
Název: Letní láska - 18. část
Autor: Vendy
Ještě leží v posteli a přemýšlí, kam tak narychlo mohl Miro jít. A co měl důležitějšího než jsem já? Ale hlavně, že mi napsal vzkaz.
Miro rychle vběhne do své chatky, popadne klíče od své audiny a utíká na parkoviště. Na parkovišti odemkne auto a jede neznámo kam. Cestou, co jede, se mu honí hlavou různé myšlenky, hlavně jedna a ta samá.
"Dneska som sa miloval so svojou kráskou. Bolo to moc krásne. Dúfam, že sa jej to taky páčilo. Ale verím, že áno. Ale prečo na to stále musím myslieť? Ale jedno viem, strašne moc ju milujem." Jede na kraj ulice, zastaví, vystoupí z auta a jde do místního květinářství.
"Dobrý deň prial by som si nejako pekne ozdobiť tamtie červené ruže." odpoví.
"Ano, a kolik jich bude?" ptá se prodavačka.
"Chcel by som asi tak dvadsať ruží." odpoví Miro. Prodavačka doozdobí puget růží a podá je Mirovi. Miro pěkně poděkuje, odejde a jede zpátky za ní. Jede krásnou přírodou. Cesta trvá asi hodinu.
Už se mi pomalu začíná po něm stýskat. Co já si bez něho počnu až odjedeme zpátky domů. Je možné, že ho už nikdy neuvidím a ztratím ho na dobro? Mezitím se vrátí Rebeka, vletí do pokoje a spatří Nikolu.
Už se mi pomalu začíná po něm stýskat. Co já si bez něho počnu až odjedeme zpátky domů. Je možné, že ho už nikdy neuvidím a ztratím ho na dobro? Mezitím se vrátí Rebeka, vletí do pokoje a spatří Nikolu.
"Co ty tu chceš?"
"Já jsem přišla za tebou, nevadí?" odpoví.
"Nevadí, jen pojď." odpoví Nikola. Rebeka si sedne vedle ní na postel a začnou si povídat o všem možném. Miro se vrátí zpátky, zaparkuje auto na parkoviště, ještě auto zamkne, vezme květiny a běží za ní na chatku. Vletí do pokoje s pugetem růží a kouká jak opařený. Jen co se vzpamatuje, dojde k ní, poklekne na kolena a odpoví.
"Tu máš ruže, sú len pre teba."
"Jé, Miro, ty jsi tak hodný a pozorný, za to ti musím dát velký polibek." Dlouze se políbí, pak se od sebe odtrhnou.
"Já vlastně zapoměla. Musím ti někoho představit. Tady je moje ségra Rebeka."
"Áno, my sa už poznáme z minulosti." odpoví.
"Co? Vy se znáte?" diví se Nikola. Rebeka sedí na posteli a jen mlčí.
"Miláčik, ja ti to potom celé poviem, odkiaľ sa poznáme. Ale teraz ti to jednoducho nepoviem, je to na dlhé rozprávanie." odpoví Miro. Rebeka se zvedne ještě se podívá na něho a na ni a odejde. Sedne si na lavičku před chatku a jen nehybně sedí, jako by ji někdo omráčil..
















ÁÁoj..Mohla bych tě prosíím poprosit.
Prosím hlasuj pro mě zde:http://fotografka-nicol.blog.cz/1110/sonc-1-kolo ??
Děkuji moc..:))*