
Název: Let's dance - 13. část
Autor: Teriga
" Promiňte, paní učitelko." dostanu ze sebe.
" To se tedy omlouváš brzy. " odpoví mi. " Mohla bys mi, laskavě vysvětlit, jak sis vůbec mohla dovolit přestat chodit do baletu, aniž by jsi mě o tom předem informovala?" táže se mě rozzlobeně.
" Říkala jsem vám přece, že pro to nemám talent a protiví se mi to."
" Ale nemůžeš se jen tak sbalit a odejít. Teď si představ, že by to tak dělal každý. Copak je baletní škola holubník?"
" To ne." odpovím a znovu sklopím oči.
" Šárko, kdyby si za mnou přišla a řekla mi, že tě přijali do taneční školy latinskoamerických tanců a že už ke mně chodit nebudeš, tak bych to brala úplně jinak. A ne, že si zdrhneš z hodiny a od té doby se už neukážeš a myslíš si, že já to nezjistím. Copak tomu říkali rodiče?"
" No...." snažím se napřed vykroutit. " Nadšení z toho nebyli, ale když jsem jim s Mirem ukázala, že se snažím, tak uznali, že mám vážně talent a změnili názor. On totiž Miro, Miro Šmajda, to je můj učitel, byl u nás s mojí sestřenicí. Před pár dny byl totiž ještě její kluk, víte?"
" Byl?" neujde jí, že mluvím v minulém čase.
" On se s ní rozešel kvůli mně, víte?" vysvětlím jí.
" Aha." řekne chápavě. " No nic, Šárko, já nemám čas tu rozebírat tvoje soukromé vztahy. Musím skočit nakoupit. Tak se měj hezky, ať se ti daří a hodně úspěchů." popřeje mi.
" Taky se mějte hezky. Na shledanou." rozloučím se s ní.
Odpoledne mi volá Romana.
" Myslím, že jsem na to asi přišla!" vychrlí na mě místo pozdravu.
" Na co jsi přišla?" nechápu.
" Přišla jsem na to, proč se se mnou Miro rozešel."
A jeje! A je to tady!
" No?" otáži se.
" No, co no. Má jinou, to je jasný!"
" Jak jsi na to přišla?" dělám blbou.
" Normálně. Tak napřed dobrý, dobrý a pak mi najednou řekne, že se mu hnusí holky, co pijí. Nikdy předtím mu to nevadilo. A to, že jsem ho nemilovala....Ani on sám mi nikdy neřekl, jestli mě miluje nebo ne. Tak, proč na mě najednou vyjel, že jsem s ním byla jenom kvůli sexu?" rozčiluje se Romana.
" Protože chtěl lásku a chození se vším, co k tomu patří." vysvětlím ji.
" Počkej, ty o tom snad něco víš? Miro ti něco říkal?" diví se.
Taková bota! Mohla jsem jí říct rovnou, že s ním chodím.
" Neměl se komu svěřit, tak to řekl mně." odpovím jí opatrně.
" A že si dělá vrbu zrovna z tebe?" nejde jí to na rozum.
" Tak má asi ke mně důvěru." odpovím.
" Jistě. Kamarád, taky rád, že? Kamarádku na lehátku, co?"
" Přeháníš! Nic jsem s ním neměla a nemám!"
" Ty třeba ne, ale jiná určitě jo! Však já si zjistím, kdo to je!" vyhrožuje Romča.
" Romano, nedělej to! Co z toho budeš mít? A vůbec: Co uděláš té holce, pokud teda nějaká je, až ji najdeš?"
" Co? Rozbiju jí hubu!" řekne Romana a já úlekem poskočím.
" No nic, musím končit. Tak ahoj." rozloučí se a ukončí hovor.
Do Mirovy taneční školy potom dojdu jako ve snu. Otevřu dveře od šatny, sednu si na lavičku a v tom mi někdo zezadu zakryje oči.
" Kto je to?" zeptá se mě známý hlas.
" Blonďáček." odpovím něžně a dám Mirovi sladkou pusu.
" Co budeme dnes tančit?" zeptám se ho.
" Za mesiac sa bude konať tanečná súťaž v tangu. tak budeme trénovať. Už som nás tam prihlásil."
" Miro, já..." chci něco namítnout, ale on mi položí prst na ústa.
" Verím, že to za mesiac určite zvládneme."
Musím se převléct do těch odvážných červených šatů, co jsem si zkoušela hned první den a Miro mě seznámí s choreografií. Sedne si na židli a já k němu přitančím a pokouším se ho svést. Odolává, ale pak mi přece jen podlehne a vstane. Tančí ke mně s kamenným výrazem a i já se na něj musím dívat vražedně. Základní taneční kroky, pohyb hlavou ze strany na stranu. To se několikrát opakuje. Pak Miro odněkud vezme růži a vloží si ji do úst. Chvíli s ní tančí a pak ji vyplivne. Růže upoutá mou pozornost. Chci ji zvednout ze země, ale Miro si mě za paži přitáhne k sobě a začne mě vášnivě líbat. Musím ho odstrčit, jak to mám napsané ve scénáři a on si naštvaně sedne zpět na židli. Následuje jedna elegantní otočka a já se mu zhroutím do náruče. Miro zaboří pohled do mého výstřihu a já se dlouze vydýchávám.
