
Miro Šmajda, rodák z Košic, dnes žije a tvoří především v Praze.
Co se po skončení soutěže Česko-Slovenská Superstar loni v prosinci ve vašem životě změnilo?
- Když jsem byl v Superstar, myslel jsem si, že největší zabíračka bude tam. Povinnosti, nedostatek spánku, časová tíseň, být dispozici k médiím. To jsem si ale myslel špatně. Podstatně náročnější to je až poté, Superstar byly jen příjemné prázdniny u babičky a dědečka.
Najednou jsem byl totiž na všechno sám. Přestal se o mě starat profesionální tým, média se ke mně chovala podle skutečného zájmu a ukázalo se, že se prosadí jen člověk, který to s hudbou a fungováním v byznysu myslí vážně a seriózně. Je třeba se rvát.
Jak?
- Já to s hudbou myslím vážně a chtěl bych se prosadit. Chovám se ale přirozeně. Jsem exhibicionista, rád chodím na párty, rád se bavím s lidmi, rád s nimi diskutuju o všem možném. Po skončení soutěže jsem začal hrát a připravovat album. Potom přišla nabídja zúčastnit se Slovenské Let´s Dance, kterou jsem přijal a vše ostatní odložil. Proto album vychází až teď.
POKRAČOVÁNÍ ROZHOVORU V CELÉM ČLÁNKU
Jste tedy dost zaneprázdněn a asi máte i méně času na své nejbližší.
- To považuju za nejhorší věc, která se mi stala. Po skončení Superstar jsem se dostal do úplně jiného prostředí, odkud rodině a přátelům věnuju podstatně méně času, než předtím. Dávají mi najevo, že jim chybím. Mrzí mě to. Budu se to snažit napravit.
To bude složité. Pocházíte z Košic, ale žijete teď především v Praze...
- Košice budou vždy mým domovem, to je srdeční záležitost. V současné době je ale přesnější říct, že nebydlím nikde. Když po vystoupení řeknu, že jdu domů, můžu jít do hotelu, podnájmu, svého bytu nebo přespat u někoho. V Praze jsem ale strašně rád, jsem tam nejvíc. Zamiloval jsem si ji, už když jsem tam byl poprvé.
Odrazily se změny ve vašem životě i v textech na vašem prvním albu?
- Určitě. Já si po soutěži v mnoha ohledech uvědomil skutečný stav věcí. Pochopil jsem, že svět není takový, jaký jsem si vysnil. Některé věci jsem začal brát vážně a snažím se k nim i reálně vyjadřovat. Stal jsem se například mnohem opatrnější, dávám si velký pozor na lidi.
Myslím si, že jsem dobrosrdečný člověk. Pro mnohé lidi jsem ale tím pádem dost naivní, tím spíš, když k nim přistupuju s důvěrou. Čekám totéž i od nich, ale mnohokrát jsem se už zklamal. I to je v mých textech. Je tam taky můj názor. Co na srdci, to na jazyku.
Jaký text z alba je pro vás nejzásadnější?
- Nejvíc asi Vraždy. Psal jsem ho jako se silným vztahem k přírodě a hodnotám, které si nelze koupit. Na přírodu se dnes bere ohled velmi málo a já si myslím, že je třeba o tom mluvit. V mnoha písních zpívám o lásce. I Vraždy jsou pro mě písničkou o lásce, byť je takzvaně zelená.
Jaká je vaše představa rockera v roce 2010?
- Můj osobní ideál? Určitě pořád platí slogan "sex, drogy, rock 'n' roll". Když mám chuť na alkohol, dám si ho, když mám chuť na sex, dopřeju si ho, a když mám chuť na dobrý rock 'n' roll, tak si ho třeba i zahraju. Pokud bychom se měli bavit o dobrém a drahém voze, jsem pro a narovinu říkám, že ho musím mít. Měsíčně najezdím spoustu kilometrů a k tomu potřebuju rychlé, bezpečné a dostatečně velké auto. Takové je ale drahé. Je to samozřejmě i otázka image. V čem se cítím dobře, to je pro mě image.
Tradicionalista
Slovenský vokalista Miro Šmajda je na svém prvním albu tradicionalistou.
Vychází ze slovenského rockové mainstreamu, který byl silný zejména na konci osmdesátých let minulého století, kdy si o pozornost říkaly kapely Team, Tublatanka a další.
Šmajdovo album má sice přirozeně modernější zvuk, stavba a nálada písní je tu nicméně viděna optikou let minulých.
Více dravosti se dostalo snad jen k písničce Last Forever, poslední a jediné anglicky zpívané na desce. Možná je to právě jazyk (byť Šmajda zpívá v písni Svět i velmi dobře česky), který rockovým skladbám se silným melodickým potencionálem ubral na vzletnosti a nadhledu.
Hned několikrát totiž Šmajda na albu dokáže, že je dobrý zpěvák s příjemně nakřáplým rockovým drajvem v projevu. Není ovšem nezaměnitelný, na tom ještě musí zapracovat.
K tomu, aby jej dostatečně využil, by nejspíš potřeboval zahraničního producenta, který by jej dokázal odstřihnout od těch tradic.
(jaš)
(zdroj: Právo)
















ten rozhovor se mi líbí. Takové kdyby byly všechny rozhovory..a ne ty, kde pořád řešej jeho soukromí.