
Písničky o lásce i ztracených lidech, rock, melodie. I to nabízí CD Čo sa týka lásky, první deska Mira Šmajdy - "toho druhého" z reality show Česko-Slovenská SuperStar.
Přiznejte se - komu jste ve finále 1. reality show Česko -Slovenská SuperStar drželi palce?! Byl to swingový showman v saku Martin Chodůr, mladík který si písničkami i jazzovým cítěním suverénně vydobyl srovnání s britským Tomem Jonesem?
Nebo jste fandili a posílali SMS Miroslavovi "Miro" Šmajdovi (22), který skončil druhý? Jehož písničky měly rockový drive, ale člověk se nemohl při jeho vystoupení zbavit dojmu, že přeci jen více staví na image. Na snímcích s rozhalenkou, hubený, s hřívou světlých vlasů, ne nepodobný Nagyovi či Ďurindovi (Tublatanka) z poloviny 80. let minulého století...
Výjimečnější byl jistě Martin Chodůr. Proto vyhrál a vydal CD už zjara. Nepřekvapí, že "rocker" Šmajda natočil album "Čo sa týka lásky" se svou skupinou Rosemaid.
Překvapením ale může být pražský zvukař a hudebník Milan Cimfe jako kytarista Rosemaid. Možná právě on má podíl na tom, že řada skladeb z CD zní svěže rockově. Že nahrávka je slušná na naše poměry - a na debutanta z "provařené" soutěže.
Až na dvě výjimky je Miro Šmajda autorem hudby desky. Ke dvěma skladbám hudbu psala kapela Rosemaid, texty jsou Šmajdovy všechny.
Na balady ho užije: vedle důraznějších úvodních Kvapek, písně titulní i posmutnělému naléhavém protestu Vraždy je tu i výrazná, závěrečná (anglicky zpívaná) Last Forever. S trochou nadsázky by mohla být na deskách kapel Bon Jovi či Aerosmith.
Překvapením CD ovšem je - alespoň pro mne - text "Vraždy", nekompromisně i trošku naivně hájící práva zvířat. Věřím, že zpívá-li o pokusech na nich, myslí to vážně. Že nenosí kožené kalhoty či boty, protože i kvůli nim musí zvířata umírat. A jestli pak také nejí maso...?
Je jasné, že Šmajdovy fanynky budou žárlit na mladou pohlednou herečku Radku Pavlovčinovou, s níž se nechal Miro nahý fotit na obal své desky. Tedy - na zadní straně obalu CD je "z nich" více - na přední straně ale grafik pod písmeny "schoval co se dalo". Nezbude tedy než pátrat na internetu, zda přeci jen nějaké "lepší" snímky z focení "neunikly".
Je fajn, že tu není žádná přiznaná píseň převzatá. Zmínil-li jsem ale Tublatanku či Petera Nagye, právě k jejich zvuku a melodiím má pár skladeb z desky blízko.
Snad je to výrazem, barvou hlasu, asi stylizací... a třeba je to "jen" v něm. Ještě pryč s textovými klišé - a budoucnost může být Mirova.
Nebo jste fandili a posílali SMS Miroslavovi "Miro" Šmajdovi (22), který skončil druhý? Jehož písničky měly rockový drive, ale člověk se nemohl při jeho vystoupení zbavit dojmu, že přeci jen více staví na image. Na snímcích s rozhalenkou, hubený, s hřívou světlých vlasů, ne nepodobný Nagyovi či Ďurindovi (Tublatanka) z poloviny 80. let minulého století...
Výjimečnější byl jistě Martin Chodůr. Proto vyhrál a vydal CD už zjara. Nepřekvapí, že "rocker" Šmajda natočil album "Čo sa týka lásky" se svou skupinou Rosemaid.
Překvapením ale může být pražský zvukař a hudebník Milan Cimfe jako kytarista Rosemaid. Možná právě on má podíl na tom, že řada skladeb z CD zní svěže rockově. Že nahrávka je slušná na naše poměry - a na debutanta z "provařené" soutěže.
Až na dvě výjimky je Miro Šmajda autorem hudby desky. Ke dvěma skladbám hudbu psala kapela Rosemaid, texty jsou Šmajdovy všechny.
Na balady ho užije: vedle důraznějších úvodních Kvapek, písně titulní i posmutnělému naléhavém protestu Vraždy je tu i výrazná, závěrečná (anglicky zpívaná) Last Forever. S trochou nadsázky by mohla být na deskách kapel Bon Jovi či Aerosmith.
Překvapením CD ovšem je - alespoň pro mne - text "Vraždy", nekompromisně i trošku naivně hájící práva zvířat. Věřím, že zpívá-li o pokusech na nich, myslí to vážně. Že nenosí kožené kalhoty či boty, protože i kvůli nim musí zvířata umírat. A jestli pak také nejí maso...?
Je jasné, že Šmajdovy fanynky budou žárlit na mladou pohlednou herečku Radku Pavlovčinovou, s níž se nechal Miro nahý fotit na obal své desky. Tedy - na zadní straně obalu CD je "z nich" více - na přední straně ale grafik pod písmeny "schoval co se dalo". Nezbude tedy než pátrat na internetu, zda přeci jen nějaké "lepší" snímky z focení "neunikly".
Je fajn, že tu není žádná přiznaná píseň převzatá. Zmínil-li jsem ale Tublatanku či Petera Nagye, právě k jejich zvuku a melodiím má pár skladeb z desky blízko.
Snad je to výrazem, barvou hlasu, asi stylizací... a třeba je to "jen" v něm. Ještě pryč s textovými klišé - a budoucnost může být Mirova.
zdroj: severočeské regionální deníky
(mirosmajda.wgz.cz)
















Já si snad to jeho CD koupím..!! :D