
Název: Sweet smile - 11. část
Autor: Klara.Dons
"A ty?"
"Belhaj sa preč.. o chvilu odchádzame.."
"Já už jdu jdu jdu, už mám všechno hotový, vždyť už jdu jdu jdu, snažím se být dochvilný. Není to žádná lest slíbit v pět a přijít v šest, vždycky však nakonec dostavím se jasná věc.." zpíval si Adam, máchal u toho rukama a odcházel. Miro se zasmál, zavrtěl hlavou a vrazil do mě.
"Prepač..vlastne..s tebú som si chcel porozprávať.."
"O čem?"
"O všetkom.."
"Dobře..kdy?"
"Zajtra o 10 tu..?" zeptal se a ukázal do země.
"Okej.." usmála jsem se.
"Fajn..zatial.." usmál se na oplátku a odešel.
"Belhaj sa preč.. o chvilu odchádzame.."
"Já už jdu jdu jdu, už mám všechno hotový, vždyť už jdu jdu jdu, snažím se být dochvilný. Není to žádná lest slíbit v pět a přijít v šest, vždycky však nakonec dostavím se jasná věc.." zpíval si Adam, máchal u toho rukama a odcházel. Miro se zasmál, zavrtěl hlavou a vrazil do mě.
"Prepač..vlastne..s tebú som si chcel porozprávať.."
"O čem?"
"O všetkom.."
"Dobře..kdy?"
"Zajtra o 10 tu..?" zeptal se a ukázal do země.
"Okej.." usmála jsem se.
"Fajn..zatial.." usmál se na oplátku a odešel.
Večer jsme měli zase vystoupení, zazpívala jsem asi 3 písničky, ale něják jsem neměla náladu se radovat a tak jsem byla ráda, že jsem zpátky na hotelu.
Ráno jsem vyskočila z postele, dala si sprchu, namalovala se, aby se mě Miro nelekl a rozběhla
se na recepci.
"Kam jdete?" zeptala se mě recepční.
"Potřebuju si něco zařídit..večer odjíždím.."
"Dobře..napíšu to tady..plánovali Vám totiž odjezd na dnešek.."
"To blbě plánovali..nashle.." přikývla jsem.
Došla jsem před arenu, to už směrem ke mně šel Miro s nějákým štosem papíru v ruce a kecal s nějákým chlapem. Chvíli koukal do země, chvíli na toho chlapa a mával tím štosem, jakoby se mu snažil něco vysvětlit. Nakonec na něj s úsměvem mávl a šel zamnou.
"Ahoj.." pozdravila jsem
"Ahoj..čauu.." objal mě. "Ideme?"
"Kam?"
"No..ku mne?"
"No..tak dobře.." přikývla jsem jako by mi nic jiného nezbývalo. Nasedli jsme do Mirova auta a přes ucpanou Prahu se snažili dostat k němu domů. Nebylo by to ono, kdyby se na scéně neukázala postava paní domácí.
"Dobrý pane Šmajda..dobrý.."
"Dobrý deň.." usmál se.
"Zase sestra?"
"Dobrý den.." mávla jsem na ní. Klečela na dece a malou lopatkou upravovala parčík před bytem.
"To tu bude kráásne.." zasmál se Miro.
"No..tak..snažím se, že.." přikývla a opucovala si ruce.
"Poslyšte..včera jsem slyšela ten randál...."
"Prepačte.. "
"Já to chápu..to jenom lidi si stěžujou.." pokrčila rameny.
"Půjdeme?" skočila jsem jim do rozhovoru.
"Hej.." přikývl Miro a odemkl.
"Které že je to patro?" otočila jsem se na Mira, když jsme vešli do chodby paneláku. Jen usmál.
"BUDU TAM PRVNÍÍÍ.." zakřičela jsem a rozběhla se do schodů, Miro neváhal ani chvilinku a rozběhl se zamnou. Nakonec jsme doběhli téměř stejně. Odemkl dveře svého bytu a nechal mě vejít jako první.
"Tys něco vařil?" začmuchala jsem. Bytem se rozlínala nádherná vůně jako v pekárně.
"Nie..prečo?"
Pokrčila jsem rameny a začala si rozepínat tenký kabátek. Pověsila jsem ho na věšák a vyzula si conversky. Miro se na konci chodby otočil směrem ke mně a podíval se do země. Pomalu jsem dokráčela k němu, spojila jsem si ruce a chystala se vyslovit otázku, když v tom mě přitiskl ke zdi a začal líbat..
Ráno jsem vyskočila z postele, dala si sprchu, namalovala se, aby se mě Miro nelekl a rozběhla
se na recepci.
"Kam jdete?" zeptala se mě recepční.
"Potřebuju si něco zařídit..večer odjíždím.."
"Dobře..napíšu to tady..plánovali Vám totiž odjezd na dnešek.."
"To blbě plánovali..nashle.." přikývla jsem.
Došla jsem před arenu, to už směrem ke mně šel Miro s nějákým štosem papíru v ruce a kecal s nějákým chlapem. Chvíli koukal do země, chvíli na toho chlapa a mával tím štosem, jakoby se mu snažil něco vysvětlit. Nakonec na něj s úsměvem mávl a šel zamnou.
"Ahoj.." pozdravila jsem
"Ahoj..čauu.." objal mě. "Ideme?"
"Kam?"
"No..ku mne?"
"No..tak dobře.." přikývla jsem jako by mi nic jiného nezbývalo. Nasedli jsme do Mirova auta a přes ucpanou Prahu se snažili dostat k němu domů. Nebylo by to ono, kdyby se na scéně neukázala postava paní domácí.
"Dobrý pane Šmajda..dobrý.."
"Dobrý deň.." usmál se.
"Zase sestra?"
"Dobrý den.." mávla jsem na ní. Klečela na dece a malou lopatkou upravovala parčík před bytem.
"To tu bude kráásne.." zasmál se Miro.
"No..tak..snažím se, že.." přikývla a opucovala si ruce.
"Poslyšte..včera jsem slyšela ten randál...."
"Prepačte.. "
"Já to chápu..to jenom lidi si stěžujou.." pokrčila rameny.
"Půjdeme?" skočila jsem jim do rozhovoru.
"Hej.." přikývl Miro a odemkl.
"Které že je to patro?" otočila jsem se na Mira, když jsme vešli do chodby paneláku. Jen usmál.
"BUDU TAM PRVNÍÍÍ.." zakřičela jsem a rozběhla se do schodů, Miro neváhal ani chvilinku a rozběhl se zamnou. Nakonec jsme doběhli téměř stejně. Odemkl dveře svého bytu a nechal mě vejít jako první.
"Tys něco vařil?" začmuchala jsem. Bytem se rozlínala nádherná vůně jako v pekárně.
"Nie..prečo?"
Pokrčila jsem rameny a začala si rozepínat tenký kabátek. Pověsila jsem ho na věšák a vyzula si conversky. Miro se na konci chodby otočil směrem ke mně a podíval se do země. Pomalu jsem dokráčela k němu, spojila jsem si ruce a chystala se vyslovit otázku, když v tom mě přitiskl ke zdi a začal líbat..
















nemám slov... úúúžasné.. doufám, že ho neodmítne :-)