jen jsem si povzdechla a odevzdaně sebou plácla na sedadlo. "Zaveziem ju domov a potom teba" "Není třeba, přespím u Deny...." "Ako myslíš....tak ma naviguj. Navugovala jsem ho až před panelák kde Deny bydlí. Když jsem viděla že se chystá jít snáma sjela jsem ho ironickým pohledem a poznamenala "Kde si jako myslíš že jdeš?" "No pomoct ti ju vytiahnut do schodov?" mrknul na mě jako by ki orozrazoval největší tajemství. "Já to zvládnu, neměj péči" odsekla jsem. "No tak to ber tak, že to nerobim kvoli tebe ale Denise" Uznala jsem že nemá cenu se s ním hádat. A měl vlastně pravdu. Deny připomínala pytel brambor a táhnout ji do šestého patra by bylo vážně peklo, protože jim v domě nefunguje výtah. Jaro si hodil Denisu na záda a šel za mnou po schodech. "Fíha to kam až ideme pro boha?" "Do šestky" oznámila jsem mu roztomile. A máš to chlapečku pomyslela jsem si. Před dveřma mi došlo že nemám klíče. Prošacovala jsem Denisu a naštěstí je našla v kapse její mikiny. Odemkla jsem a otevírala Jarovi dveře až k Deny do pokoje kde ji opatrně položil na postel. Denča jen něco spokojeně zamumlala a dál tvrdě spala. Sundala jsem jí boty, hodila přes ní deku, zhasla a šla do kuchyně. Deny naštěstí neměla rodiče doma. Jaro šel zamnou jako stín. "Měl bys jít" poznamenám. "A čo keď nechcem?" zeptal se. Otráveně jsem se na něj podívala. "hele tak si tu klidně seď ale já jdu do sprchy a chrápat." a vyrazila jsem do koupelny. Pak mi došlo že jsem si zapoměla ručník. Sakra. Jen ve spodním prádle jsem vešla do obýváku. Ani v nejmenším bych nečekala že by tu Jaro ještě byl. Ale on tam samozřejmě seděl v dokonalé pohodě a když mě viděl vykulil oči a poznamenal "Wooow ty na to ideš hoepm....mam sa tiež vyzliect?" Zrudla jsem jako rajče. "Co ty tady sakra ještě děláš?!" "Vravela si že tu možem kludne počkať." Zalezla jsem si za roh a zavolala na něho "To byla ironie pokud sis nevšimnul!" "Nie to som nepostrehol.....a kludne vylez strašne ti to takto pristane." ale to už stál předemnou. "Tyy....!!" začala jsem a chtěla mu vynadat ale v tom se stalo něco co bych nečekala. Najednou mě drze políbil. Krátce a jen na rty, ale stejně mě to dokonale ochromilo. Nevěřícně jsme na něho zírala. "Prepáč ale nemám náladu na scény." usmál se na mě. "Tsssss..." odfrkla jsem si, procpala se kolem něho do obýváku, čapla první ručník co mi přišel pod ruku a zalezla do koupelny. Teď už mi bylo jané že na mě bude čekat. Z koupelny jsem zamířila rovnou za Jarem. Seděl na gauči a jakmile mě spatřil uznale hvízdnul. Moc jsem to nechápala ale radši jsem to neřešila. Sedla jsem si naproti němu do křesla, upřeně na něho pohlédla a zeptala jsem se "O co ti jde?" "Chcem niečo vedieť." "Dobře klidně se ptej....hlavně ať už se tě zbavím" "To nebolo pekne.....takže poprve.....ty asi velmi nenavidiš mužsku populaciu čo?" "Trefa" "Prečo?" "To je na dýl....a rozhodně ti to nehodlám vysvětlovat..." "Ako si to myslela s tým že som ako každy?" "Nic takovýho jsem neřekla...." ohradím se chabě. "Priamo nie...ale myslela si to tak. Chcem vedieť prečo. Mrzí ma že si o mne myslíš že som parchant." "Proboha! Se na sebe podívej! Šílí po tobě mraky holek....seš zvyklej že můžeš mít každou na kterou ukážeš....využíváš toho, holky bereš jako hračky....a prej nejsi parchant!" Zíral na mě s otevřenou pusou. "Takže postupne....hej mraky fanúšiček okej to je pravda.....ale nikdy bo som toho nezneužil ako to robi vela chalanov to priznavam.....ale ja nikdy! Známosti na jednu noc mi pripadaju nechutne.....keď ma dievča zaujme tak to s nou myslim vážne.....a kludne o ňu budem bojovať!" "I ldyž ti řeknu už předem že seš bez šance?" "Hej stejne to zkúsim." "Hm....potom si teda to zklamání užij....a teď už proímtě jdi....chce se mi spát a nemám fakt náladu..." "Dobre...keď si to želáš....." Jdu ho vyprovodit ke dveřím. "Jaro já....moc díky že jsi mi pomohl s Denisou." Upřeně se na mě podívá, a pomalu ke mě přistoupí. Dívám se mu do očí které jsou vzdálené pouhých pár centimetrů a mám pocit, že nic ve vesmíru teď není důležitější. "Nemáš začo...." řekne a úplně nečekaně mě pohladí po tváři. Prostě jen přejede hřbetem ruky od mojí lícní kosti k bradě. Ještě se mi pár chvil dívá do očí pak se ke mně nakloní a....."Spi sladko" popřeje mi....A ja husa si myslela že mě třeba políbí.....No buďme upřímní.....PŘÁLA jsem si to!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám Mirův nový videoklip Loneliness?

Ano
Ne
Ještě jsem neviděl(a)...

Komentáře

1 XoXo Graphic XoXo Graphic | Web | 23. listopadu 2011 v 16:21 | Reagovat

tuhle si nechám na večer před spaním :-D

2 Alena Alena | 23. listopadu 2011 v 18:04 | Reagovat

Nádnerně jsem si početla :) krásné to je

3 Miška Miška | Web | 23. listopadu 2011 v 18:13 | Reagovat

Božééé to je dokonalé! :)

4 Milusha Milusha | Web | 23. listopadu 2011 v 19:46 | Reagovat

Rychle další díl! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Optimalizované pro Mozillu Firefox | Official www.mirosmajda.com | © miro-smajda-daily.blog.cz 2009-2017