
Název: Let's dance - 2. část
Autor: Teriga
" Ty, co si to vůbec dovoluješ?" sjedu ho, jen, co se mi povede ho od sebe odstrčit.
" No čo?" opáčí ten drzoun nevzrušeně.
Zaujmu bojový postoj, abych mu ukázala, zač je toho loket.
" Tak poslouchej, blonďáku...."
" Miro." skočí mi do řeči a usměje se, čímž mě namíchne ještě víc.
" Mně je úplně jedno, jestli jsi Miro, nebo kdo jsi. Já se sem přišla naučit tancovat a ne tu s tebou absolvovat nějaké lekce svádění. Je ti to jasný? Takže, já jsem tvoje žákyně a ty mě naučíš tancovat! A tečka!"
" A kto hovorí, že ťa chcem učiť tancovať?" zeptá se mě Miro s naprostým klidem.
" Tak si trhni!" zasyčím na něj a chci odtud co nejrychleji zmizet.
Miro mě však chytí za zápěstí a zadívá se mi upřeně do očí. Chvíli se tak navzájem měříme, kdo z koho.
" Pusť mě!" zakřičím na něj.
" Zase kričíš." povzdechne si . " Začína to byť vážne otravný. Bolo by fajn, keby si sa konečne začala správať ako dáma."
Miro byl ze svých hodin zvyklý na ledacos. Ale na nějakého rozmazleného, šestnáctiletého spratka nebyl zvědavý ani trochu. Měl však pro tyhle lidi své, zvláštní metody a hodlal je použít. I v případě Šárky.
" Pusť mě!" řekla jsem už mírněji, protože mě začínalo rozčilovat, že mě tady diriguje, jako malou holku.
" Pustím ťa, ale zároveň ti aj niečo vysvetlím." dohodl se se mnou.
" Co mi vysvětlíš? Proč si mě líbal?"
" Taky." přikývne a pustí moji ruku.
" Poslouchám tě." pobídnu ho.
Miro začne chodit kolem mě, neujde mi, že mě přitom sjíždí pohledem od hlavy až k patě a vysvětluje.
" Rumba, to je tanec, ktorý dievča tancuje na špičkách, je nežná, romantická, zamilovaná, na prvý pohľad pôsobí, ako keby sa chcela vzniesť. Ako, keby sa jej chcelo lietať. Je šťastná, ide na nej na prvý pohľad poznať zamilovanosť, túžba, erotika, zmyselnosť.Tie možno na špičkách tancovať vieš, čo som spozoroval, ale si tvrdá. Pocit zamilovanosti, čistotu a nehu, tú by som u teba hľadal márne. A prečo, že som ťa vlastne pobozkal? Pretože z každého dievčaťa, keď tancujú rumbu, musí sálať teplo. Ty? Ty si chladná, ako cencúľ. Preto som ťa musel pobozkať, aby si roztopil." ukončí vysvětlování a já se opět naježím.
" Cože? Já, že jsem chladná jako rampouch?"
" Vidíš? Zase kričíš. Pozerám, že ťa asi budem musieť skrotiť, zlá žena."
" Tak to se opovaž!" varuji ho.
Než se však naději, Miro si mě hodí přes rameno, jako pytel s moukou a nese mě neznámo kam.
" Co to děláš?" vřeštím jako pavián. " Okamžitě mě sundej! A hned!" běsním a bouchám mu přitom pěstmi do zad.
" Jéj, thajská masáž, to si nechám páčiť." baví se ten bídák.
" Já ti dám thajská masáž, až ti bude špatně!" vyhrožuji mu. " Sundej mě na zem a hned!"
" Chceš, aby som ťa pustil na zem? Dobre, ako si praješ. " řekne Miro a já v ten moment nevím, proč mě pokládá na kachličky ve sprchách.
Než mi to dojde, je pozdě. Miro na mě pustí proud příšerně ledové vody, rychle uteče a zavře za sebou dveře, to aby si snad někdo, kdo by jsem přišel nemyslel, že tu snad zabíjí prase. Můj křik je totiž příšerný. Když se mi konečně podaří vyškrábat se na nohy a se cvakajícími zuby zavřít sprchu, zjistím, že mám úplně všechno promočené. Oblečení, vlasy, boty, prostě všechno. Promrzlá jsem na kost a nemyslím v tu chvíli na nic jiného, než na pomstu a v čem asi tak teď půjdu domů.
" Jen počkej, blonďáku, tohle si vypiješ!" zuřím v duchu a tak, jak jsem, nakráčím rovnou do sálu, kde ten ničema leží na žíněnce s rukama za hlavou. Když zaslechne, jak se k němu, bosá přibližuji, s naprostým klidem mi řekne.
" Nekvapkej mi na podlahu, prosím. Ďakujem." A zavře blaženě oči.
Čímž mě naštve tak, že popadnu svoje skrz na skrz promočené tenisky a hodím mu je k nohám.
