
Název: Dvě jsou někdy příliš - 11. část - Poprvé
Autor: Teriga
Už je to pár dní, které trávím s Mirem na koňském farmě, o které jsme spolu mluvili. Miro usoudil, že nutně potřebuji změnit prostředí a přijít na jiné myšlenky, což mi zde opravdu moc pomohlo. Tetu jsem o tom informovala po telefonu. Skoro denně si spolu telefonujeme. Tajně, aby Miro nedopatřením na něco nepřišel.
Teta se mi svěřila, že má velké starosti a že je teď sama. Nicoletta utekla s Jirkou neznámo kam a ona společně se sociální pracovnicí řeší předání sestry do matčiny péče, což nebude jen tak snadné. Hlavně proto, že je Letty kdoví kde, a tím pádem všechno sabotuje. Protože se neví, kde je a kdy se vrátí, uvažovala jsem o návratu, ale sama teta i s Mirem mě od něj zrazovali. Prý je to příliš nebezpečné. Vzpomněla jsem si na malou Mišku, Mirovu nevlastní sestřičku a na to, že jsem jí slíbila domeček pro panenky. Na jeho hledání však není čas. Nyní mě zaměstnávají právě koně.
Když jsme dorazili na farmu, zaujalo mě nejvíce prostředí a nádherná krajina, ve které jsme se nacházeli. Zjistila jsem, že jsem jízdu na koni nezapomněla a ještě ten den jsme jezdili. Večer Miro navrhl:
" Poď sa so mnou pozrieť na západ slnka."
Tak jsme vylezli na kopec, odkud se dal západ slunce nádherně pozorovat a ráno se dal odtud naopak krásně pozorovat východ slunce. Poté následovala snídaně do postele, kterou mi Miro připravil, a tak tomu bylo dalších dní.
Jedno odpoledne Miro osedlá koně, pomůže mi do sedla a sám si sedne na svého koně. Protože jsem se ukázala, jako velmi zkušená jezdkyně a Miro, jako velmi zkušený jezdec, vyjedeme si do terénu. Zastavíme se až u lesního jezera.
" Nepôjdeme sa vykúpať?" zeptá se Miro a sleze z koně.
" Teď ke konci května? Blázníš?" otřesu se zimou.
" Máš pravdu, voda bude určite ľadová. Vykúpeme sa pekne doma v teplej vode." plánuje si.
" Ale každý sám." usměji se na něj.
" Ale..." namítne něco, ale to už se vyhoupnu na koně a ujíždím mu. Ve stáji z něj rychle seskočím a chci se schovat za roh, abych mohla na Mira bafnout. Plán by se býval zdařil, kdybych přitom nespadla do hnoje. Miro se míní potrhat smíchy, jak se tam tak válím, takže se honem zvedám a jdu na pokoj a hned do sprchy. Když jsem svlečená, pustím na sebe vodu a vklouznu do sprchového koutu. Najednou spatřím Mira, který se svléká a jde ke mně. Nezvládnu napětí, otočím se k němu zády. Mirovi to ale vůbec nevadí. Položí mi ruce na ramena a odtud sjede po lopatkách, žebrech a zadečku, až se zastaví na mém podbřišku. Zatím, co mě dráždí a laská, slíbává z mého krku kapičky vody. Polohlasně u toho sténám. Miro si mně otočí k sobě. Hypnotizovaná jeho očima nechám jeho jazyk vklouznout do mých úst, čímž ve mně vybudí každičký nerv a navádí ho tak ke společným hrám.
Poté mně přenese k naší manželské posteli, kde mě postaví na zem. Líbáme se stále vášnivěji, Mirovo vzrušení roste a já neodolám, abych ho tam nehladila. Škádlivě mě kousne do ouška a poprosí:
"Zamkni, miláčik."
Pro jistotu otočím klíčkem v zámku a pak je to Miro, kdo se chopí iniciativy. Vůbec to nebolelo, když do mně konečně pronikl a protože jsem byla celou dobu šíleně vzrušená, podařilo se mu to bez sebemenších potíží hned napoprvé.
" Páčilo sa ti to?" zeptá se mě.
