
Název: Protiklady se přitahují - 3. část
Autor: Romancice33
Ráno jsem se probudila a užívala si té krásné pohody všude kolem. Pohodlná vyhřátá postel, zpěv ptáků venku před oknem, klučičí hlasy dole v kuchyni, slunce zářilo..... .Počkat! Klučičí hlasy?! Podívám se na budík a zjištuju, že je 10 hodin! To jsem spala tak dlouho? No nic.... Začala jsem ve skříni šmátrat něco na sebe. Vzala jsem si riflovou sukni a černé tílko. Poté jsem šla do koupelny, kde jsem provedla ranní hygienu. Namalovala jsem se a své skoro po pás douhé hnědé vlasy jsem nakulmovala. Poté seběhnu schody dolů a jdu po dvou klučičích hlasech. Poznala jsem Romanův, ale ten druhý neznám. Jdu do obýváku.
"Ahoj Romane. Proč jsi mě nevzbudil?'' Neznámý se na mě podíval a usmál se. No to snad ne! Další napomádovaný frajírek co ze sebe dělá něco extra! Sice mu ty blond vlasy sluší, ale jakmile bych se k němu přiblížila, tak se mě bude štítit jako nějakého chlupatého sklípkana nebo tarantule! Roman na mě koukne.
"Ahoj Romane. Proč jsi mě nevzbudil?'' Neznámý se na mě podíval a usmál se. No to snad ne! Další napomádovaný frajírek co ze sebe dělá něco extra! Sice mu ty blond vlasy sluší, ale jakmile bych se k němu přiblížila, tak se mě bude štítit jako nějakého chlupatého sklípkana nebo tarantule! Roman na mě koukne.
"Prepáč, lenže ty si spinkala tak sladko, že by mi bolo ľúto ťa prebudiť.'' Usmál se.
Poté spustil neznámý: "Roman, to som nevedel, že máš takú krásnu priateľku.''
Po této větě jsem se s Romanem strašně začala smát. "Já nejsem Romanova přítelkyně. Ještě to tak!''
"Héééj!'' ozval se Roman.
"No co... bohatě mi stačí, že jsi můj bratr.''
"Brat?'' zeptal se neznámý dost vyjeveně.
"Jo, já jsem Romanova nevlastní sestra.''
"Aha. A ako sa vlastne voláš? Ja som Miro.'' natáhl ke mě ruku a s nechutí jsem mu ji podala.
"Já jsem Radana.''
"Pekné meno,'' zazubil se.
"Dík, takže ty jsi ten zpěvák z Rosemaid?''
"Jo, to som já. To mi pripomína, že už musíme ísť na skúšku.''
"Ok, idem. Ségra poď taky.''
"Mám jít taky?''
"Jo, poď tiež,'' řekl Miro a opět se usmál. Vzala jsem si ještě rychle jablko a vyrazili jsme. Miro se mě v autě pořád na něco ptal a mě už to začínalo lézt na nervy!
"Máš nejakého priateľa?''
"Ne, nemám.''
"A...,'' skočila jsem mu do řeči, "Prosím, už žádné otázky. Připadám si jak na výslechu!''
"Jo jasne, prepáč. Neuvědomil som si to.'' Jeho omluva mě dost zaskočila. Je to totiž první frajírek co se dokázal omluvit! Většina by totiž nevydala ani hlásku. Poté bylo naprosté ticho. Jen Roman vždy sem tam něco s Mirem řekl. Když jsme dorazili do zkušebny, tak Miro jenom zařval na ostatní: "Chlapci, poďte sem!'' Kluci přišli a nejdřív se koukli samozřejmě na mě. Vypadali celkem fajn .Ne jako ''pan dokonalý''. Poté se Roman ujal slova.
"Takže chlapci, toto je moja nevlastná sestra Radana. Radano, toto je Miro, Tamás a Jaro,'' přitom na ně ukazoval.
"2x Miro jo?'' Roman mi hned odpověděl: "Jo. Rozeznávej si je jak chceš.''
"Jak chci jo? Tak v tom případě Mirovi Š. budu říkat bloncko!''
V té chvíli nás popadl totální výtlem a bloncka souhlasila. Poté kluci začali hrát a ještě jsme si povídali. Hrajou fakt skvěle, což jsem nečekala.
"Hrajete opravdu senzačně.''
"Sme radi, že sa ti to páčilo,'' usmál se bloncka. Tak ted mě zaskočil totálně. Omlouvá se a není sobec! Třeba to nebude takový frajer, jak se na první pohled zdá.
















hezký blog, úžasná návštěvnost. Jak to děláš?