" No čo?" opáčí ten drzoun nevzrušeně.
Zaujmu bojový postoj, abych mu ukázala, zač je toho loket.
" Tak poslouchej, blonďáku...."
" Miro." skočí mi do řeči a usměje se, čímž mě namíchne ještě víc.
" Mně je úplně jedno, jestli jsi Miro, nebo kdo jsi. Já se sem přišla naučit tancovat a ne tu s tebou absolvovat nějaké lekce svádění. Je ti to jasný? Takže, já jsem tvoje žákyně a ty mě naučíš tancovat! A tečka!"
" A kto hovorí, že ťa chcem učiť tancovať?" zeptá se mě Miro s naprostým klidem.
" Tak si trhni!" zasyčím na něj a chci odtud co nejrychleji zmizet.
Miro mě však chytí za zápěstí a zadívá se mi upřeně do očí. Chvíli se tak navzájem měříme, kdo z koho.
" Pusť mě!" zakřičím na něj.
" Zase kričíš." povzdechne si . " Začína to byť vážne otravný. Bolo by fajn, keby si sa konečne začala správať ako dáma."
Miro byl ze svých hodin zvyklý na ledacos. Ale na nějakého rozmazleného, šestnáctiletého spratka nebyl zvědavý ani trochu. Měl však pro tyhle lidi své, zvláštní metody a hodlal je použít. I v případě Šárky.
" Pusť mě!" řekla jsem už mírněji, protože mě začínalo rozčilovat, že mě tady diriguje, jako malou holku.
" Pustím ťa, ale zároveň ti aj niečo vysvetlím." dohodl se se mnou.
" Co mi vysvětlíš? Proč si mě líbal?"
" Taky." přikývne a pustí moji ruku.
" Poslouchám tě." pobídnu ho.
Miro začne chodit kolem mě, neujde mi, že mě přitom sjíždí pohledem od hlavy až k patě a vysvětluje.
" Rumba, to je tanec, ktorý dievča tancuje na špičkách, je nežná, romantická, zamilovaná, na prvý pohľad pôsobí, ako keby sa chcela vzniesť. Ako, keby sa jej chcelo lietať. Je šťastná, ide na nej na prvý pohľad poznať zamilovanosť, túžba, erotika, zmyselnosť.Tie možno na špičkách tancovať vieš, čo som spozoroval, ale si tvrdá. Pocit zamilovanosti, čistotu a nehu, tú by som u teba hľadal márne. A prečo, že som ťa vlastne pobozkal? Pretože z každého dievčaťa, keď tancujú rumbu, musí sálať teplo. Ty? Ty si chladná, ako cencúľ. Preto som ťa musel pobozkať, aby si roztopil." ukončí vysvětlování a já se opět naježím.
" Cože? Já, že jsem chladná jako rampouch?"
" Vidíš? Zase kričíš. Pozerám, že ťa asi budem musieť skrotiť, zlá žena."
" Tak to se opovaž!" varuji ho.
Než se však naději, Miro si mě hodí přes rameno, jako pytel s moukou a nese mě neznámo kam.
" Co to děláš?" vřeštím jako pavián. " Okamžitě mě sundej! A hned!" běsním a bouchám mu přitom pěstmi do zad.
" Jéj, thajská masáž, to si nechám páčiť." baví se ten bídák.
" Já ti dám thajská masáž, až ti bude špatně!" vyhrožuji mu. " Sundej mě na zem a hned!"
" Chceš, aby som ťa pustil na zem? Dobre, ako si praješ. " řekne Miro a já v ten moment nevím, proč mě pokládá na kachličky ve sprchách.
Než mi to dojde, je pozdě. Miro na mě pustí proud příšerně ledové vody, rychle uteče a zavře za sebou dveře, to aby si snad někdo, kdo by jsem přišel nemyslel, že tu snad zabíjí prase. Můj křik je totiž příšerný. Když se mi konečně podaří vyškrábat se na nohy a se cvakajícími zuby zavřít sprchu, zjistím, že mám úplně všechno promočené. Oblečení, vlasy, boty, prostě všechno. Promrzlá jsem na kost a nemyslím v tu chvíli na nic jiného, než na pomstu a v čem asi tak teď půjdu domů.
" Jen počkej, blonďáku, tohle si vypiješ!" zuřím v duchu a tak, jak jsem, nakráčím rovnou do sálu, kde ten ničema leží na žíněnce s rukama za hlavou. Když zaslechne, jak se k němu, bosá přibližuji, s naprostým klidem mi řekne.
" Nekvapkej mi na podlahu, prosím. Ďakujem." A zavře blaženě oči.
Čímž mě naštve tak, že popadnu svoje skrz na skrz promočené tenisky a hodím mu je k nohám.
















Je to užasne aj zabavne :D
tešiiim sa na pokračovanie :)