
Název: Protiklady se přitahují - 6. část
Autor: Romancice33
Ráno jsem se probudila velmi odpočatá a rozhlédla jsem se po místnosti.
"Miro?! Co tady děláš?!''
Miro seděl u mě na posteli.
"To nič, kľud. Roman mi povedal nech ťa prebudím.''
"Aha a proč nepřišel sám? A navíc si nevzpomínám, že bys mě budil.''
Usmál se. "Roman pripravuje raňajky a nezobudil som ťa, lebo si vyzerala tak sladko, že by bol hriech ťa zobudiť,'' znovu se usmál a hladil mě svou jemnou rukou po tváři. Lehce jsem mu ji odstrčila.
"Promiň, ale to nejde.''
"Prečo?''
"Já se nechci zase hádat... stačilo mi to jednou.''
"Ja sa tiež nechcem hádať. Len chcem vedieť prečo.''
"Protože s frajerama nechodim. Nechci chodit s někým, koho zajímá jenom zevnějšek nebo aby byl in.... prostě nechci!'' začala jsem se zase rozčilovat.
"Ale ja taký nie som! Koľkokrát ti to ešte budem musieť povedať.''
"Ale jsi!'' stála jsem si na svém.
"Nie som!'' zvyšovali jsme hlasy.
"Ale jsi a vždycky budeš! Jsem si jistá, že ty takový budeš navž...'' nestačila jsem dopovědět větu, protože mě začal líbat. Byl tak jemný a něžný. Co to plácám?! Poté se odemně odtrhne.
"Prepáč, ale na scény nie som zvedavý. Zvlášť, keď to nie je pravda a okrem bozku ma na tvoje táraniu nič nenapadlo.'' "Učíš se rychle.'' vypadlo ze mě a rozesmáli jsme se.
"Ech, echm!'' Roman stál mezi dveřmi mého pokoje.
"Jak dlouho už tam stojíš?'' zeptala jsem se dost nejistě.
"Počul som krik, tak som išiel hore a videl vás, ako sa hádáte. Chtěl som zasiahnuť lenže potom ti Miro dal bozk. Takže toto sa včera odohralo, keď ste išli domov.'' uculil se.
"Jo, ale obráceně.'' řekla jsem a stále se dívala na Mirovy oči, ve kterých jsem se ztrácela. Na co to zase sakra myslím?!
"Už je hotová raňajka, tak sa segra obleč a príď za nami dole,'' řekl Roman a Miro s ním šel dolů. Oblékla jsem se, namalovala, rozčesala si své dlouhé vlasy a šla za nima dolů.Společně jsme se nasnídali a vyrazili jsme do zkušebny.
















Je to úžasné :-D jsem zvědavá, co s nima bude dál...