
Název: Change style - 5. díl
Autor: Scar :)
Vraceli jsme se zpátky. Miro držel Azora... Tak dobře, tak Falca, nebo spíš jeho vodítko. Neuvěřitelné. Když jsme běželi za psem, připadala mi ta cesta docela krátká, teď už jsme šli aspoň 5 minut a nic.
"Jak dlouho ještě? Bolí mě nohy.." zaskuhrala jsem.
"Eště 4 ulice.." řekl Miro a vykračoval si hrdě dál.
"Už nemůžu.." zastěžovala jsem si. Došli jsme domů a oba jsme se rozešli svou cestou, Falco vyběhl na zahradu a já jsem se šla rozplácnout na gauč v obyváku.
"Zítra mám služební schůzku.. celý den tady nebudu..." přiběhla Karolína.
"Supeeer.." zajásala jsem.
"Ale sama tady nebudeš.. domluvila jsem ti výlet na kolech.."
"Pro bůh.. a s kým??"
"S Mirem, jeho mámou.. a bratrancem.." řekla hrdě teta.
"Nikam nepojedu..."usmála jsem se.
"Tebe se dívenko nikdo neptá.."
Vzala jsem do ruky ovladač a přepla na očko. Zrovna tam hrál nějáký Rytmus. Vůbec ho neznám, ale ta písnička stála fakt za velké.......
"Ja som fenomen.. haha...."
Dostala jsem výbuch smíchu. Bože, tenhle borec má až moc vysoké sebevědomí. Trochu mu ho musím srazit. Ale jak? Pomyslela jsem si.J en počkej, až se ze mě zase stane ta právoplatná Dominika Peak. Nejvíc to dorazil a zabil tím, jak je King of Pop. Už vůbec se mi nelíbilo, že se naváží do nějákých lidí. Ani ne za dvě minuty se vrátila Karolína. Táhla na terasu namarinádované maso. Nadechla jsem se a zazvonil zvonek.
"To budou Šmajdovi... dojdi otevřít, Nik..."
"Nik? Jsem Dominika!" zakřičela jsem a šla jsem ke dveřím.
"Zase sa stretáváme.." řekl pobaveně Miro a vešel spolu s jeho bratrancem.
"Samou radostí se z toho nestačím vzpamatovat.." řekla jsem ironicky. Yvona táhla nějáké tácy s chlebíčkama.
"Na co chlebíčky, když se griluje??"
"Vždycky se hodí něco do zubu mezi řečí, ne??" usmála se. Všichni jsme se usadili na terasu a povídali si. Miro si nenápadně sedl vedle mě.
"Čo tu robíš??" řekl šibalsky.
"Flámuju.." přikývla jsem trochu znuděně.
"Hmmm... sama? Sama??" zasmál se Miro a já později taky.
"Kdo si dá steak??" zeptala se Karolína a já, Miro a Martin, Mirův bratranec jsme zvedli ruce. Všichni jsme dostali na talíře dva kousky kuřecího grilovaného masa a s chutí se pustili do jídla.
"Karol.. ale ty.. příbory jsou nějáké tupé.." prohodila jsem mezi řečí, když jsem bojovala s krájením masa.
"Tak přitlač.." pokrčila teta rameny. Přitlačila jsem a maso se v pár sekundách válelo na zemi, přičemž svou dráhou ještě sejmulo psa přímo do hlavy.
"Neuvěřitelné.." řekl Miro česky a tajmně :D. Seděla jsem tam s nima potom asi ještě půl hodiny, potom jsem vstala a chtěla jsem jít do pokoje.
"Kam jdeš??" zeptala se Karolína.
"Je mi zima.."
"Požičiam ti moju mikinu.." řekl Miro s úsměvem a svlíkl si svou černou Adiddas mikinu.
"Díky.." usmála jsem se a mikinu jsem si půjčila. Možná to nebude takový exot jako jsem si myslela. Ještě hodinu jsme tam všichni seděli a povídali si, pak jsme grilovačku ukončili a všichni se rozešli k sobě domů. Šla jsem do svého pokoje a napsala na Facebook, že se mám v Americe výborně. Pak jsem si psala s několika fanoušky. Už jsem se nemohla dočkat, až se zase vrátím do Česka s po ruce budu mít občanku Dominiky Peak. Druhý den ráno jsem se probudila, protože mi do pokoje svítilo slunce. Sešla jsem schody a na stole se snídaní mě čekal dopis... 'Dobré ráno, Dominiko. Jak tě tak znám, nad snídaní ohrneš nos.. (ano, jelikož mi přichystala míchané vajíčka..), to je ale tvůj problém, protože kolem 10 hodiny se pro tebe staví mamka od Mira, vypadá to, že na oběd se zastaví někde v restauraci, takže na stole máš nějáké love... uvidíme se večer..". No, vypadá to jako daleko větší trapas, než jaký jsem čekala!
