close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Let's dance - 21. část

19. listopadu 2011 v 10:50 |  Fan fiction





Název: Let's dance - 21. část

Autor: Teriga







Když už na sobě nemám vůbec nic, uchopí mě Miro do náruče a nese ke svému lůžku. Jen, co mě na něj položí, zaklepe někdo na dveře.
" Kdo to může být?" zašeptám vyděšeně.
" Neviem. Počkaj tu." řekne Miro a já se strachem zalezu pod peřinu.
Miro si oblékne boxerky a džíny a jde otevřít dveře, za kterými stojí Adam. Jen, co ho Miro spatří, dostane takovou zlost, div ho nezabije.
" Čo je?" vyštěkne na něj.
" Nerád ruším, ale, prišiel som vám povedať, aby ste neboli príliš hluční. Pretože Marek je u seba a ako vás počuje, bude zle." varuje ho Adam.
" Vďaka a teraz padaj." doporučí mu Miro a zavře za ním dveře.
" Uff! " vylezu z pod peřiny, přesvědčená o tom, že bych se bývala pod ní udusila, kdyby se ten Mirův rozhovor protáhl.
" Už nás nikto rušiť nebude. Neboj sa." slibuje mi a dívá se přitom, jak tam ležím, kolena mírně pokrčená.
Fascinovaně pozoruji, jak si rozepíná kalhoty a stahuje boxerky a oddálím od sebe kolena. Vzruší se ještě dřív, než ke mně přilehne a naše těla se rychle spojí.
" Nejsi nějaký nedočkavý?" kousnu ho škádlivě do krku.
Miro se usměje a začne přirážet. Přitom drtí moje výkřiky a steny polibky, aby nás nikdo nemohl vyrušit z agonie slasti, kterou si vzájemně poskytujeme. Celé milování je takové uspěchané, nedočkavé. Chvíle naplnění je příliš silná. Při vyvrcholení se moje tělo prudce vzepne a poslední výkřik se mu utlumit nepodaří.
Netrvá dlouho a ozve se naléhavé klepání na dveře.
" Miro, otevři, já vím, že seš tam!" ozve se rozčilený hlas za dveřmi.
Prudce se od sebe odtrhneme.
" To je Marek. Rýchlo sa schovaj!" poradí mi Miro a ukáže na dveře koupelny.
V rychlosti na sebe navléknu kalhotky, zahalím se do jeho košile a zavřu se v koupelně.
" Moment!" zavolá Miro do chodby.
Nasouká se do boxerek, rozdrbe si vlasy a s předstíraným zíváním a ospalostí jde otevřít.
" Prečo ma budiš, keď spím?" zívne hraně.
" Prosím tě, nehraj mi tady divadlo!" sjede ho Marek.
" Aký divadlo, keď ti hovorím, že som spal?" nechápe Miro.
" Ty jsi spal? Za bílého dne?"
" No a čo?" namítne.
" A co je tohle?" ukáže Marek na rozházené oblečení na zemi.
" Pane Bože!" koušu se v koupelně nervozně do rtů.
" Chystal som sa prať." zalže Miro.
" Tak prát, jo?"
Marek začíná být podrážděný.
" A ty jako nosíš podprsenku, nebo co?"
" To ne!" zakvílím v duchu, když přes klíčovou dírku sleduji, jak Marek zvedá moji podprsenku ze země.
" To nie je moja." brání se Miro.
" Hm, a kde se tady jako vzala?"
" To neviem." odpoví Miro.
" Jo, tak ty nevíš?"
Marek práskne vztekle podprsenkou o zem a zakřičí.
" Kde je?"
" A kto?" nechápe Miro.
" Šárka."
" Prečo Šárka? Čo by tu robila?" vymlouvá se Miro, jenže naše oblečení, povalující se na zemi a rozválená postel mluví za vše. Marek se chystá nakouknout do koupelny.
" Počkaj, tam nie!" snaží se ho Miro zadržet, ale marně.
Kdybych se byla v koupelně zamkla, možná, že by se z toho mohl Miro ještě nějak vylhat. Takto si oba vykoledujeme okamžité vyloučení ze školy a Miro málem návštěvu u policie za pokus o znásilnění. Já sice řeknu, že jsem jeho přítelkyně a že jsem to chtěla, tak, že k žádnému znásilnění nedošlo, ale nijak se ho tím nezastanu. Musíme i přes to okamžitě odjet, abychom nadále nenarušovali dobrou pověst školy. Chtě, nechtě si balím tašky a přitom přemýšlím nad tím, kdo nás mohl prásknout. Nakonec mi to prozradí Adam. Byla to Marika, moje spolubydlící, která mě nesnáší a která se zřejmě rozhodla, že mi pořádně zatopí.
Ještě, než opustím Nitru, rozhodnu se jí pomstít. A Ute taky. Určitě v tom jede také. Jenže jak?
Když si v koupelně balím do kosmetické taštičky svoje serepetičky, zabloudí můj zrak k lékárničce.
" Tak se podíváme, co skrýváš za poklady." pomyslím si a pak to najdu.
Projímadlo. Stačí pár kapek, které těm dvěma nakapu do jejich lahví s pitím a sladká pomsta je na světě.
" Užijte si to!" popřeji jim v duchu a konečně opustím ten nenáviděný pokoj.
" Máš všetko?" ptá se mě Miro u auta.
" Ano. Díky, žes mi pomohl."
" Prepač." omluví se a aspoň mi pomůže s taškami do auta.
Ještě, než opustíme město, přijde k autu Adam.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám Mirův nový videoklip Loneliness?

Ano
Ne
Ještě jsem neviděl(a)...

Komentáře

1 XoXo Graphic XoXo Graphic | Web | 19. listopadu 2011 v 10:58 | Reagovat

chudáci :-D a majou po ptákách :-D

2 Miss MuciceQ Miss MuciceQ | Web | 19. listopadu 2011 v 14:58 | Reagovat

úžasné

3 Miška Miška | Web | 19. listopadu 2011 v 17:43 | Reagovat

Super :D

4 Teriga Teriga | 20. listopadu 2011 v 13:48 | Reagovat

Prý: Chystal jsem se prát:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Optimalizované pro Mozillu Firefox | Official www.mirosmajda.com | © miro-smajda-daily.blog.cz 2009-2017