
Název: Sweet smile - 2. část
Autor: Klara.Dons
Dny plynuly jako voda, já dál studovala na gymplu a věnovala se zpěvu a tanci, protože jsem měla pocit, že to je něco, co mi doopravdy jde. Bylo plno soutěží, do kterých jsem se chtěla zapojit, ale nikdy jsem neměla pocit, že bych měla šanci vyhrát, když jsem pomyslela na to, kolik úžasných talentů musí do takové soutěže příjt. Až jsem se jednou přestala podceňovat a přihlásila se do Československé superstar 2. Vlastně mě čekala převážně chvála, i když jsem si byla sama vědoma toho, že mi pár tónů ujelo. Dostala jsem se až do TOP 12, ale to už jsem čekala, kdy se dostanu z kola ven. Přišlo plno zajímavých hostů, Ben Cristovao, Monika Bagárová, Iveta Bartošová, ale když nám oznámili, že příjde i Miro představit svou novou písničku, měla jsem zvláštní pocit. Téměř před rokem jsem se u něj docela ztrapnila a najednou se mu představím jako finalistka druhé řady soutěže? Ten večer jsem měla zpívat Papi od Jennifer Lopez. Na zkoušce jsem sešla ze schodů a už na nich jsem musela zpívat, pak následoval tak trochu tanec. Musím uznat, že tady se mi moje zkušenosti s tancem dost hodily. Byla jsem poslední, po mě šel zkoušel Miro. Prošel kolem mě, vesele si notoval, chvíli skotačil po podiu a pak následovala rána. Otočila jsem se a Miro nikde. Položila jsem text na stůl a sledovala záchranné akce, organizátoři i Leoš se snažili Mira dostat z tama, kam zapadl. Protože ho bolela ruka, rozhodli se, že ho odvezou do nemocnice. Přišla zamnou Monča Povýšilová.
"Vidělas ho? Chudák.. má něco s rukou.."
"Jojo, je to borák.. jednou dostane flaškou mezi oči, pak zapadne za podium.." zavrtěla jsem soucitně hlavou. Vyšla jsem schody a prstem přejela po kytaře od Adama.
"Radši na to nesahej Veru..."
"Proč ne? Hrálas někdy na kytaru?"
"Párkrát.." přikývla Monča.
Vzala jsem kytaru do ruky a přejela párkrát po strunách, což vydalo zvláštní zvuk, který se ani neopovážím k něčemu přirovnat. Zkoušela jsem hrát melodii, písničky ÚNOS. Netrvalo to dlouho a prakly dvě struny. Monika si složila ruce na hrudi.
"Já ti to říkala..." zamračila se na mě.
"NEBYLY JSME TADY!" vzala jsem jí za ruku a táhla pryč z podia. To už se ke své kytaře blížil Adam.
"Dó frása..." ozvalo se se zvláštním přízvukem.
"Čo?" zeptal se pankáč s ručníkem na rameni.
"Moja gitarada je dead..."
"Jojo, je to borák.. jednou dostane flaškou mezi oči, pak zapadne za podium.." zavrtěla jsem soucitně hlavou. Vyšla jsem schody a prstem přejela po kytaře od Adama.
"Radši na to nesahej Veru..."
"Proč ne? Hrálas někdy na kytaru?"
"Párkrát.." přikývla Monča.
Vzala jsem kytaru do ruky a přejela párkrát po strunách, což vydalo zvláštní zvuk, který se ani neopovážím k něčemu přirovnat. Zkoušela jsem hrát melodii, písničky ÚNOS. Netrvalo to dlouho a prakly dvě struny. Monika si složila ruce na hrudi.
"Já ti to říkala..." zamračila se na mě.
"NEBYLY JSME TADY!" vzala jsem jí za ruku a táhla pryč z podia. To už se ke své kytaře blížil Adam.
"Dó frása..." ozvalo se se zvláštním přízvukem.
"Čo?" zeptal se pankáč s ručníkem na rameni.
"Moja gitarada je dead..."
















Dobrýý :D