" Moc. A tobě?"
Aby mi dokázal, jak moc, znovu mě políbí. Jsem ráda, že naše poprvé dopadlo tak, jak jsem si představovala.
Teta se mi svěřila, že má velké starosti a že je teď sama. Nicoletta utekla s Jirkou neznámo kam a ona společně se sociální pracovnicí řeší předání sestry do matčiny péče, což nebude jen tak snadné. Hlavně proto, že je Letty kdoví kde, a tím pádem všechno sabotuje. Protože se neví, kde je a kdy se vrátí, uvažovala jsem o návratu, ale sama teta i s Mirem mě od něj zrazovali. Prý je to příliš nebezpečné. Vzpomněla jsem si na malou Mišku, Mirovu nevlastní sestřičku a na to, že jsem jí slíbila domeček pro panenky. Na jeho hledání však není čas. Nyní mě zaměstnávají právě koně.
Když jsme dorazili na farmu, zaujalo mě nejvíce prostředí a nádherná krajina, ve které jsme se nacházeli. Zjistila jsem, že jsem jízdu na koni nezapomněla a ještě ten den jsme jezdili. Večer Miro navrhl:
" Poď sa so mnou pozrieť na západ slnka."
Tak jsme vylezli na kopec, odkud se dal západ slunce nádherně pozorovat a ráno se dal odtud naopak krásně pozorovat východ slunce. Poté následovala snídaně do postele, kterou mi Miro připravil, a tak tomu bylo dalších dní.
Jedno odpoledne Miro osedlá koně, pomůže mi do sedla a sám si sedne na svého koně. Protože jsem se ukázala, jako velmi zkušená jezdkyně a Miro, jako velmi zkušený jezdec, vyjedeme si do terénu. Zastavíme se až u lesního jezera.
" Nepôjdeme sa vykúpať?" zeptá se Miro a sleze z koně.
" Teď ke konci května? Blázníš?" otřesu se zimou.
" Máš pravdu, voda bude určite ľadová. Vykúpeme sa pekne doma v teplej vode." plánuje si.
" Ale každý sám." usměji se na něj.
" Ale..." namítne něco, ale to už se vyhoupnu na koně a ujíždím mu. Ve stáji z něj rychle seskočím a chci se schovat za roh, abych mohla na Mira bafnout. Plán by se býval zdařil, kdybych přitom nespadla do hnoje. Miro se míní potrhat smíchy, jak se tam tak válím, takže se honem zvedám a jdu na pokoj a hned do sprchy. Když jsem svlečená, pustím na sebe vodu a vklouznu do sprchového koutu. Najednou spatřím Mira, který se svléká a jde ke mně. Nezvládnu napětí, otočím se k němu zády. Mirovi to ale vůbec nevadí. Položí mi ruce na ramena a odtud sjede po lopatkách, žebrech a zadečku, až se zastaví na mém podbřišku. Zatím, co mě dráždí a laská, slíbává z mého krku kapičky vody. Polohlasně u toho sténám. Miro si mně otočí k sobě. Hypnotizovaná jeho očima nechám jeho jazyk vklouznout do mých úst, čímž ve mně vybudí každičký nerv a navádí ho tak ke společným hrám.
Poté mně přenese k naší manželské posteli, kde mě postaví na zem. Líbáme se stále vášnivěji, Mirovo vzrušení roste a já neodolám, abych ho tam nehladila. Škádlivě mě kousne do ouška a poprosí:
"Zamkni, miláčik."
Pro jistotu otočím klíčkem v zámku a pak je to Miro, kdo se chopí iniciativy. Vůbec to nebolelo, když do mně konečně pronikl a protože jsem byla celou dobu šíleně vzrušená, podařilo se mu to bez sebemenších potíží hned napoprvé.
" Páčilo sa ti to?" zeptá se mě.
" Moc. A tobě?"
Aby mi dokázal, jak moc, znovu mě políbí. Jsem ráda, že naše poprvé dopadlo tak, jak jsem si představovala.
















Jéé, to bylo skvělé! :-)