"Jak dlouho ještě? Bolí mě nohy.." zaskuhrala jsem.
"Eště 4 ulice.." řekl Miro a vykračoval si hrdě dál.
"Už nemůžu.." zastěžovala jsem si. Došli jsme domů a oba jsme se rozešli svou cestou, Falco vyběhl na zahradu a já jsem se šla rozplácnout na gauč v obyváku.
"Zítra mám služební schůzku.. celý den tady nebudu..." přiběhla Karolína.
"Supeeer.." zajásala jsem.
"Ale sama tady nebudeš.. domluvila jsem ti výlet na kolech.."
"Pro bůh.. a s kým??"
"S Mirem, jeho mámou.. a bratrancem.." řekla hrdě teta.
"Nikam nepojedu..."usmála jsem se.
"Tebe se dívenko nikdo neptá.."
Vzala jsem do ruky ovladač a přepla na očko. Zrovna tam hrál nějáký Rytmus. Vůbec ho neznám, ale ta písnička stála fakt za velké.......
"Ja som fenomen.. haha...."
Dostala jsem výbuch smíchu. Bože, tenhle borec má až moc vysoké sebevědomí. Trochu mu ho musím srazit. Ale jak? Pomyslela jsem si.J en počkej, až se ze mě zase stane ta právoplatná Dominika Peak. Nejvíc to dorazil a zabil tím, jak je King of Pop. Už vůbec se mi nelíbilo, že se naváží do nějákých lidí. Ani ne za dvě minuty se vrátila Karolína. Táhla na terasu namarinádované maso. Nadechla jsem se a zazvonil zvonek.
"To budou Šmajdovi... dojdi otevřít, Nik..."
"Nik? Jsem Dominika!" zakřičela jsem a šla jsem ke dveřím.
"Zase sa stretáváme.." řekl pobaveně Miro a vešel spolu s jeho bratrancem.
"Samou radostí se z toho nestačím vzpamatovat.." řekla jsem ironicky. Yvona táhla nějáké tácy s chlebíčkama.
"Na co chlebíčky, když se griluje??"
"Vždycky se hodí něco do zubu mezi řečí, ne??" usmála se. Všichni jsme se usadili na terasu a povídali si. Miro si nenápadně sedl vedle mě.
"Čo tu robíš??" řekl šibalsky.
"Flámuju.." přikývla jsem trochu znuděně.
"Hmmm... sama? Sama??" zasmál se Miro a já později taky.
"Kdo si dá steak??" zeptala se Karolína a já, Miro a Martin, Mirův bratranec jsme zvedli ruce. Všichni jsme dostali na talíře dva kousky kuřecího grilovaného masa a s chutí se pustili do jídla.
"Karol.. ale ty.. příbory jsou nějáké tupé.." prohodila jsem mezi řečí, když jsem bojovala s krájením masa.
"Tak přitlač.." pokrčila teta rameny. Přitlačila jsem a maso se v pár sekundách válelo na zemi, přičemž svou dráhou ještě sejmulo psa přímo do hlavy.
"Neuvěřitelné.." řekl Miro česky a tajmně :D. Seděla jsem tam s nima potom asi ještě půl hodiny, potom jsem vstala a chtěla jsem jít do pokoje.
"Kam jdeš??" zeptala se Karolína.
"Je mi zima.."
"Požičiam ti moju mikinu.." řekl Miro s úsměvem a svlíkl si svou černou Adiddas mikinu.
"Díky.." usmála jsem se a mikinu jsem si půjčila. Možná to nebude takový exot jako jsem si myslela. Ještě hodinu jsme tam všichni seděli a povídali si, pak jsme grilovačku ukončili a všichni se rozešli k sobě domů. Šla jsem do svého pokoje a napsala na Facebook, že se mám v Americe výborně. Pak jsem si psala s několika fanoušky. Už jsem se nemohla dočkat, až se zase vrátím do Česka s po ruce budu mít občanku Dominiky Peak. Druhý den ráno jsem se probudila, protože mi do pokoje svítilo slunce. Sešla jsem schody a na stole se snídaní mě čekal dopis... 'Dobré ráno, Dominiko. Jak tě tak znám, nad snídaní ohrneš nos.. (ano, jelikož mi přichystala míchané vajíčka..), to je ale tvůj problém, protože kolem 10 hodiny se pro tebe staví mamka od Mira, vypadá to, že na oběd se zastaví někde v restauraci, takže na stole máš nějáké love... uvidíme se večer..". No, vypadá to jako daleko větší trapas, než jaký jsem čekala!
















WWaau krasny blog je mi to trapne sa ta pitat ale neurobila by si mi deisng z Dulce Mariou?