" To se tedy omlouváš brzy. " odpoví mi. " Mohla bys mi, laskavě vysvětlit, jak sis vůbec mohla dovolit přestat chodit do baletu, aniž by jsi mě o tom předem informovala?" táže se mě rozzlobeně.
" Říkala jsem vám přece, že pro to nemám talent a protiví se mi to."
" Ale nemůžeš se jen tak sbalit a odejít. Teď si představ, že by to tak dělal každý. Copak je baletní škola holubník?"
" To ne." odpovím a znovu sklopím oči.
" Šárko, kdyby si za mnou přišla a řekla mi, že tě přijali do taneční školy latinskoamerických tanců a že už ke mně chodit nebudeš, tak bych to brala úplně jinak. A ne, že si zdrhneš z hodiny a od té doby se už neukážeš a myslíš si, že já to nezjistím. Copak tomu říkali rodiče?"
" No...." snažím se napřed vykroutit. " Nadšení z toho nebyli, ale když jsem jim s Mirem ukázala, že se snažím, tak uznali, že mám vážně talent a změnili názor. On totiž Miro, Miro Šmajda, to je můj učitel, byl u nás s mojí sestřenicí. Před pár dny byl totiž ještě její kluk, víte?"
" Byl?" neujde jí, že mluvím v minulém čase.
" On se s ní rozešel kvůli mně, víte?" vysvětlím jí.
" Aha." řekne chápavě. " No nic, Šárko, já nemám čas tu rozebírat tvoje soukromé vztahy. Musím skočit nakoupit. Tak se měj hezky, ať se ti daří a hodně úspěchů." popřeje mi.
" Taky se mějte hezky. Na shledanou." rozloučím se s ní.
Odpoledne mi volá Romana.
" Myslím, že jsem na to asi přišla!" vychrlí na mě místo pozdravu.
" Na co jsi přišla?" nechápu.
" Přišla jsem na to, proč se se mnou Miro rozešel."
A jeje! A je to tady!
" No?" otáži se.
" No, co no. Má jinou, to je jasný!"
" Jak jsi na to přišla?" dělám blbou.
" Normálně. Tak napřed dobrý, dobrý a pak mi najednou řekne, že se mu hnusí holky, co pijí. Nikdy předtím mu to nevadilo. A to, že jsem ho nemilovala....Ani on sám mi nikdy neřekl, jestli mě miluje nebo ne. Tak, proč na mě najednou vyjel, že jsem s ním byla jenom kvůli sexu?" rozčiluje se Romana.
" Protože chtěl lásku a chození se vším, co k tomu patří." vysvětlím ji.
" Počkej, ty o tom snad něco víš? Miro ti něco říkal?" diví se.
Taková bota! Mohla jsem jí říct rovnou, že s ním chodím.
" Neměl se komu svěřit, tak to řekl mně." odpovím jí opatrně.
" A že si dělá vrbu zrovna z tebe?" nejde jí to na rozum.
" Tak má asi ke mně důvěru." odpovím.
" Jistě. Kamarád, taky rád, že? Kamarádku na lehátku, co?"
" Přeháníš! Nic jsem s ním neměla a nemám!"
" Ty třeba ne, ale jiná určitě jo! Však já si zjistím, kdo to je!" vyhrožuje Romča.
" Romano, nedělej to! Co z toho budeš mít? A vůbec: Co uděláš té holce, pokud teda nějaká je, až ji najdeš?"
" Co? Rozbiju jí hubu!" řekne Romana a já úlekem poskočím.
" No nic, musím končit. Tak ahoj." rozloučí se a ukončí hovor.
Do Mirovy taneční školy potom dojdu jako ve snu. Otevřu dveře od šatny, sednu si na lavičku a v tom mi někdo zezadu zakryje oči.
" Kto je to?" zeptá se mě známý hlas.
" Blonďáček." odpovím něžně a dám Mirovi sladkou pusu.
" Co budeme dnes tančit?" zeptám se ho.
" Za mesiac sa bude konať tanečná súťaž v tangu. tak budeme trénovať. Už som nás tam prihlásil."
" Miro, já..." chci něco namítnout, ale on mi položí prst na ústa.
" Verím, že to za mesiac určite zvládneme."
Musím se převléct do těch odvážných červených šatů, co jsem si zkoušela hned první den a Miro mě seznámí s choreografií. Sedne si na židli a já k němu přitančím a pokouším se ho svést. Odolává, ale pak mi přece jen podlehne a vstane. Tančí ke mně s kamenným výrazem a i já se na něj musím dívat vražedně. Základní taneční kroky, pohyb hlavou ze strany na stranu. To se několikrát opakuje. Pak Miro odněkud vezme růži a vloží si ji do úst. Chvíli s ní tančí a pak ji vyplivne. Růže upoutá mou pozornost. Chci ji zvednout ze země, ale Miro si mě za paži přitáhne k sobě a začne mě vášnivě líbat. Musím ho odstrčit, jak to mám napsané ve scénáři a on si naštvaně sedne zpět na židli. Následuje jedna elegantní otočka a já se mu zhroutím do náruče. Miro zaboří pohled do mého výstřihu a já se dlouze vydýchávám.
















úúúžasné :-)